Dovolte mi začít osobním příběhem. Toto je má fotografie z dětství. Byla pořízena v době, kdy bylo mé babičce diagnostikováno konečné stadium srdečního onemocnění a lékaři ji poslali domů zemřít. V tu dobu už měla za sebou tolik bypassů, že už v podstatě nebylo možno provést další. Byla odkázaná na invalidní vozík a trpěla zdrcující bolestí na hrudi. Lékaři už pro ni nemohli více udělat. Její život podle nich skončil ve věku 65 let. Poté se doslechla o jednom muži, Nathanu Pritikinovi, což je jeden z našich průkopníků medicíny životního stylu.  A to, co se stálo dále, je zaznamenáno v Pritikinově životopise. Moje babička patřila mezi ty lidi, kterým „klepe smrtka na dveře.“ Frances Gregerová dorazila na jednu z prvních Pritikinových konzultací na invalidním vozíku. „Paní Gregerová trpěla srdečním onemocněním, anginou pectoris a kulháním. Její stav byl tak špatný, že už nemohla ani chodit, aniž by měla velké bolesti na hrudi a v nohou. Během tří týdnů nejenže opustila vozík, ale dokázala pěšky urazit i 16 km za den.“  Toto je moje babička na svatbě svého vnuka, patnáct let poté, co jí bylo ve věku 65 let řečeno, že má život za sebou. Díky zdravé stravě mohla žít dalších 31 let. Pobývala na světě až do svých 96 let a společnost jí dělalo šest vnoučat, včetně mě.  Právě kvůli ní jsem se dal na medicínu.  Když dr. Dean Ornish po letech zveřejnil svůj experiment se změnou životního stylu, ve kterém pomocí kvantitativní angiografie prokázal, že srdeční onemocnění lze skutečně zvrátit, zprůchodnit tepny zcela bez léků a operací jen s pomocí rostlinné stravy a dalších úprav životosprávy, předpokládal jsem, že se tím vše změní. Má rodina to samozřejmě viděla na vlastní oči, ale tady to bylo černé na bílém, a ještě k tomu vydáno v těch nejuznávanějších lékařských časopisech na světě. Jenže nic se nezměnilo. To mě přimělo zamyslet se nad jednou věcí. Jestliže se léčba našeho zabijáka č. 1 mohla jen tak ztratit ze zorného pole a být ignorována, co dalšího ještě skrývá lékařská literatura a mohlo by to pomoci mým pacientům? Zjistit to se stalo mým životním posláním.  Pro ty z vás, kteří nejsou obeznámeni s mou prací, tak mou prací je každý rok přečíst všechna vydání každého anglicky psaného periodika zabývajícího se výživou, tak aby to nemuseli dělat zaneprázdnění lidé, jako jste vy. Pak z těch nejzajímavějších, nejvíce průlomových a nejpraktičtějších zjištění sestavím obsah pro videa a články, které nahrávám každý den na své neziskové stránky NutritionFacts.org. Všechno, co je na mém webu, je zdarma. Nejsou tam žádné reklamy, žádné firemní sponzorství. Přísně nekomerční, nic neprodávající web. Vše zveřejňuji a poskytuji jako službu veřejnosti, dělám to z lásky k lidem. Každý den vytvářím nová videa a články zabývající se vědou podloženými poznatky o výživě. Tak by to ostatně mělo být.  A odkud Pritikin získal své důkazy? Síť misijních nemocnic zřízených v subsaharské Africe odhalila něco, co může být nejdůležitějším pokrokem ve zdravotnictví vůbec, jak říká jedna z nejslavnějších lékařských osobností 20. století, dr. Denis Burkitt. Bylo zjištěno, že mnoho z našich nejčastějších a nejzávažnějších západních onemocnění je v těchto oblastech vzácných, například srdeční onemocnění. „U obyvatel africké Ugandy se srdeční onemocnění téměř nevyskytuje.“ Počkat. Náš zabiják číslo jedna se u nich téměř nevyskytuje?! Co jedli?  Jedli hodně škrobnaté zeleniny, škrobnatých obilovin a listové zeleniny. A bílkoviny přijímali téměř výhradně z rostlinných zdrojů. Jejich hladiny cholesterolu to dokazují. Vlastně jsou velmi podobné těm, jaké vidíte tady dole v rohu, u lidí, kteří jedí v moderních společnostech rostlinnou stravu.  Moment, něco mě napadlo. Možná, že Afričané prostě jen umírali předčasně na nějaký jiný typ onemocnění, zkrátka nikdy nežili dostatečně dlouho na to, aby dostali srdeční onemocnění. Ne, tak to není. Tady je věku přizpůsobená míra výskytu srdečního infarktu v Ugandě v porovnání se St. Louis. Z 632 provedených pitev v Ugandě vzešel jen jeden infarkt myokardu. Z 632 pitev v Missouri po zohlednění věku a pohlaví vzešlo 136 infarktů myokardu. To znamená, že náš největší zabiják je zde stokrát častější.  Výzkumníci byli tak uchváceni, že se vrátili a provedli v Ugandě dalších 800 pitev. A opět jen jeden uzdravený infarkt, což znamená, že ani nebyl příčinou úmrtí. Celkový počet pacientů byl tedy 1427, takže to vychází na méně než jednoho z tisíce, zatímco v USA je srdeční onemocnění epidemií.  