Otrava olovem zůstává převládajícím a důležitým problémem zdraví veřejnosti, a to zejména u malých dětí. „Jedním z nejvýznamnějších zdrojů olova pro plod i nemluvně je matčina krev.“ Olovo v krvi těhotných a kojících žen snadno prochází placentou a také do mateřského mléka. Odkud se bere olovo v těle matky? Většina může pocházet z její vlastní kostry, kam se ukládá z předchozích expozic. Předchozích expozic čemu? Olovo v těle pochází převážně z jídla, prachu, vody a vzduchu. Jedním z méně typických zdrojů otravy olovem ve Spojených státech jsou kontaminované bonbóny, někdy paradoxně i s názvy jako „Toxický odpad“ (ačkoli FDA se zjevně odvolává pouze na variantu zvanou „Jaderný kal“, tedy nikoliv na všechny bonbóny z řady Toxický odpad/Toxic Waste). Mnoho z otrávených cukrovinek bylo dovezeno z Mexika, zejména cukrovinky obsahující chilli papričky a sůl jako hlavní složky. Možná olovo pocházelo z těžené soli, brusných kamenů, nebo pesticidů obsahujících olovo – vědci si nejsou jistí. Ale počkejte chvíli! V obchodech s potravinami je ještě něco jiného, co obsahuje dovážené chilli a sůl jako hlavní ingredience: jsou to pálivé omáčky. V posledním desetiletí FDA vydala několik varování a stáhla z prodeje různé potravinářské výrobky, které přesahovaly limity pro obsah olova. Výrobky obsahující chilli papričky a sůl byly často podezřívány jako zdroje kontaminace olovem, podobně jako bonbóny. Avšak výrobky, jako jsou pálivé omáčky, které obsahují podobné přísady, nebyly až dosud předmětem zkoumání. Testovali 25 různých pálivých omáček a asi v 9 z 10 našli detekovatelné olovo, ale pouze čtyři značky překročily hranici FDA – 0,1 částic na milión. To je však norma pro cukrovinky. Technicky tak žádná z pálivých omáček nemusela být v USA stažena z oběhu. Přestože cukrovinky a pálivé omáčky obsahují běžně používané suroviny, žádnou normu olova pro pálivé omáčky prostě nemáme. Nejvíce kontaminované pálivé omáčky měly kolem 1 mikrogramu olova na čajovou lžičku. To je více, než je denní limit přijímaný stravou u malých dětí. Kolik šestiletých dětí však jí pálivé omáčky po lžičkách? Ačkoli se pálivá omáčka nebude intuitivně počítat mezi potraviny často konzumované dětmi, je třeba zvážit etnické a kulturní rozdíly. Chilli papričky a sůl jsou běžně a různými způsoby používány v každodenním vaření. Takže by u nich mnozí rádi viděli stejně přísnou normu, jako platí pro cukrovinky. Nebo mít alespoň nějakou normu. Bez vynutitelných norem pro pálivé omáčky nemají jejich výrobci žádnou motivaci se tímto problémem vůbec zabývat. Olovo může být například v půdě. Půda je zkrátka do té míry kontaminovaná olovem, že pouhým opláchnutím reziduí z chilli papriček po sklizni můžeme čtyřikrát snížit množství olova ve výsledném produktu. Proč by se však obtěžovali s dalším krokem navíc, když to nikdo nekontroluje? Ještě nějaké dovážené zboží, jež by nám mělo dělat starosti? Už jsem mluvil o kontaminaci bylinných doplňků těžkými kovy, ale nešlo o tento typ bylinných doplňků. Několik stovek lidí utrpělo otravu olovem, která pravděpodobně vznikla z touhy prodejců drog maximalizovat zisky. Olovo je těžké, asi 50x těžší než oregano, je tedy pro zvýšení profitu velmi efektivní. A jeho částečky nebyly zrovna jemné, tady se můžete podívat, že lze vidět malé kousky přimíchaného olova. Proč vznikla epidemie otravy olovem mezi mladými studenty s piercingy? Protože prodejci drog díky němu mohou vydělat 30 tisíc Kč/kilo navíc.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Ben Grey via Flickr. Image has been modified. Motion graphics by Tyler McReynolds, Teetotalin LLC

chilli papričky / děti / FDA / kojenci / kojení / léčení žen / mateřské mléko / olovo / pálivé omáčky / sladkosti / sůl / těhotenství / těžké kovy / životní prostředí