Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Riziko rakoviny kvůli arzenu v rýži a mořských řasách
Denní porce poloviny šálku vařené rýže může obsahovat tolik arzenu, že 100x překročí přijatelné riziko rozvoje rakoviny. A jak je to s mořskými řasami z pobřeží státu Maine?
„V určitém období rozkvětu pěstování bavlny bojovali farmáři na americkém Jihu se škůdcem zvaným květopas bavlníkový pomocí pesticidů na bázi arzenu, a zbytkový arzen tam stále kontaminuje půdu.“ Je třeba říci, že různé rostliny mají různé reakce na expozici arzenu. Například se zdá, že rajčata ho příliš neakumulují, ale rýže je ve vytahování arzenu ze země tak dobrá, že by mohla být používána pro fytoremediaci arzenu, což znamená, že pěstování rýže na půdě kontaminované arzenem může být způsob, jak ho z půdy odstranit. Samozřejmě, že potom byste měli tu rýži i arzen vyhodit, ale na Jihu, kde se pěstuje 80 % americké rýže, ji místo toho dáváme lidem.
Národní průzkumy ukázaly, že většina naměřené expozice arzenu v potravinách pochází z masa, drůbeže a ryb v naší stravě. Tedy ne z obilí, ale většina arzenu pochází z ryb. Pokud tedy mořské plody přispívají 90 % k naší expozici arzenu ze stravy, proč vůbec mluvíme o těch 4 % z rýže? Jde o to, že sloučeniny arzenu v mořských plodech jsou převážně organické, což zde používám jako chemický výraz, který nemá nic společného s pesticidy – organické sloučeniny arzenu. Vzhledem k tomu, že naše tělo je schopno se s nimi lépe vypořádat, byly dlouhodobě považovány za relativně neškodné. V poslední době je tento předpoklad zpochybňován, ale není pochyb o toxicitě anorganického arzenu, kterého můžete z rýže získat větší množství.
Jak vidíte, rýže obsahuje více toxického anorganického arzenu než mořské plody — s jednou výjimkou. Hijiki, jedlé mořské řasy, jsou 100krát více kontaminované než rýže, což vede některé výzkumníky k tomu, že o nich mluví jako o tzv. „nejedlých“ mořských řasách. Vlády se k tomu začaly připojovat. Kanadská vláda v roce 2001 doporučila veřejnosti hijiki nekonzumovat. Následovala Velká Británie, zbytek Evropy, Austrálie a Nový Zéland a pak Čína doporučila veřejnosti hijiki nejíst. Byl zakázán dovoz a prodej této řasy. Japonsko, kde funguje průmysl hijiki, pouze doporučilo umírněnost.
A co mořské řasy z pobřeží státu Maine, domácí, komerčně sklizené mořské řasy z Nové Anglie? Až doteď jsme o nich nic nevěděli. Naštěstí pouze jeden typ, druh chaluhy, obsahoval významné množství arzenu, ale museli byste jí sníst lžičku, abyste překročili prozatímní denní limit pro arzen, a v tom okamžiku byste překročili horní limit pro denní přísun jódu asi o 3 000 %. To je 10krát více, než bylo hlášeno v této kazuistice, kde došlo k ohrožení života kvůli doplňku s obsahem kelpu. Takže bych doporučil vyhnout se hijiki kvůli jejímu vysokému obsahu arzenu, a vyhnout se kelpu kvůli nadměrnému obsahu jódu, ale všechny ostatní mořské řasy by měly být v pořádku, pokud je nebudete jíst s nadměrným množstvím rýže.
Co ale takové číslo vlastně znamená? 88,7 mikrogramů anorganického arzenu na kilogram surové bílé rýže? To znamená, že je to jen 88,7 částic na miliardu. Je to jako 88,7 kapek arzenu v olympijském bazénu plném rýže. Takže jak velké riziko rakoviny to vlastně představuje? Abych vás uvedl do kontextu, obvyklá míra přijatelného rizika pro karcinogeny je jeden nový případ rakoviny na milion. Takto normálně regulujeme látky způsobující rakovinu. Kdykoli chce nějaký průmysl uvolnit novou chemickou látku, požadujeme, aby prokázali, že nezpůsobí nárůst více než 1 případu rakoviny na milion. Teď v této zemi žije 300 milionů lidí, což tedy těm 300 lidem navíc, kteří dostanou rakovinou, nijak nepomůže, ale tu hranici musíte někde mít.