Toto je seznam onemocnění běžně se vyskytujících na místech, jako jsou USA, tedy tam, kde lidé žijí a stravují se jako my. Ty stejné nemoci přitom byly vzácné nebo dokonce neexistující u populací, jejichž základ stravy tvořily rostlinné potraviny. Jde o jedny z nejběžnějších onemocnění u nás, například obezitu nebo brániční kýlu, což je jeden z našich nejčastějších žaludečních problémů. Křečové žíly a hemoroidy, dva z nejčastějších žilních problémů. Kolorektální karcinom, nejčastější příčina úmrtí na rakovinu. Divertikulóza, nejčastější onemocnění střeva. Akutní zánět slepého střeva, nejčastější příčina akutní operace břicha. Onemocnění žlučníku, nejčastější příčina neinvazivní břišní chirurgie. Ischemická choroba srdeční, nejčastější příčina úmrtí v USA, ovšem u populací na rostlinné stravě vzácnost.  To nám naznačuje, že srdeční onemocnění nemusí být nevyhnutelné; tak jako zubní kaz. Když se podíváte na zuby lidí žijících mnoho tisíc let před vynálezem zubního kartáčku, zjistíte, že neměli žádné zubní kazy. Ani jedinkrát si nevyčistili zuby kartáčkem, ani pomocí zubní nitě, přesto neměli kazy. Proč? Protože tehdy ještě neexistovaly cukrovinky. Proč se tedy lidem nadále tvoří kazy, když už víme, že jim lze předejít správným stravováním? To je jednoduché. Pravděpodobně je to tím, že potěšení ze zákusku u mnoha lidí předčí náklady a nepříjemnost vrtání zubu u zubaře. Nicméně to je v pořádku. Pokud jsou si lidé vědomi důsledků svých činů, co víc s tím já jako lékař udělám? Pokud si myslíte, že pro vás a vaši rodinu přínosy konzumace sladkostí převáží rizika, pak s chutí do toho. Já si například občas taky něco dopřeji. (Mám dobrého zubaře.)  Co když by nešlo o plak na zubech, ale o plak, který se vytváří uvnitř našich tepen? To je další onemocnění, kterému lze zabránit změnou stravy. Jaké jsou následky pro vás a vaši rodinu? Toto už není taková malichernost jako odstranění zubního kamene. Teď mluvíme o životě a smrti. Nejpravděpodobnější příčinou úmrtí našich milovaných bude srdeční onemocnění. Takže být na akci doktora McDougalla je ten nejlepší dárek ke sv. Valentýnovi.  Je na každém z nás, abychom se sami rozhodli, co jíst a jak žít, ale měli bychom tato rozhodnutí činit vědomě, vzdělat se o předvídatelných důsledcích našich vlastních činů.  Ischemická choroba srdeční, ateroskleróza, tvrdnutí tepen, to vše začíná už v dětství. Ve věku 10 let měly tepny téměř všech dětí vychovaných na standardní americké stravě tukové nánosy, první stadium onemocnění. Aterosklerotické plaky se začnou vytvářet v druhé a třetí dekádě našeho života a poté nás začnou postupně zabíjet. Pokud udeří v srdci, jde o srdeční infarkt. V mozku se stejná nemoc nazývá mrtvice. Pokud je dnes v této místnosti kdokoliv starší 10 let, vaše volba není o tom, zda jíst zdravě, abyste zabránili vzniku srdeční choroby, ale o tom, jestli chcete zvrátit srdeční onemocnění, které v sobě již nosíte. Je to vůbec možné?  Když výzkumníci vybrali dobrovolníky se srdečním onemocněním a předepsali jim jídelníček, jaký dodržují populace prosté srdečního onemocnění, tak doufali, že se jim podaří nemoc zpomalit, nebo možná i zastavit. Ale místo toho se stalo něco zázračného. Onemocnění se začalo zlepšovat. Jakmile pacienti přestali jíst pokrmy, které jim ucpávaly tepny, začaly se jim tepny znovu zprůchodňovat. Jejich těla byla schopna začít rozpouštět část nahromaděného plaku i bez pomoci léků nebo operace. Dokonce i některé případy těžkého postižení na třech srdečních tepnách se začaly zlepšovat, tepny se zprůchodňovaly. Jejich těla si celou dobu přála uzdravit se. Jenže do té doby k tomu nedostala šanci. Tohoto zlepšení průtoku krve, které můžete vidět na snímku vlevo nahoře, bylo dosaženo během tří týdnů na zdravé stravě.  Dovolte mi, abych se s vámi podělil o to, co bylo označeno za nejlépe uchované tajemství v medicíně. Tím největším tajemstvím je, že někdy, za těch správných podmínek, se naše tělo dokáže uzdravit. Když se uhodíte do holeně o konferenční stolek, místo vám zrudne, oteče, zanítí se a bude rozpálené, viďte? Nicméně zranění se samo přirozeně zahojí, pokud dopřejete tělu klid a necháte je na tom pracovat. Co když si však budete způsobovat takové poranění na stejném místě denně, přesněji třikrát denně, při snídani, u oběda a při večeři? Pak se zranění nikdy nezahojí. Mohli byste jít k lékaři a povědět mu: „Ta holeň mě opravdu velmi bolí.“ Lékař odpoví: „Žádný problém.“ Následně vytáhne formulář a vypíše vám recept na léky proti bolesti. Nezapomeňte, že se do holeně stále třikrát denně boucháte. „Ach, stále to vypadá zle, ale s těmi léky proti bolestem se cítím mnohem lépe. Je to skvělé.“ Chvála moderní medicíně!  Podobá se to užívání nitroglycerinu na silné bolestí hrudníku. Pocítíte sice obrovskou úlevu, ale nijak tím neřešíte příčinu svého onemocnění. Naše tělo se chce uzdravit. A udělá to, pokud je tedy necháme. Když ho však budeme nadále třikrát denně zraňovat, nemusí se zahojit už nikdy.  