Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Rakovina prsu a zácpa

Důvodem, proč ženy vykonávající častěji velkou potřebu mívají nižší riziko rakoviny prsu, může být to, že žlučové kyseliny se ze střev vstřebávají a koncentrují se v prsní tkáni, kde mohou mít podobné rakovinu podporující účinky jako estrogen.

11. 2. 2016

Sdílet toto video

Proč podle všeho mají ženy trpící zácpou vyšší riziko rakoviny prsu? Výsledky naznačují mírné zvýšení rizika rakoviny prsu při snížené četnosti vyprazdňování a také při pevnější konzistenci stolice. Naopak ženy, které se vyprazdňují třikrát a vícekrát denně, takovým lidem říkám „super vyměšovači,“ zřejmě snížily riziko rakoviny prsu na polovinu. Důvodem může být delší doba kontaktu mezi odpadem a střevní stěnou, ke které dochází právě při zácpě. Může to vést ke zvýšené tvorbě a vstřebávání fekálních mutagenů, látek, které způsobují mutace DNA a rakovinu. Tyto mutageny se krevním oběhem mohou dostat až do prsní tkáně. Tato myšlenka vznikla před více než stoletím. Tehdy byla vážná zácpa, tzv. chronická střevní stagnace, občas řešena chirurgickým zákrokem. Lékaři zjistili, že tlusté střevo není nepostradatelnou částí lidského těla, proč tedy nevyřešit zácpu jeho vyříznutím? Povšimli si přitom, že potenciálně předrakovinné změny v prsní tkáni žen trpících zácpou se po chirurgickém zákroku vytratily. Trvalo však dalších 70 let, než se výzkumníci vydali ve stopách těchto uznávaných chirurgů, kteří prohlásili, že patologie odezněla poté, co byla odstraněna střevní zácpa. Zkoumali tedy vztah mezi potenciálně předrakovinnými změnami v prsní tkáni a četností vyprazdňování u takřka 1 500 žen. U žen vyprazdňujících se maximálně 2x týdně zjistili čtyřnásobné riziko ve srovnání s těmi, které se vyprazdňovaly několikrát denně a měly riziko ze všech nejnižší. Víme, že i mimo období kojení prsa aktivně přijímají chemické látky z krve. Možná tedy látky pocházející z tlustého střeva dokáží proniknout do krevního oběhu a dostat se až do prsou. Víme, že se ve výkalech nacházejí mutageny. Není tedy nelogické přijít s myšlenkou, že potenciálně toxické látky pocházející z tlustého střeva mají škodlivé, nebo dokonce rakovinotvorné účinky na výstelku prsu. Těmito toxickými látkami mohou být žlučové kyseliny. U žlučových kyselin byla poprvé prokázána schopnost podporovat růst nádorů na myších v roce 1940. Vedlo to však k mylnému přesvědčení, že žlučové kyseliny umí pouze podporovat růst již existujících nádorů, ale samy nestačí k vytvoření nového nádoru. Existuje však zásadní rozdíl mezi rakovinou u hlodavců a rakovinou u lidí. Potkani žijí pouze několik let. Mutace vedoucí k rakovině proto mají u člověka až 30x více příležitostí se projevit. Nyní máme alespoň 15 studií, které dokazují, že žlučové kyseliny dokáží poškodit DNA. Studie navíc svědčí ve prospěch podezření, že mohou vyvolat novou rakovinu. Žlučové kyseliny v lidském těle slouží k vylučování nadbytečného cholesterolu. Játra po použití vylučují žlučové kyseliny do střeva. Tělo má totiž za to, že střeva budou plná vlákniny, která pomůže dostat je z těla. Pokud však denně nejíme hodně nerafinovaných rostlinných potravin, žlučové kyseliny se mohou vstřebat zpět a hromadit se v prsní tkáni. Karcinogenní žlučové kyseliny se ve větším množství nacházejí v tekutině prsních cyst. V této tekutině je jejich hladina až 100x vyšší než hladina v krvi. Žlučové kyseliny jsou do této oblasti v podstatě nasávány a hromadí se tam. Radioaktivním značením žlučových kyselin vědci prokázali, že žlučové kyseliny ze střeva se velmi rychle dostávají až do prsní tkáně, kde mohou podporovat růst rakovinných buněk, podobně jako estrogen. To by vysvětlovalo, proč lze u pacientek s nedávno diagnostikovanou rakovinou prsu naměřit o 50 % vyšší hladiny žlučových kyselin v krvi. Tato zjištění podporují myšlenku o souvislosti mezi žlučovými kyselinami vstřebanými ze střeva a rizikem rakoviny prsu. Jak můžeme usnadnit odstraňování žlučových kyselin z našeho těla? Mohli bychom urychlit oroanální tranzit, tedy dobu, za kterou se potrava dostane z úst až do toaletní mísy. Zpomalený průchod stravy trávicí soustavou může zesilovat vstřebávání žlučových kyselin. Tělu můžeme pomoci tím, že budeme přijímat hodně vlákniny. Strava bohatá na rostlinné potraviny velmi zlepšuje odstraňování žlučových kyselin z těla. Vláknina na sebe dokáže navázat a poté odstranit toxické látky, jako je olovo a rtuť, ale také cholesterol a žlučové kyseliny. Nicméně rostlinné potraviny na sebe mohou vázat žlučové kyseliny i nezávisle na vláknině. Například veganská strava na sebe váže mnohem více žlučových kyselin než lakto-ovo-vegetariánská strava a běžná strava, i při stejném množství vlákniny. To by mohlo vysvětlit, proč se zdá, že jednotlivci stravující se vegetariánsky v prvé řadě ve svých fekáliích mají méně mutagenních látek.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org