Zatímco falešně pozitivní výsledky, bolest během vyšetření a vystavení záření jsou ty nejčastější újmy pacientek, které se pojí s mamografickým vyšetřením, hlavní stinnou stránku představuje skutečnost označovaná jako „zbytečná diagnóza“. Je to tak vážné téma, že si musíme položit otázku: „Není to vše nakonec zbytečné?“ Výpovědní hodnota rutinních mamografických screeningů je zpochybňována kvůli zbytečným diagnózám, tedy takovým případům diagnostikování a léčby rakoviny prsu, která by nikdy nepředstavovala pro zdraví ženy ohrožení anebo se dokonce ani v průběhu jejího života neprojevila. Lidé se domnívají, že jakmile se vám jednou v těle vyskytne rakovinná buňka, tak se dále nevyhnutelně bude množit, což povede zákonitě k trýznivé smrti. U většiny typů rakoviny to však neplatí. Některé rakovinné buňky „přerostou“ možnosti zásobení krví, „vyhladoví“ a zaniknou. Jiné dokáže náš imunitní systém rozpoznat a úspěšně zlikvidovat. Další typy rakoviny nejsou tak agresivní, takže sice skutečně mohou nekontrolovaně růst, jejich růst je ale tak pomalý, že by trvalo i 200 let, než by dorostly takové velikosti, aby začaly působit problémy. Člověk tak pak zemře SE svým nádorem, ne KVŮLI němu. Je to tak. Pitevní nálezy mladých žen i žen ve středním věku, které zemřely například při autonehodě, ukazují, že 20 % z nich mělo rakovinu prsu. Tedy jedna žena z pěti, které kolem vás projdou, má rakovinu prsu. Zní to mnohem hůře, než je tomu doopravdy, protože v tomto věkovém rozmezí je riziko úmrtí na rakovinu prsu nižší než 1 %. Ve skutečnosti je riziko, že zemřete na rakovinu prsu, nižší než 4 %. Ve skutečnosti by řada onkologických nálezů, které jsou náhodou objeveny, ve většině případů vymizela naprosto spontánně. Problém je, že v platnosti i nadále zůstává definice rakoviny z 19. století; její vznik je datován do šedesátých let 19. století. Definice rakoviny je dána tím, jak se jeví pod mikroskopem, nikoliv tím, jak se následně chová. Za pomoci této definice by jedna z pěti žen technicky vzato měla rakovinu, jako například tato třicetiletá žena, což ale nutně neznamená, že by se rakovina dále rozvíjela a působila obtíže. Nabízí se tedy otázka: Pokud se rakovina vyskytuje tak často, chceme o ní vůbec vědět? Jestliže je patrná progrese a pacient má zdravotní potíže, pak rozhodně. Včasná diagnóza může nemocnému zachránit život. Jestliže však nikdy nedojde k dalšímu růstu, zůstane-li nález v mikroskopické velikosti, pak jeho detekce pro vás nemusí být žádným přínosem. Bude to vypadat následovně: Podívejte, máte rakovinu, musíme zahájit léčbu, operace, chemoterapie, ozařování… Vše, co bude třeba. Projdete si fyzickou bolestí spojenou s léčbou, prožijete psychické peklo kvůli strachu o vlastní život, a to vše naprosto zbytečně. Nikdy byste z toho neměli žádné zdravotní potíže. Tomu se říká zbytečná diagnóza. Tyto výsledky studií pitev, např. žen, které zemřely následkem autonehody, ukazují, že 7-39 % žen ve věku od 40 do 70 let, které denně potkáváme, má drobné nádory v prsou, a že 30 až 70 % mužů starších 60 let má rakovinu prostaty, a až 100 % starších dospělých má mikroskopické nádory štítné žlázy. Přesto pouze 1 promile těchto lidí, tedy 1 člověk z 1000, se s rakovinou štítné žlázy bude muset potýkat nebo na ni zemře. Je normální, že je rakovina sice přítomná, ale nepůsobí žádné problémy. Podobně, i když jsou u většiny starších mužů patrné drobné nádorové změny v prostatě, a u značného počtu žen v prsní tkáni, riziko, že se rakovina rozšíří či dojde k úmrtí pacienta, je pouze asi