Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Role dotací od daňových poplatníků v epidemii obezity
Proč američtí daňoví poplatníci podporují miliardami cukrovarnický a chovatelský průmysl?
Nárůst kalorického přebytku dostačující k vysvětlení epidemie obezity nespočíval ani tak ve změně množství jídla, jako jeho kvality. Došlo k explozi výroby levného, kalorického, nekvalitního a dostupného jídla. A federální vláda v tom rozhodně sehrála svou roli. Američtí daňoví poplatníci přispěli miliardami na dotace cukrovarnického průmyslu; kukuřičný průmysl a jeho fruktózový sirup; pěstování sóji, z níž polovina skončí jako rostlinný olej a ta druhá jako levné krmivo k výkrmu levného masa do řetězců. Proč daňoví poplatníci poskytují téměř čtvrt miliardy dolarů ročně na pěstování čiroku? Kdy jste naposledy jedli čirok? Skoro všechen je zkrmován dobytku. Stvořili jsme cenovou strukturu upřednostňující výrobu cukrů, olejů a živočišných výrobků.
Zákon o farmaření byl původně nouzovým opatřením během Velké hospodářské krize v 30. letech. Měl chránit malé farmáře před krachem, ale mocný zemědělský průmysl si při porcování medvěda ukrojil hodně pro sebe; peníze čerpali například výrobci vepřového a hovězího. Mezi lety 1970 a 1994 cena hovězího globálně klesla o více než 60 %. Kdybychom neměli daňové poplatníky přispívající miliardy dolarů ročně, pak by vysoko-fruktózový kukuřičný sirup nápojový průmysl stál o 12 % více. Kromě toho výrobcům posíláme další miliardy prostřednictvím „potravinových příspěvků“, za účelem poskytnutí sladkých nápojů chudým.
Proč je kuřecí maso tak levné? Po vydání jednoho z farmářských zákonů začaly být kukuřice a sója určené na levné krmivo dotovány tolik, že se prodávaly pod skutečnými náklady. V podstatě tak drůbežářský průmysl a chovatelé prasat inkasují 10 mld. dolarů. To nejsou žádné drobečky.
Mění se tím naše jídelníčky. Zčásti právě kvůli těmto dotacím mléko, maso, sladkosti, vejce, oleje a limonády relativně zlevňovaly v porovnání s celkovým spotřebitelským cenovým indexem během rozvoje epidemie obezity; zatímco poměrné ceny čerstvého ovoce a zeleniny se zdvojnásobily. To může pomoci vysvětlit, proč během toho stejného období procento Američanů dopřávajících si alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny denně kleslo ze 42 % na 26 %. Proč nedotovat raději rostlinné potraviny? Protože v tom nejsou takové peníze.
Abychom pochopili, co dnes utváří naše potravinářské prostředí, je důležité pochopit význam diferenčního profitu. Nezpracované nebo minimálně zpracované potraviny (fazole v konzervě, rajčatové pyré) jsou v potravinářském byznyse označovány jako „komodity“. Mají tak malou marži, že se občas prodávají i za nižší cenu než jsou jejich skutečné náklady, aby do obchodů přilákaly zákazníky, u kterých se doufá, že si zároveň zakoupí i produkty „s přidanou hodnotou“. Mezi nejvýdělečnější výrobky pro výrobce i prodejce patří ultrarafinované výrobky plné tuku, cukru, soli, s umělou příchutí, umělými barvivy a uměle nízkými cenami surovin díky dotování od daňových poplatníků.
Různé potraviny mají různou výtěžnost. Měřeno výtěžností na čtvereční metr prodejní plochy supermarketu vycházejí cukrovinky, jako jsou čokoládové tyčinky, konzistentně jako nejlukrativnější zboží. Marže jsou ale na nich to jediné příznivé. Smažené pochutiny, jako bramborové a kukuřičné lupínky, jsou také výdělečné. Dceřiná společnost PepsiCo Frito-Lay se chlubí, že jejich výrobky představují pouze okolo 1 % prodeje obchodů, ale mohou zodpovídat za více než 10 % provozních zisků pro supermarkety a za 40 % růstu zisku.
Není tedy překvapením, že je celý systém zaměřen na nezdravé jídlo. Nárůst v přísunu kalorií nespočíval jen v množství jídla, ale i jeho druhu. Epidemie obezity má svou hloupou dichotomii: Je viníkem cukr nebo tuk? Obojí je silně dotováno a obojí je konzumováno ve velkém. Společně s výrazným nárůstem spotřeby výrobků z rafinovaných obilovin, který je těžké vyčíslit, doprovázel vzestup obezity i 20% nárůst spotřeby přidaných cukrů na hlavu a 38% nárůst přidaných cukrů na hlavu.
Více než polovina všech kalorií zkonzumovaných většinou dospělých obyvatel USA pocházela z dotovaných potravin - a zdá se, že jsou na tom kvůli tomu podstatně hůře. Největší konzumenti měli výrazně vyšší výskyt rizikových faktorů chronických onemocnění, včetně zvýšeného cholesterolu v krvi, zánětu a tělesné váhy.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Swinburn B, Sacks G, Ravussin E. Increased food energy supply is more than sufficient to explain the US epidemic of obesity. Am J Clin Nutr. 2009;90(6):1453-6.
- Crino M, Sacks G, Vandevijvere S, Swinburn B, Neal B. The Influence on Population Weight Gain and Obesity of the Macronutrient Composition and Energy Density of the Food Supply. Curr Obes Rep. 2015;4(1):1-10.
- Siegel KR, McKeever Bullard K, Imperatore G, et al. Association of higher consumption of foods derived from subsidized commodities with adverse cardiometabolic risk among US adults. JAMA Intern Med. 2016;176(8):1124-32.
- Franck C, Grandi SM, Eisenberg MJ. Agricultural subsidies and the American obesity epidemic. Am J Prev Med. 2013;45(3):327-33.
- Popkin BM. Contemporary nutritional transition: determinants of diet and its impact on body composition. Proc Nutr Soc. 2011;70(1):82-91.
- Nestle M. Utopian dream: a new farm bill. Dissent. 2012;59(2):15-9.
- Popkin BM. Agricultural policies, food and public health. EMBO Rep. 2011;12(1):11-8.
- Harvie A, Wise TA. Sweetening the pot: implicit subsidies to corn sweeteners and the US obesity epidemic. Global Development and Environment Institute. Published February 2009.
- Basu S, Seligman HK, Gardner C, Bhattacharya J. Ending SNAP subsidies for sugar-sweetened beverages could reduce obesity and type 2 diabetes. Health Aff (Millwood). 2014;33(6):1032-9.
- Wise TA, Starmer E. Industrial livestock companies’ gains from low feed prices, 1997–2005. Global Development and Environment Institute. Published February 2007.
- Putnam J, Allshouse J, Kantor LS. U.S. per capita food supply trends: more calories, refined carbohydrates, and fats. FoodReview. 2002;25(3):2-15.
- King DE, Mainous AG, Carnemolla M, Everett CJ. Adherence to healthy lifestyle habits in US adults, 1988–2006. Am J Med. 2009;122(6):528-34.
- Winson A. Bringing political economy into the debate on the obesity epidemic. Agric Human Values. 2004;21(4):299-312.