Stejné je to u kouření. Jednou z nejúžasnějších věcí, jakou jsem se za celé své lékařské vzdělávání naučil, bylo zjištění, že se během 15 let od ukončení kouření vaše riziko rakoviny plic přiblíží tomu, jaké má celoživotní nekuřák. Není to úžasné? Vaše plíce dokáží odstranit všechen dehet a nakonec je to skoro jako byste ani nikdy nekouřili. A každé ráno takový samoléčebný proces u kuřáka začne. Pak ale prásk, první cigareta dne, která začne zraňovat naše plíce s každým dalším potáhnutím. Podobné je to i s nezdravým jídlem, také každým kousnutím znovu zraňujeme své tepny. A přitom jediné, co musíme udělat, ten zázračný lék, je pouze ustoupit stranou a nechat naše těla a jejich přirozený léčebný proces přivést nás zpět ke zdraví. Určitě si můžete vybrat střední cestu a prostě se jen vždy udeřit menším kladivem, ale proč se vůbec bít? Tohle je nám známo už celá desetiletí.  American Heart Journal, rok 1977: případy jako třeba tady pan F. W. Měl tak závažnou anginu pectoris, že nedošel ani k poštovní schránce. Pak však začal jíst zdravěji a o několik měsíců později už šplhal po horách a neměl žádné bolesti. Nyní jsou sice na trhu speciální nové léky proti angině pectoris, jenže stojí tisíce dolarů ročně (desetitisíce korun). Při nejvyšším dávkování dokáží tyto léky s úspěchem prodloužit výdrž při pohybu, zbystřete dámy a pánové, o dlouhých 33 a půl vteřiny. Nezdá se, že by se ti, co se rozhodnou pro léčbu léčivy, někdy v blízké době dočkali šplhání po horách. Jak vidíte, strava s rostlinným základem je nejen bezpečnější a levnější, ale může také lépe účinkovat.  Srdeční onemocnění je náš zabiják číslo jedna. Zabijákem číslo dva je rakovina. Co se stane, když vystavíte rakovinu rostlinné stravě? Dr. Dean Ornish a jeho kolegové zjistili, že progrese rakoviny prostaty by mohla být zvrácena rostlinnou stravou a dalšími zdravými návyky. A není se čemu divit. Když nakapete krev lidí na standardní americké stravě na rakovinné buňky rostoucí v Petriho misce, růst rakoviny se zpomalí o 9 %. Krev lidí dodržujících jeden rok rostlinnou stravu toho však zvládne mnohem více. Krev proudící v tělech lidí na rostlinné stravě má schopnost brzdit růst rakovinných buněk skoro 8x lépe. To byly pokusy s rakovinou prostaty, nejčastějšího rakovinného zabijáka mužů. U žen je to rakovina prsu. Proto chtěli tuto studii zopakovat s použitím žen a buněk karcinomu prsu. Ale nechtěli na výsledky čekat celý rok. Řekli si proto, že vyzkouší, co svede rostlinný jídelníček po dvou týdnech proti třem liniím lidských buněk karcinomu prsu.  Tady je stav před: rakovinné buňky rostou na sto procent. Tady je stav po dvou týdnech zdravého stravování. Tento snímek ukazuje stav před. Jde o fotografii záběru z mikroskopu. Vědci nanesli souvislou vrstvu, dá se říci koberec lidských buněk karcinomu prsu, a pak na tuto vrstvu nakapali krev žen konzumujících standardní americkou stravu. Jak můžete vidět, rakovinné buňky to rozdělilo do několika sektorů, vypadá to jako několik světadílů. Takže ani ženy, které konzumují mizernou stravu, nejsou zcela bezbranné.  Vědci pak vzali ty stejné ženy a změnili jim jídelníček na rostlinný. Ženy tak samy vytvořily kontrolní skupinu a vědci za dva týdny měli s čím porovnat výsledky. Takže šlo o ty stejné ženy, jen po dvou týdnech na rostlinné stravě. Vědci rozložili novou vrstvu buněk rakoviny prsu a nakapali krev těch stejných žen na tyto buňky. Za pouhé dva týdny jejich krev dokázala mnohem více. Zbylo jen několik jednotlivých rakovinných buněk, jejich těla rakovinu hezky zlikvidovala. Před a po, jen dva týdny zdravé stravy. Jejich krevní oběh se stal mnohem nepřátelštějším vůči rakovině.  Zpomalení růstu rakovinných buněk je pěkné; zbavit se jich zcela je ještě lepší. Říká se tomu apoptóza, programovaná buněčná smrt. Jejich těla dokázala nějakým způsobem přeprogramovat rakovinné buňky a přinutit je, řekněme, k předčasnému odchodu do důchodu. Toto je zobrazovací metoda TUNEL; měří fragmentaci DNA a buněčnou smrt. Umírající rakovinné buňky se na snímku ukáží jako malé bílé skvrny. V horní části snímku tedy vidíme umírající rakovinnou buňku. Toto je opět snímek po pokapání krví žen na standardní americké stravě. O dva týdny později vezmete krev těm stejným ženám, které mezitím jedly zdravěji, a nakapete ji opět na rakovinu. Spatříte toto. Jako byste najednou byli uvnitř někým jiným. Stejná krev, která nyní proudí těmito ženskými těly, získala schopnost výrazně zpomalit až zastavit růst buněk rakoviny prsu, a stačily k tomu jen dva týdny na rostlinné stravě.  