Problém u arzenu v rýži představuje to, že zvýšení rizika rakoviny spojené s konzumací jen asi půl šálku vařené rýže denně by mohlo být spíše 1 ku 10 000. To je hodnota stokrát vyšší než přijatelné riziko rakoviny. FDA (úřad pro kontrolu potravin a léčiv) spočítal, že denní porce té nejběžnější rýže, jako je bílá dlouhozrnná, způsobuje nárůst ne o 1 případ rakoviny navíc, ale hned o 136 na milion.
A to je jen vliv arzenu na rakovinu. A co všechny nerakovinové účinky? FDA přiznává, že kromě rakoviny se toxický arzen obsažený rýži spojuje s mnoha nerakovinnými účinky včetně srdečních onemocnění, cukrovky, kožních lézí, onemocnění ledvin, hypertenze a mrtvice. Jediný důvod, proč se zabývali pouze kalkulací rizika rakoviny, je to, že posouzení všech ostatních rizik by trvalo spoustu času a to by zpozdilo přijetí všech potřebných opatření pro ochranu zdraví veřejnosti před rizikovou rýží.
Ano, lékaři mohou pomoci pacientům snížit expozici arzenu ve stravě, ale regulační agentury, výrobci potravin a legislativní orgány mají patrně tu nejdůležitější úlohu, co se týká změny zdraví veřejnosti ve velkém měřítku. Obsah arzenu v rýži pěstované v USA je v posledních 30 letech relativně konstantní, což je špatné.
Kdekoli je zvýšená koncentrace arzenu v důsledku pokračující kontaminace, ideální scénář je zastavit kontaminaci přímo u zdroje. Část toxického arzenu v potravinách pochází z přirozené kontaminace půdy, ale znečištění půdy vzniká také v důsledku používání pesticidů obsahujících arzen a léčiv na bázi arzenu ve výrobě drůbeže, a následného vyvážení arzenem znečištěného kuřecího hnoje na půdu. Bez ohledu na to, proč jsou rýžová pole na Jihu tak kontaminovaná, možná bychom neměli na půdě kontaminované arzenem pěstovat rýži.
A co k tomu říká rýžový průmysl? Začali velkolepě – vytvořili internetové stránky s názvem ArsenicFacts. Vždycky jsem skeptický vůči jakékoli skupině, která má v názvu „fakta“. *Ehm* A podívejte se, jejich hlavním argumentem je, že arzen je všude; všichni mu jsme každý den vystaveni. Je ve většině potravin. Neměli bychom se tedy snažit omezit nejkoncentrovanější zdroje? Není to náhodou stejné, jako kdybychom třeba řekli, že výfukové plyny jsou všude, takže proč je rovnou nenasávat z výfuku? Citují jistého profesor výživy, který říká: Všechny potraviny ho trochu obsahují. Takže odstranění arzenu by snížilo vaše riziko, ale zemřete hladem. To je jako kdyby Philip Morris řekl, podívejte, jediný způsob, jak se zcela vyhnout pasivnímu kouření, je vůbec nedýchat, jenže pak byste se zadusili; takže klidně můžete začít kouřit sami. Pokud se tomu nemůžete vyhnout, znamená to, že máte konzumovat nejvíce toxický zdroj, který najdete?
Stejnou taktiku zaujal drůbežářský průmysl. Arzen a kuřata? Nemusíte se bát, protože trochu arzenu najdete ve všem. Vidíte? Takže je v pořádku, že už 70 let krmíme naše kuřata léky na bázi arzenu. Pokud je nemůžeš porazit, připoj se k nim.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Hettick BE, Cañas-Carrell JE, French AD, Klein DM. Arsenic: A Review of the Element's Toxicity, Plant Interactions, and Potential Methods of Remediation. J Agric Food Chem. 2015 Aug 19;63(32):7097-107.