čtyřprocentní. Kdybyste měli kouzelnou hůlku, se kterou by šla rakovina zachytit se 100% přesností, a mávali byste s ní před lidmi, počet zbytečných diagnóz, tedy případů, kdy by se vámi zjištěná rakovina prostaty ukázala být jako neškodná, by dosáhl úrovně asi 90 %. Obdobně by to bylo skoro u každé rakoviny štítné žlázy a u značné části případů rakoviny prsu. To je důvod, proč screening těchto forem rakoviny může být zavádějící anebo dokonce potenciálně nebezpečný. V řadě případů, někdy dokonce ve většině případů by totiž pro pacienta bylo lepší, kdyby se na jeho rakovinu vůbec nepřišlo. Neplatí to však pro všechny druhy rakoviny. Zbytečná diagnostika se zřejmě netýká rakoviny děložního čípku nebo kolorektálního karcinomu. Tyto formy rakoviny neustále pokračují v růstu, a tak platí, že čím dříve je zachytíme, tím lépe. Po zahájení pravidelných cytologických vyšetření tak byl patrný prudký pokles úmrtí na rakovinu děložního čípku. A jednorázová sigmoidoskopie (zkrácená obdoba kolonoskopie), provedená mezi 55. a 65. rokem života, může snížit riziko úmrtí na kolorektální karcinom až o 40 %. Oproti tomu některé studie ukazují, že každoroční mamografické vyšetření vůbec nesnižuje úmrtnost na rakovinu prsu. Předpokládejme, že úmrtnost poklesne o 15 %, ale zbytečných diagnóz bude 30 %, k čemuž ostatně dospěla většina studií. Pak by to znamenalo, že z každých 2000 žen, pozvaných na mamografické vyšetření, bude během 10 let jedna žena profitovat z prodloužení svého života, zatímco 10 dalších zdravých žen uslyší zbytečnou diagnózu. Jinými slovy, pokud by tyto ženy neabsolvovaly screeningové vyšetření, svou diagnózu by se nedozvěděly a nemusely tak podstoupit léčbu rakoviny prsu zbytečně. A asi tisícovka žen bude vystavena zbytečnému stresu, když budou čekat na výsledky vyšetření. Skutečnost, že se člověk zbytečně stává onkologickým pacientem, mu může způsobit celoživotní újmu a dokonce i zkrátit jeho život. Je také nutné si uvědomit, že některé ženy, které podstoupí léčbu zbytečně, v jejím důsledku zemřou. Například ozařování proniká také do srdeční tkáně a zvyšuje tak riziko vzniku srdečního onemocnění, které je u žen zabijákem číslo jedna. Tím se nám nabízejí otázky ohledně rutinních mamografických vyšetření, která mění tisíce zdravých žen zcela zbytečně na onkologické pacienty. Některé to dokonce ani nepřežijí. Paradoxní je, že ty, které toto vyšetření podstoupily, se stávají jeho největšími stoupenci. Domnívají se totiž, že jim mamograf zachránil život. Mamograf objevil rakovinu, o které jste neměla ani tušení, a léčba byla opravdu drsná: operace, ozařování, léky… Ale pomohlo to, váš život byl zachráněn. Díky Bohu, že jsem na ten mamograf šla! Ty bys na to měla jít také. Ve skutečnosti je však pravděpodobnějším scénářem, možná dokonce desetkrát pravděpodobnějším scénářem, že léčba vám nijak neprospěla, protože tato rakovina by vám stejně neublížila. Prožila jste si tolik bolesti a utrpení, a to vše zcela zbytečně. A to je na mamografech to nejšílenější: Ženy, které jsou v jejich důsledku nejvíce poškozeny, bývají těmi, které uvádějí největší prospěch.  
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: U.S. AIR FORCES IN EUROPE & AIR FORCES AFRICA. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.

chirurgický zákrok / délka života / dlouhověkost / kardiovaskulární onemocnění / mamogramy / Pap stěr / přežití karcinomu prsu / rakovina / rakovina děložního čípku / rakovina prsu / rakovina tlustého střeva / srdeční onemocnění / úmrtnost / záření / zdravá žena / zdravé srdce