Jakou krev chceme mít v našem těle? Jaký imunitní systém? Chtěli bychom, aby se krev jen tak povalovala, když se objeví nová rakovinná buňka, nebo chceme, aby krev proudila do každého koutku a skuliny v našem těle a měla dost síly na to, aby rakovinu zpomalila a případně ji i úplně zastavila? Toto výrazné posílení ochrany proti rakovině bylo naměřeno po 14 dnech konzumace rostlinné stravy a při pravidelném věnování se pohybu. Tyto žen měly každý den 30-60 minut věnovat chůzi.  Počkat. Jestliže experiment zahrnoval dvě změny, jak víte, jakou roli hrála strava? Vědci se rozhodli pro detailnější prozkoumání. Toto je měření vymýcení nádorových buněk. Toto jsme viděli již před chvílí, účinek krve od lidí na rostlinné stravě, v tomto případě dodržované v průměru po dobu čtrnácti let, přičemž šlo o lidi, kteří se zároveň denně věnovali mírné pohybové aktivitě, třeba chůzi. Rostlinná strava a chůze z hlediska vymýcení rakovinných buněk zvládne toto.  A teď to porovnejte se schopností zastavit rakovinu u průměrného běžného strávníka vedoucího sedavý způsob života. Na obrázku má nakreslený malý hamburger. Nevím, jestli to vůbec vidíte, sloupeček je tak nízký, že skoro jako by ani nebyl. Tato skupina uprostřed je zajímavá. Namísto 14 let na rostlinné stravě jde o 14 let na standardní americké stravě doprovázené každodenním namáhavým hodinovým cvičením, jako je kalestenika. Vědci chtěli vědět, jestli v případě dostatečně dlouhé a dostatečně intenzivní fyzické aktivity můžeme začít alespoň sahat na paty některým z těch lidí na rostlinné stravě, kteří jen chodí. A odpovědí je, že cvičení pomohlo, bezpochyby. Jenže ani těch 5 000 hodin v tělocvičně nebylo pro rostlinnou stravu konkurencí.  Stejně jako minule, snímky umírající rakoviny. I když jste leniví a jíte spoustu bramborových lupínků, nejste úplně bezbranní. Dokážete zabít pár rakovinných buněk. Pokud věnujete 5 000 hodin pohybu, dokážete zahubit mnoho rakovinných buněk. Vypadá to však, že nic nepřekoná schopnost rostlinné stravy ničit rakovinu. Myslíme si, že je to kvůli živočišným bílkovinám – masu, vaječnému bílku a mléčným bílkovinám. Ty totiž zvyšují hladinu IGF-1 v našich tělech, což je vlastně inzulínu se podobající růstový faktor, hormon podporující šíření rakoviny, který se podílí na růstu a progresi zhoubných nádorů.  Pokud však snížíme příjem živočišných bílkovin, pokud lidi převedeme na rostlinnou stravu, jejich hladiny IGF-1 klesnou. To je zachyceno na grafu nalevo. Pokud budou lidé jíst rostlinnou stravu celá léta, hladiny klesnou ještě hlouběji. A jejich hladiny proteinů vázajících IGF-1 stoupnou. Vazebný protein IGF-1 je taková nouzová brzda našeho těla. Je to jeden ze způsobů, jakým se naše tělo chrání před nadměrným růstem. Jistě, během dvou týdnů můžete snížit tvorbu IGF-1 v játrech, ale moment, co všechen ten IGF-1, který vám proudí v těle, jelikož jste ho snědli před třemi týdny ve slanině a vejcích? Vaše tělo vyšle údernou jednotku vazebných proteinů do krevního oběhu, kde naváže přebytek IGF-1. Jak vidíte, hladina vazebného proteinu stoupá už během několika týdnů. Čím déle jíte zdravě, tím lépe na tom budete. Tady je experiment, který prokázal, že IGF-1 je skutečně oním záškodníkem. Je to stejné jako v posledním případě; začněte jíst rostlinnou stravu a růst rakoviny poklesne, zatímco smrt rakovinných buněk bude mnohem patrnější.  Tady je však jeden zajímavý sloupec. Co když rakovině znovu nabídnete stejné množství IGF-1, jaké zmizelo z těla, když jste jedli dva týdny zdravě? Co se stane? Vynulujete účinek zdravé stravy a pohybu. Je to skoro, jako kdybyste nikdy ani nezačali jíst zdravě. Důvodem, proč dosud největší prospektivní studie o stravě a rakovině zjistila, že byl výskyt všech druhů rakoviny nižší mezi vegetariány než mezi konzumenty masa, je možná to, že tito lidé jedí méně živočišných bílkovin. Mají proto v těle méně IGF-1, takže v nich pak bují méně rakoviny. Jenže o kolik přesně méně?  Muži a ženy středního věku s vysokým příjmem bílkovin měli celkovou úmrtnost o 75 % vyšší, měli také 4x vyšší riziko úmrtí na rakovinu. Nešlo však o jakoukoliv bílkovinu. Uškodily jim konkrétně bílkoviny živočišné, což dává smysl, vzhledem k vyšším hladinám IGF-1. Akademická instituce poslala tiskovou zprávu s nezapomenutelnou úvodní větou: „To kuřecí křidélko, které právě jíte, může být stejně smrtící jako cigareta.“ Vysvětlili, že konzumace stravy bohaté na živočišné bílkoviny ve středním věku vede k čtyřikrát vyšší pravděpodobnosti úmrtí na rakovinu. To je srovnatelné s vlivem kouření na rakovinu.  Jaká byla reakce na odhalení, že maso, vejce a mléčné výrobky mohou zdraví škodit stejnou mírou jako kouření? Jeden vědec věnující se výživě se vyjádřil, že je potenciálně nebezpečné srovnávat škodlivé účinky kouření a konzumace masa a sýrů. Proč? Protože kuřák si může myslet: „Počkat, proč se tedy obtěžovat s odvykáním kouření, když je můj sendvič se sýrem a šunkou stejně škodlivý jako cigarety?