Ačkoliv pro ty, kteří drží dietu, je zpomalení metabolismu prokletím, ve skutečnosti to může být dobrá věc. Již více než sto let víme, že omezením kalorického příjmu můžeme u zvířat dosáhnout prodloužení délky života. Právě zpomalený metabolismus může být vysvětlením. Může to být taktéž důvodem, proč suchozemská želva žije 10x déle než zajíc. Zajíci se mohou dožít nanejvýš 10-20 let, zatímco jedna suchozemská želva z Galapág, kde ji objevil nikdo jiný než sám Charles Darwin ve 30. letech 19. století, žila až do roku 2006. Pomalé životní tempo vás tedy může dovést k vítězství.  Jedním ze způsobů, jakým vaše tělo snižuje rychlost klidového metabolismu, je vytváření efektivněji hospodařících mitochondrii, které nevytvářejí tolik odpadních látek. Mitochondrie jsou něco jako vaše buněčné elektrárny, které buňky pohánějí. Je to jako by vaše tělo schválilo nové, vlastní normy pro efektivnost spalování. Tyto nové mitochondrie vytvoří stejné množství energie z menšího množství kyslíku a produkují méně volných radikálů jakožto „výfukových plynů“. Vaše tělo se koneckonců bojí, že se blíží období hladomoru, snaží se proto ušetřit co nejvíce energie. Dosud největší pokus s omezením kalorického příjmu skutečně ukázal, že dojde ke zpomalení metabolismu a snížení tvorby volných radikálů, a tím pádem také ke zmenšení oxidačního stresu. Obojí může zpomalit stárnutí. Plamen, který hoří dvakrát tak jasně, vyhasne dvakrát rychleji. Jestli však bude výsledkem prodloužení délky lidského života, to zůstává otázkou, na kterou nemáme odpověď. Omezení kalorického příjmu je často označováno za způsob, jak prodloužit délku života u „každého studovaného druhu“. To však neplatí ani pro všechny kmeny jednoho druhu. Někteří vědci se domnívají, že omezení kalorického příjmu lidem život nijak neprodlouží. Jiní zase říkají, že omezení kalorického příjmu o 20 % od věku 25 let, pokud ho budeme udržovat 52 let, může k našemu životu přidat 5 let navíc. Ať tak či onak, snížení oxidačního stresu je něco, od čeho můžeme očekávat prodloužení délky života prožitého ve zdraví. Členové společnosti Calorie Restriction Society, samozvaní CRONies (zkrakta pro Calorie- Restricted Optimal Nutrition) jsou zdá se ve vynikajícím zdravotním stavu. Jenže tady jde o docela jedinečnou vybranou skupinu jednotlivců. Jak je to doopravdy, to se dozvíme jedině řádným testováním. Seznamte se studií CALERIE, anglická zkratka pro Komplexní hodnocení dlouhodobých účinků sníženého energického příjmu. První klinická studie testující účinky snížení kalorického příjmu. Stovky neobézních mužů a žen byly náhodně přiřazeny buď do kontrolní skupiny, nebo skupiny se sníženým příjmem kalorií o 25 % po dobu dvou let. Podařilo se jim dodržovat jen poloviční cíl, ale stejně zhubnuli okolo 8 kg a 7,6 cm v pase. Zbavili se více než poloviny svého útrobního tuku. To se promítlo do významného zlepšení hladin cholesterolu, triglyceridů, citlivosti vůči inzulínu a snížení krevního tlaku. Osmdesát procent těch, kteří měli na začátku nadváhu, mělo na konci studie normální váhu. V kontrolní skupině došlo k nárůstu výskytu nadváhy o 27 %. Ve slavné Minnesota Starvation Study (Minnesotské studii hladovění), ve které svědomité odpůrce válčení během 2. světové války použili jako pokusná zvířata, trpěly studijní subjekty fyzicky i psychicky. Dostavila se u nich deprese, podrážděnost i ztráta libida. Nicméně účastníci byli hubení už předtím a kalorický příjem jim byl snížen o polovinu. Studie CALERIE byla čtyřikrát méně omezující, dodržovaný kalorický příjem byl asi jen o 12 % nižší než ten výchozí. Studie navíc zahrnovala jedince s normální váhou, což je v USA dnes v průměru jedinec s nadváhou. Subjekty ze studie CALERIE nepociťovaly jiné než pozitivní účinky na kvalitu svého života. Výrazně se jim zlepšila nálada, celkové zdraví, sexuální touha i spánek. Účastníci ostatně jedli jen o 300 kalorií méně než na začátku. Dočkali se tedy všech možných přínosů, fyzických přínosů i psychických, a to vše pouze tím, že ze své denní stravy odebrali počet kalorií odpovídající malému balení bramborových lupínků. K čemu tedy na konci studie došlo? V Minnesotské studii hladovění a v pokusech s kalorickým strádáním provedenými na elitních armádních jednotkách Army Rangers se ukázalo, že po ukončení omezování kalorického příjmu účastníci obvykle ztracenou váhu rychle nabrali zpět a někdy i něco navíc. Čím štíhlejší byli na počátku, tím více jejich těla vykazovala snahu povzbudit je k přejídání, aby nabrali co nejvíce tuku. Po ukončení studie CALERIE však došlo k něčemu jinému. I když byl jejich metabolismus zpomalen, udrželi si účastníci i dva roky poté 50 % svého výsledku v hubnutí. Museli si evidentně osvojit nové stravovací postoje a chování, což jim umožnilo udržet si svou nižší váhu. Při dlouhodobém snížení kalorického příjmu totiž může touha po sladkých, tučných a nezdravých jídlech skutečně ustoupit.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

břišní tuk / cholesterol / cukr / délka života / dlouhověkost / duševní zdraví / hypertenze / inzulín / kalorická restrikce / kalorie / krevní tlak / metabolismus / nálada / nezdravé jídlo / oxidační stres / rafinované potraviny / sexuální zdraví / tělesný tuk / triglyceridy / úmrtnost / vysoký krevní tlak