V roce 1975 byl zaznamenán pozoruhodný případ 42letého muže, trpícího zhoubnou formou non- Hodgkinova lymfomu, který vypozoroval výrazný ústup rakoviny po nitrožilně podaných vysokých dávkách vitamínu C. Jakmile vypadal vyléčený, lékaři přestali podávat vitamín C a jeho rakovina se znovu hlásila o slovo. Rozhodli se tedy podávání vitamínu C obnovit, čímž zřejmě vyvolali podruhé kompletní remisi. Je pravda, že občas rakovina zmizí sama od sebe. Je to vzácné, ale děje se to. Mohli bychom tedy argumentovat tím, že první remise rakoviny byla samovolná, že bylo jen náhodou, že k tomu došlo tehdy, když pacientovi začali podávat vitamín C. Vzhledem ke směřování rakoviny následované rychlou remisí, po které přišel její návrat právě ve chvíli, kdy s vitamínem C přestali, a navíc se podařilo dosáhnout remise i při druhém podávání vitamínu C, tak to vypadá, že s tím má vitamín něco do činění. I několikanásobná samovolná regrese ale existuje. Nedávno došlo k případu, kdy žena s rakovinou děložního čípku, vyléčená ozařováním a chemoterapií, po návratu rakoviny odmítla další léčbu, ale nádory zmizely samy od sebe. Pak se znovu vrátily a zmizely, znovu se vrátily a zmizely, a znovu se vrátily a zmizely. Došlo už ke čtvrté samovolné remisi. A to bez zjevného podstoupení jakékoliv léčby. Je tedy možné, že případ s vitamínem C je jen bláznivá náhoda a vitamín C ve skutečnosti vůbec nepomohl. Dokud to neotestujeme, nebudeme to vědět. Takže tito vědci si vzali na pomoc Linuse Paulinga, který je považován za nejvýznamnějšího chemika 20. století a který byl navíc znám pro svůj zájem o vitamín C. Kdo jiný než on by dokázal sehnat finanční prostředky na provedení studie? Jenže se to stejně nepodařilo. Obrátili se na National Cancer Institute se slibnými údaji o prvních 40 pacientech s rakovinou léčených vitamínem C. Požádali je, aby provedli randomizovanou, dvojitě zaslepenou studii. V praxi to znamenalo vybrat skupinu pacientů s neléčitelnou rakovinou, tedy ty, kterým už medicína nemá co nabídnout. Náhodně je rozdělit do dvou skupin. Jedné injekčně podávali vitamín C a druhé něco podobného fyziologickému roztoku, šlo by v podstatě o vodu. Pak se uvidí, kdo z nich bude žít déle. Ani pacienti, ani doktoři nebudou vědět, do jaké skupiny, kdo patří, tak se vyvarujeme předpojatosti a působení placebo efektu. Výzkumníci se vraceli rok co rok a žádali o příspěvky na výzkum, pokud by toto National Cancer  Institute nechtěl provést sám. A oni je rok za rokem odmítali. Vzali tedy veškeré finanční prostředky, které se jim podařilo sehnat, a dělali to nejlepší, co mohli s tím, co měli. Svá slavná zjištění publikovali v roce 1976. Studie sice neměla kontrolní skupinu, nicméně se jednalo o 100 pacientů s neléčitelnou rakovinou, kterým podávali vitamín C – porovnali tedy svůj úspěch s tím, jaký měla nad nemocí tisícovka podobně nemocných pacientů, kteří vitamín C nedostávali. Za každého pacienta léčeného vitamínem C našli deset pacientů ve stejném věku se stejným druhem rakoviny, kteří byli léčeni ve stejné nemocnici, ale bez infuzí vitamínu C. Zjistili následující. Podívejme se například na rakovinu prsu. Tady je křivka přežití smrtelné rakoviny prsu – všechny pacientky už byly neléčitelné, to je důležité vědět. Jak můžeme vidět, v kontrolní skupině během 100 dnů zemřelo více než 80 % pacientek. Naproti tomu ve skupině pacientek dostávajících vitamín C byla polovina pacientek naživu i téměř o rok později. I po 2 270 dnech byly pacientky se smrtelnou rakovinou prsu, které stále žily. Kontrolní skupiny pro všechny různé druhy rakoviny si vedly předvídatelně špatně. Většina z pacientů byla mrtvá během 100-200 dnů. Zdálo se, že pacienti léčení vitamínem C si vedli podstatně lépe. Celkově byla průměrná délka přežití u pacientů léčených vitamínem C čtyřikrát delší. Více než 200 dnů v porovnání s pouhými 50 dny u kontrolních pacientů. Vědci došli k závěru, že výsledky ukazují, že i tato jednoduchá a bezpečná metoda léčby má určitou hodnotu pro léčení pacientů v pokročilém stadiu rakoviny. To se stalo v roce 1976, co bylo pak? Kritikové pochopitelně napadli studii za způsob, jakým zvolili kontrolní subjekty. Asi si dokážete představit, jak mohlo dojít ke zkreslení. Pokud si vědomě nebo nevědomě vyberete do kontrolní skupiny pacienty, kteří byli nemocnější než ti z léčené skupiny, mohou zemřít dříve než vaši pacienti, aniž by to mělo cokoliv společného s prováděnou léčbou. Lidé z kontrolní skupiny už začínali s horším zdravotním stavem. Důkazy, že k tomu došlo, skutečně existují. Celých 20 % pacientů z kontrolní skupiny zemřelo během několika dnů po prohlášení za nevyléčitelně nemocné. To se nestalo u žádného pacienta ve skupině léčené vitamínem C. Zní to opravdu podezřele. Každopádně tato studie dosáhla úspěchu v tom, že konečně přesvědčila Národní institut pro léčbu rakoviny, aby financoval randomizované kontrolované studie. Ty provedla prestižní klinika Mayo. Co zjistili? To se dozvíme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Eric Malette via Flickr.

alternativní medicína / chemoterapie / doplňková léčba / Dr. Linus Pauling / hubnutí / Národní institut pro výzkum rakoviny / non-Hodgkinův lymfom / přežití rakoviny / rakovina / rakovina děložního čípku / rakovina prsu / úmrtnost / vitamín C / zdravá žena