“ A proto nikomu o škodlivosti masa a sýrů nesmíme říkat. Pšt.  To mi připomíná známou reklamu na cigarety Philip Morris, která se snažila zlehčovat rizika tímto prohlášením: „Myslíte, že pasivní kouření je špatné, když zvyšuje riziko rakoviny plic o 19 %? Co teprve pití 1-2 sklenic mléka denně, to může být až třikrát horší a zvýšit vaše riziko rakoviny plic o 62 %.“ Také můžete své riziko zdvojnásobit častým používáním oleje při vaření. Ztrojnásobit riziko srdečního onemocnění tím, že se budete stravovat nevegetariánsky, případně znásobit riziko šestkrát konzumací velkého množství masa a mléka. Uzavřeli to větou: „Zachovejme si proto zdravý úhel pohledu!“ Riziko rakoviny plic z pasivního kouření zdaleka nedosahuje výše rizika plynoucího z jiných každodenních aktivit. Dýchejte proto zhluboka. To je jako říkat: „Podívejte, s pobodáním si nemusíte dělat starosti, protože postřelení je mnohem horší.“ A není lepší se vyhnout obojímu? Kvůli podstoupení jednoho rizika nemusíte přece ignorovat i ta další. Samozřejmě si můžeme povšimnout, že společnost Phillip Morris přestala se shazováním mléčných výrobků hned poté, co koupila Kraft Foods. To říkám jen tak pro zajímavost.  Dobře, co dalších 13 hlavních příčin úmrtí? Pojďme na to! První tři příčky největších zabijáků obsadilo srdeční onemocnění, rakovina a mrtvice. To jsou však údaje z roku 2007. Teď je to srdeční onemocnění, rakovina a chronické obstrukční plicní (CHOPN) nemoci, kam patří třeba emfyzém. CHOPN lze naštěstí předcházet pomocí rostlinné stravy, a dokonce je lze pomocí rostlin i léčit, časem lze dosáhnout zlepšení funkce plic. Samozřejmě, že tabákový průmysl tyto pozoruhodné nálezy vnímal trochu jinak. Pokud přidávání rostlin do naší stravy může pomoci plicím správně fungovat, nebude snadnější do cigaret třeba nějaké rostliny přidat? A vskutku, to také udělali.  Vraťme se o jeden snímek zpět. Přidání bobulí acai do cigaret má evidentně ochranný účinek proti emfyzému, ale u kouřících myší. Koho by to napadlo? Příště je napadne přidávat bobule do masa. A taky že ano, něco takového bych si, dámy a pánové, těžko vymyslel. Přídavek ovocných výtažků do hamburgerových placiček měl určité nevýhody. Když například maso obarvili ostružinami, získalo výrazně fialovou barvu, což konzumenty trochu odrazovalo. Zřejmě můžete zlepšit křehkost jehněčího masa tím, že ho napustíte ještě před posmrtným ztuhnutím šťávou z kiwi. Můžete dokonce zlepšit výživový profil frankfurtských párků tím, že do nich přidáte prášek z hroznových semínek. Někteří si však stěžovali na přítomnost malých kousků semínek, které byly v konečném výrobku okem viditelné. Jestli o konzumentech párků můžeme něco říci, tak to, že jsou vybíraví ohledně toho, co vše v jejich jídle skončí (ironie). Prasečí řiť? Klidně. Ale hroznová semínka? Fuj.  Mozkové mrtvice jsou naším 4. nejčastějším zabijákem. Prevence mozkových příhod může být dosažena konzumací potravin bohatých na draslík, ale většina Američanů nedosahuje ani doporučeného minimálního denního příjmu. A většinou mám na mysli více než 98 % z nás. Strava 98 % Američanů neobsahuje dostatek draslíku; protože 98 % z nás nejí dostatek rostlin. Draslík (potassium) má jako slovo svůj původ v latinském označení uhličitanu draselného (potaš). Vezmete rostliny, vložíte je do hrnce a necháte spálit. Vznikne vám uhličitan draselný, zásada. Je to tak.  Kdo by mi dokázal vyjmenovat jednu potravinu obzvláště bohatou na draslík? Banány, že? Nevím, proč je zrovna toto jedna z těch věcí, které o výživě vědí prakticky všichni. Chiquita měla asi dobrou reklamní agenturu. Ukázalo se však, že se banány nedostaly ani mezi 50 nejlepších zdrojů draslíku. Zrovna se na to podívám, ano, jsou až na 86. příčce. Hned po vanilkových mléčných koktejlech z rychlého občerstvení. Banány jsou tedy až za koktejlem. Je to vlastně docela legrační. Když jsem psal svou knihu, chtěl jsem se k tomu vrátit a ujistit se, jestli je seznam aktuální nebo došlo k úpravám. A ono došlo. Ukázalo se, že banány se nedostanou ani mezi 1 000 nejlepších zdrojů draslíku. Jsou nyní na 1611. příčce, až za lentilkami od Reese's. Ne, nedělám si legraci! Nejkoncentrovanější průmyslově nezpracované zdroje draslíku v americké stravě jsou fazole, listová zelenina a datle. Kdo by to byl řekl. Banány se však nedostanou ani mezi tisícovku nejlepších. Když se podíváte na další nejčastější příčinu úmrtí (neúmyslná poranění), tak se banány mohou stát dokonce i nebezpečnými (uklouznutí na slupce).  