Existuje mnoho tříd průmyslových znečišťujících látek narušujících endokrinní systém. Obavy z alkylfenolů se začaly objevovat až před pár desetiletími, kdy si skupina badatelů z Tufts University povšimla nadměrného množení lidských rakovinových buněk prsu uložených v určitých typech plastových nádob. To je účinek podobný tomu, který uvidíte, když buňky vystavíte nějakému estrogenu. Jako viníka označili alkylfenol louhující se z plastu. Jeho účinky při testu na lidských buňkách rakoviny prsu byly podobné účinkům estrogenu. To není dobré. Evropské země proto začaly zakazovat a omezovat použití těchto chemikálií. Ovšem americká EPA reagovala pomalu. Půl miliónu tun těchto chemikálií se nadále každý rok dostávalo do životního prostředí. Bylo jich tolik, že se nacházely i v dešťových kapkách a poté se hromadily v potravinovém řetězci. Již jsem hovořil o epidemii sezónních alergií v Japonsku. Kde v japonské stravě nalezneme tyto endokrinní disruptory s možným zesilujícím účinkem na alergické reakce? Převážně v kuřecím mase a nejvíce v rybách. V tělech vodních živočichů a ptáků se tyto chemikálie soustřeďují nejvíce. Dosahují hladin tisíckrát vyšších, než jsou ty v životním prostředí, jelikož se jedná o látky rozpustné v tucích. Proto mohou snadno kontaminovat potraviny živočišného původu, které jsou považovány za nejdůležitější zdroj mnoha organických znečišťujících látek, nejen alkylfenolů, u lidí. Tato skupina také zjistila, že rybí maso dopadlo nejhůře. Které druhy ryb? Ančovičky a makrely byly nejhorší v této studii, v této studii pak losos a treska. Losos byla dokonce jediná testovaná potravina, která byla kontaminovaná nonylfenol diethoxylátem, který je ještě silnější než běžný nonylfenol. A hladiny kontaminace ryb odpovídaly těm, při kterých rakovinné buňky ve zkumavkách začínají bláznivě růst. Tato zjištění jsou v souladu se skutečností, že konzumace mořských živočichů je spojována se závažným astmatem a běžnou i závažnou alergickou rýmou s alergickým zánětem spojivek, což je v podstatě projev alergie na sezónní pyl. Dále pak běžná a závažná forma ekzému a alergické onemocnění kůže u dospívajících lidí po celém světě. Pokud tyto syntetické xenoestrogeny hrají roli, co pak přírodní fytoestrogeny, které se nacházejí třeba v sójových potravinách? Ukazuje se, že u pacientů s astmatem je konzumace stravy se středně vysokými až vysokými hladinami sójových fytoestrogenů spojena s lepší funkcí plic a lepším stavem astmatu. Takže bychom se měli zabývat těmito chemickými znečišťujícími látkami, které dopadají na zem s deštěm a kontaminují rostliny, půdu a poté se shromažďují v potravinovém řetězci, jelikož se ukládají v tuku zvířat. Člověk se nyní dá považovat za vrcholného predátora ekosystému, tak jako lední medvěd nebo orel bělohlavý. Naštěstí už mezi námi není mnoho kanibalů. Ovšem, určitá skupina se i nadále živí z lidských tkání (kojenci). Bylo zjištěno, že alkylfenoly se hromadí v lidském mateřské mléce, a to zejména u žen, které konzumují ryby. Nejvyšší hladiny těchto znečišťujících látek narušujících endokrinní systém byly nalezeny ve vzorcích mléka matek, které dle svých výpovědí jedly ryby nejméně dvakrát týdně. To je v souladu se skutečností, že konzumace mořských živočichů je významným zdrojem příjmu alkylfenolu. A dokonce už tyto mírně zvýšené hladiny endokrinních disruptorů v mléce matek s jídelníčkem bohatým na mořské živočichy mohou být spojeny s nežádoucími účinky na neurologický vývoj dítěte, růst plodu a poporodní růst, a také fungování paměti u kojených dětí. Tyto znečišťující látky totiž mohou ovlivňovat endokrinní nebo hormonální systém. Ještě horší jsou pak čisté živočišné tuky, například kuřecí tuk, sádlo a lůj, které zde byly považovány za tuky na vaření. Špatně je na tom i rybí olej. Konzumace kapslí s rybím olejem a zpracovaných výrobků z ryb byla spojena se shromažďováním alkylfenolu v mateřském mléce, opět kvůli bioakumulaci v potravinovém řetězci. Navíc je problémem, že jateční zbytky recyklujeme a používáme ke krmení hospodářských zvířat. Hladiny se tak mohou v potravinách živočišného původu zvyšovat a zvyšovat. Reakce jednoho komentátora byla následující: Ano, tyto znečišťující látky kontaminují lidské mléko, ale kontaminují také kravské mléko. Žijeme v tom stejném znečištěném světě. Dokonce bylo zjištěno, že kojenecká výživa je více než 5x kontaminovanější než mateřské mléko. Takže lidské mateřské mléko je pro dítě stále nejlepší volbou. Nicméně studie tohoto typu jsou důležité pro zajištění dobrých rad ohledně toho, co by měly kojící matky konzumovat. Účelem je zabránit těmto znečišťujícím látkám v pronikání do těl kojenců. Mohli bychom se zbavit prostředníka v podobě ryb, posunout se na potravním řetězci níž – v naději, že snížíme naše vystavení těmto průmyslovým toxinům.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to nordique, mineobskuriteter and chesbayprogram via flickr, Dezidor via Wikimedia, and Marion County, Oregon

alergie / ančovičky / astma / drůbež / ekzém / endokrinní disruptory / estrogeny / Evropa / fytoestrogeny / hormony / Japonsko / kojenci / kojení / krůtí maso / kuřata / losos / mateřské mléko / mléko / mořské plody / olej z tresčích jater / paměť / perzistentní organické polutanty / plasty / plicní onemocnění / průmyslové znečišťující látky / rakovina / rakovina prsu / rybí tuk / ryby / sádlo / sója / těhotenství / tuky / xenoestrogeny / zdravá prsa / zdravá žena / zdravé plíce / živočišné tuky