- Sultana R, Kobayashi K, Kim KH. Comparison of arsenic uptake ability of barnyard grass and rice species for arsenic phytoremediation. Environ Monit Assess. 2015 Jan;187(1):4101.
- Meharg AA, Zhao FJ. Strategies for Producing Low Arsenic Rice. Arsenic & Rice pp 139-151.
- Molin M, Ulven SM, Meltzer HM, Alexander J. Arsenic in the human food chain, biotransformation and toxicology--Review focusing on seafood arsenic. J Trace Elem Med Biol. 2015;31:249-59.
- Taylor VF, Jackson BP. Concentrations and speciation of arsenic in New England seaweed species harvested for food and agriculture. Chemosphere. 2016 Nov;163:6-13.
- Tao SS, Bolger PM. Dietary arsenic intakes in the United States: FDA Total Diet Study, September 1991-December 1996. Food Addit Contam. 1999 Nov;16(11):465-72.
- Yokoi K, Konomi A. Toxicity of so-called edible hijiki seaweed (Sargassum fusiforme) containing inorganic arsenic. Regul Toxicol Pharmacol. 2012 Jul;63(2):291-7.
- Specific writers unnamed other than Cahill MS. U.S. Food and Drug Administration. 2016. May 13, 2014 Arsenic in Rice and Rice Products Risk Assessment Report (Revised March 2016).
- Williams PN, Raab A, Feldmann J, Meharg AA. Market basket survey shows elevated levels of As in South Central U.S. processed rice compared to California: consequences for human dietary exposure. Environ Sci Technol. 2007 Apr 1;41(7):2178-83.
- Navas-Acien A, Nachman KE. Public health responses to arsenic in rice and other foods. JAMA Intern Med. 2013 Aug 12;173(15):1395-6.
- Sauvé S. Time to revisit arsenic regulations: comparing drinking water and rice. BMC Public Health. 2014 May 17;14:465.
- Potera C. U.S. Rice Serves Up Arsenic. Environ Health Perspect. 2007 Jun;115(6):A296.
- (authors unknown) Arsenic Facts by USA Rice Federation An Online Resource for Information on Arsenic in Rice.
- (authors unknown) Dietary exposure to inorganic arsenic in the European population. EFSA Journal 2014;12(3):3597 [68 pp.].
- Gall EA, Kupper, FC, Kloareg, B. A survey of iodine content in Laminaria digitata. Botanica Marina; 47; 30-37. von Walter de Gryter & Co., 2004.
- Kang IS, Pyun WB. Life Threatening Complication of Self-made Remedy for Controlling High Blood Pressure-Coronary Artery Vasospasm Associated with Iatrogenic Thyrotoxicosis. Korean Circ J. 2016 Nov;46(6):870-874.
- (authors unknown) Arsenic & Chicken? No need to worry. National Chicken Council September 18, 2012.
- Islam S, Rahman MM, Islam MR, Naidu R. Arsenic accumulation in rice: Consequences of rice genotypes and management practices to reduce human health risk. Environ Int. 2016 Nov; 96:139-155.
- Heitkemper DT, Kubachka KM, Halpin PR, Allen MN, Shockey NV. Survey of total arsenic and arsenic speciation in US-produced rice as a reference point for evaluating change and future trends. Food Addit Contam Part B Surveill. 2009;2(2):112-20.
- Lasky, T. Arsenic in chicken: a tale of data and policy. J Epidemiol Community Health. 2017 Jan;71(1):1-3.
- Heitkemper DT, Kubachka KM, Halpin PR, Allen MN, Shockey NV. Survey of total arsenic and arsenic speciation in US-produced rice as a reference point for evaluating change and future trends. Food Addit Contam Part B Surveill. 2009;2(2):112-20.
- Islam S, Rahman MM, Islam MR, Naidu R. Arsenic accumulation in rice: Consequences of rice genotypes and management practices to reduce human health risk. Environ Int. 2016;96:139-155.
- Lasky T. Arsenic in chicken: a tale of data and policy. J Epidemiol Community Health. 2017;71(1):1-3.
Motion graphics by Avocado Video.