Alzheimerova choroba, náš šestý nejčastější vrah, nyní postihuje ohromující čtyři miliony Američanů. Přitom ještě před dvaceti lety nebyla ani mezi 10 nejčastějšími příčinami úmrtí. Podle nejnovějších výživových doporučení pro prevenci Alzheimerovy choroby jsou dvě nejdůležitější věci, které můžeme pro toto udělat: snížit spotřebu masa i mléčných výrobků a snížit spotřebu nezdravých jídel. Tyto potraviny máme nahradit zeleninou, luštěninami, ovocem a celozrnnými obilovinami. Doporučení je zčásti založeno na poznatcích starých nyní už dvacet let. Ti, kteří jedí maso – ať už červené nebo bílé, na tom nesejde – mají dvojnásobné až trojnásobné riziko, že u nich později dojde k rozvoji demence. Čím déle se člověk stravuje zdravě, tím níže riziko rozvoje demence klesne.  Další na seznamu je cukrovka 2. typu, které můžeme předejít, zastavit ji i zvrátit rostlinnou stravou. To je informace, kterou máme již od třicátých let minulého století. Během pěti let byla asi čtvrtina diabetiků schopna vysadit inzulín. Nicméně rostlinná strava bývá o něco méně kalorická, je tedy možné, že se jim cukrovka zlepšila kvůli velkému úbytku na váze. Abychom tuto možnost vyloučili, museli bychom navrhnout studii, ve které by lidé jedli zdravou stravu, ale museli by jíst tolik jídla, aby navzdory zdravému stravování žádné přebytečné kilogramy nezhubnuli. Pak bychom zjistili, zda je rostlinná strava přínosná, jestli její příznivé účinky přesahují pouhý úbytek na váze, nebo nikoliv.  Museli jsme si sice počkat 44 let, ale tady ji máme. Účastníci byli každý den váženi, a pokud začali ztrácet na váze, byli přinuceni jíst více. Jídla bylo tolik, že měli někteří účastníci problém to všechno sníst. Stěžovali si: „Ale ne, ještě jedna tostada.“ „Ach jo, ještě jeden salát.“ Nakonec si zvykli. Takže žádné významné změny tělesné hmotnosti navzdory omezení masa, mléčných výrobků, vajec a pochutin. A teď to důležité, pomohla rostlinná strava navzdory nulové ztrátě hmotnosti? Celková potřeba inzulínu byla snížena přibližně o 60 % a polovina pacientů byla schopna inzulín úplně vysadit, přestože vůbec nezhubnuli.  Kolik let pokus trval? Žádné roky, jen 16 dní! Mluvíme o diabeticích, kteří trpí cukrovkou i 20 let a vpichují si 20 jednotek inzulínu denně, a pak o 13 dní později jsou prosti všeho inzulínu a to jen díky dvěma týdnům na rostlinné stravě. Dvacet let s cukrovkou a pak po dvou týdnech zcela bez inzulínu. Cukrovku měli dvacet let, protože jim nikdo neřekl o síle rostlinné stravy. Zde je pacient číslo 15. Na kontrolní stravě užíval 32 jednotek inzulínu, o 18 dní později už ani jednu. Má nižší hladinu cukru v krvi, než když bral o 32 jednotek inzulínu více. Taková je síla rostlin. A jako bonus mu výrazně poklesla hladina cholesterolu, na méně než 3,8 mmol/l už za 16 dní.  Mírná úprava stravy vede jen k mírnému zlepšení hladiny cholesterolu. Jak mírné chcete zlepšení své cukrovky? Vše s mírou je pravdivější prohlášení, než si mnozí lidé uvědomují. Mírné změny ve stravě mohou u diabetiků znamenat mírnou ztrátu zraku, mírné selhání ledvin a mírné amputace – asi jen pár prstů nebo něco takového. Všeho s mírou není vždy ten nejlepší přístup.  Pamatujete na tu studii, která údajně ukázala, že strava bohatá na maso, vejce a mléčné výrobky by mohla být stejně zdraví škodlivá jako kouření? Studie údajně naznačila, že lidé konzumující hodně živočišných bílkovin mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu nebo cukrovku. Ale pokud se na tu studii podíváte, uvidíte, že to jednoduše není pravda. Ti, kteří jedí hodně živočišných bílkovin, nemají jen 4x vyšší pravděpodobnost, že zemřou kvůli cukrovce, mají dokonce 73x vyšší riziko, že kvůli ní zemřou. Ti, kteří si zvolili umírněnost, jedli malé množství živočišných bílkovin, měli „jen“ 23x vyšší riziko úmrtí na cukrovku.  Zabiják číslo osm je selhání ledvin. Tomu můžeme předejít rostlinnou stravou a pomocí ní ho lze i léčit, žádné překvapení. Ledviny jsou velmi prokrvované orgány. Výzkumní pracovníci z Harvardu odhalili tři rizikové faktory pro snížení funkce ledvin. Prvním je živočišná bílkovina, druhým živočišný tuk a tím třetím cholesterol. Všechny tyto věci najdeme jen v jednom typu potravin.  Živočišný tuk může měnit vlastní strukturu našich ledvin. Studie jako tato totiž ukázaly, že tukové zátky doslova ucpaly a omezily činnost ledvin, což lze vidět na pitvaných ledvinách. A živočišná bílkovina může mít také výrazný vliv na normální funkci ledvin, způsobuje hyperfiltraci, čímž zvyšuje zátěž ledvin. Rostlinná bílkovina takové účinky nemá. Když sníte tuňáka, můžete pozorovat zvýšení tlaku na ledviny 1, 2 a 3 hodiny po jídle, prudký vzestup. Pokud si namísto sendviče s tuňákovým salátem dáte sendvič s tofu, který bude mít stejný obsah bílkovin, žádný takový účinek se nedostaví. Ledviny si s rostlinnou bílkovinou hravě poradí.  Moment. Proč živočišná bílkovina způsobuje přehnanou reakci a rostlinná nikoliv? Zdá se, že je to způsobeno zánětem vyvolaným živočišnou bílkovinou. Jak to víme? Zjistilo se to tak, že při současném podání tuňáka i silného protizánětlivého léku došlo k vyrušení hyperfiltračního efektu, tedy uniku bílkovin v reakci na požití masa. Pak je tu samozřejmě ještě zátěž ledvin kyselinou. Živočišná bílkovina v ledvinách podněcuje tvorbu kyseliny, která pak může způsobit takzvanou tubulární toxicitu: poškození jemných trubic vytvářejících moč v ledvinách. Živočišné potraviny obvykle tvorbu kyseliny podporují, zatímco rostlinné potraviny jsou buď neutrální, nebo dokonce zásadité. Zásada pak může zneutralizovat část vzniklé kyseliny.  Takže řešení k zastavení zhoršování chronického onemocnění ledvin můžeme najít spíše v oddělení ovoce a zeleniny než v regálu s léčivy. Není divu, že strava založená na rostlinách se k léčbě selhávajících ledvin používá již desetiletí. Zde je míra úniku bílkovin na konvenční dietě s nízkým obsahem sodíku, jakou by lékaři za běžných okolností pacientům předepsali. Tady pak po přechodu na obohacenou veganskou stravu s nízkým obsahem sodíku. Konvenční, rostlinná, konvenční, rostlinná, dysfunkce ledvin se zapínala a vypínala jako světlo po stisknutí vypínače, záleželo to jen na tom, jakou stravu dostávali.  Zabijákem číslo devět jsou respirační infekce. Jakou roli by mohla hrát strava zde? Zřejmě jste asi ještě neviděli mé video: „Kadeřávek a imunitní systém.“ V něm mluvím o imunostimulačních účincích kadeřavé kapusty. Je snad něco, co by kadeřávek nedokázal? Kadeřávek zvyšuje tvorbu protilátek 7x, ale pokus probíhal v Petriho misce. A jak to funguje u lidí? Vezměte dvě skupiny starších žen a mužů a rozdělte je. Polovinu nechte jíst jejich běžnou stravu a druhou polovinu také, jen s tím rozdílem, že budou jíst ještě několik porcí ovoce a zeleniny navíc. Po očkování proti zápalu plic vakcínou Pneumovax lze vidět výrazné zlepšení v imunitní reakci, tedy tvorbě protilátek, právě ve skupině, která jedla několik porcí ovoce a zeleniny denně navíc. Maso vyřazeno nebylo, takže i pouhé přidání ovoce a zeleniny může významně zlepšit funkci imunity.  Zabijákem číslo deset jsou sebevraždy. My již víme, že lidé, kteří jedí zdravěji, mívají i lepší náladu. Ve srovnání s konzumenty masa mají jen poloviční výskyt deprese, úzkosti i poloviční skóre v testu stresové zátěže. Výzkumníci se domnívají, že záškodníkem je kyselina arachidonová, zánětlivá omega-6 mastná kyselina s dlouhým řetězcem, která se nachází převážně v kuřecím mase a vejcích. Toto jsou její hlavní zdroje v americké stravě. Vztah příčiny a následku však nelze stanovit bez náležitého otestování.  Vědci proto vybrali dobrovolníky konzumující standardní americkou stravu a z jídelníčku jim odebrali maso včetně ryb a drůbeže a také vejce. Během pouhých dnů účastníci svou náladu hodnotili výrazně lepším skóre. Stačilo odstranit kyselinu arachidonovou z jejich těl. Domnívali se, že právě ona nepříznivě ovlivňuje psychické zdraví prostřednictvím kaskády neurologického zánětu, tedy zánětu mozku. Tento zánět v mozku můžeme utišit do dvou týdnů tím, že odstraníme zmíněné maso všeho druhu a vejce. A nejsem náhodou zaujatý, nevybral jsem si tuhle studií záměrně? Co všechny ty ostatní studie, randomizované kontrolované studie, které ukazují, že i jiné typy stravování zlepšují náladu? Žádné takové neexistují. Nedávný přezkum dospěl k závěru, že pouze tato intervence s rostlinnou stravou prokázala úspěch a byla kvalitně navržena. Je těžké si z něčeho vybírat, co se nám hodí, když je na výběr pouze jediná možnost.  Rostlinná strava poslouží i na pracovišti: výrazné zvýšení fyzického fungování, celkového zdraví, vitality a duševního zdraví se přirozeně projeví také zvýšenou produktivitou práce. Největší taková studie probíhala na 15 pobočkách pojišťovny Geico a zjistila, že na rostlinné stravě bylo hlášeno výrazné zmírnění deprese, úzkosti a stresu, zlepšila se také psychická pohoda zaměstnanců. Zásahy do životosprávy, tedy například i zavedení pravidelné pohybové aktivity, mohou pomoci zároveň s psychickým i tělesným zdravím. Mezi nejúčinnější zásahy patří osvojení si stravy založené na rostlinných potravinách.  Zabijákem číslo jedenáct jsou krevní infekce. Bakterie způsobující otravy potravinami mohou proniknout přes střevo do krevního oběhu a u žen se mohou z konečníku dostat třeba i do močových cest a škodit tam. Už celá desetiletí víme, že se bakterie umějí z konečníku dostat do močových cest a způsobit tam infekce, ale teprve nedávno jsme zjistili, odkud ten rektální rezervoár bakterií způsobujících zánět močových cest pochází. Nyní už víme, že z kuřecího masa. Pomocí genetické daktyloskopie jsme získali jasné důkazy o přímé spojitosti mezi konzumací masa hospodářských zvířat a záněty močových cest. Jsou to přesvědčivé důkazy, že tyto záněty mohou být považovány za zoonózu, nemoc přenášenou ze zvířete na člověka.  Počkat, nepomohlo by, kdybych použil kuchyňský teploměr a maso řádně propekl? Nepomohlo, problémem je křížová kontaminace. Už několik desetiletí víme, že pokud dáte někomu zmrazené kuře a necháte ho připravit maso ve vlastní kuchyni způsobem, jaký běžně používá, tak obrovské množství na antibiotika rezistentních bakterií přeskočí z kuřete do trávicí soustavy dobrovolníka, a to ještě dříve, než ho vůbec sní! Takže by nepomohlo, ani kdyby to kuře spálil na popel. K nakažení není nutno sníst ani kousek. Nakazíte se ještě dříve, než se kuře dostane do trouby. Problém tkví v manipulaci s kuřetem. Během několika dnů se vůči lékům odolné bakterie z kuřecího masa rozmnožily až do takové míry, že převzaly nadvládu nad střevní mikroflórou. Kuřecí bakterie zkrátka převzaly nadvládu nad jejich střevy.  A co když se budete řídit pokyny pro bezpečné zacházení s masem? To vlastně nikdo nedělá, ale oficiální doporučení Amerického ministerstva zemědělství (USDA) zní: Ošetřete všechny používané kuchyňské povrchy dezinfekcí s obsahem chloru. Pak pomocí spreje ošetřete dezinfekčním prostředkem všechny… Dobře, řekněme, že byste to všechno udělali a pak později ještě linku setřeli. I když to uděláte, výzkumníci stejně naleznou patogenní fekální bakterie: salmonelu, kampylobakter – nebezpečné lidské patogeny. Stále se v kuchyni nacházejí.  Důvodem, proč má většina lidí více fekálních bakterií v kuchyňském dřezu než na toaletním prkénku, je to, že většina lidí oplachuje kuřata ve dřezu, nikoliv v toaletní míse. Takže pokud ke své kuchyni nepřistupujeme jako k laboratoři s biologicky nebezpečným materiálem, pak je jediným způsobem, jak zajistit, že ve své kuchyni nezanecháme nebezpečné patogeny, jedině nekupovat a nenosit domů jejich zdroj.  Dobrou zprávou však je, že konzumace kuřete z vás neudělá celoživotního nositele patogenních bakterií. V této studii se bakterie z kuřat v těle udržely jen 10 dní, pak je naše prospěšné bakterie přemohly. Problém je v tom, že mnoho rodin konzumuje kuře častěji než jednou za 10 dní. Kuřecí bakterie tak mohou do jejich těl pronikat stále znovu a znovu.  Počkat. Nemůžete prodávat nebezpečné vozy, nemůžete prodávat ani nebezpečné hračky. Jak to, že je možné prodávat nebezpečné maso? Průmysl totiž z otrav obviňuje spotřebitele. Jak řekl jeden mikrobiolog USDA pro drůbež: „Poslyšte, syrové maso není blbovzdorné. Když se s masem zachází špatně, je to, jako byste v ruce drželi ruční granát. Vytáhnete pojistku a někomu se něco stane.“  I když někteří mohou pochybovat o moudrosti prodeje ručních granátů v supermarketech, když se nakazíme z masa, je to naše vina. Odborník na drůbež z USDA naznačuje, že „je to odpovědnost spotřebitelů ale oni ji jednoduše odmítají přijmout.“ Podobné by bylo, kdyby automobilka prohlásila: „Ano, v autě byly vadné brzdy, ale je to vaše chyba, protože jste své dítě nepřipoutal bezpečnostním pásem.“  Vedoucí oddělení pro otravy jídlem spadající pod CDC skvěle zareagovala na postoj masného průmyslu, který se snaží z nakažení vinit oběti. Zeptala se: „Je v pořádku, když zemře něčí tříleté dítě, protože spotřebitel jednou nedostatečně propekl maso do hamburgeru?“ Nemějte však obavy, masný průmysl už na problému pracuje. Právě jim FDA schválil virus požírající bakterie, kterým mohou postřikovat maso. Průmysl si však dělá obavy s tím, jak spotřebitele přijmou tyto takzvané bakteriofágy. Pro potravinářský průmysl by to mohlo představovat problém, proto se rozhodli, že se o tom na výrobku nikde nebudou zmiňovat.  Jestliže toto považují za výzvu, podívejte se na jeden z jejich dalších chytrých nápadů. „Vliv extraktu z kukel mouchy domácí na konzervaci vepřového masa.“ Takto to nezní tak hrozně, ale lidově řečeno, chtějí maso potírat tekutinou z muších larev. Neodsuzujte to hned, je to levná a jednoduchá metoda. Zamysleme se nad tím. Larvám se daří v hnijícím mase, nebyly však hlášeny žádné zprávy o... Omlouvám se, s tímhle ovladačem to ještě neumím. Snad se mi podaří proklikat, kam potřebuji. Zkrátka, nemáme žádné zprávy o tom, že by larvy trpěly na závažné nemoci, viďte? Už jste snad viděli larvu kýchat? Řekl bych, že ne. Musí být plné nějakých antibakteriálních látek, viďte? Vezměme tedy třídenní larvy, opláchněme je, osušme je, rozmixujme je – a řešení je na světě! Bezpečnější maso.  Selhání ledvin už jsme probrali. Co takhle selhání jater?  Už desítky let víme, že rostlinná strava může být použita k léčbě selhání jater, významně snižuje množství toxinů, které by se jinak nahromadily konzumací masa při nedostatečně funkčních játrech, které nestíhají čistit krev. Uznávám však, že existují i lidé, kteří jedí rostlinnou stravu, a přesto se jím funkce jater zhoršuje. Říká se jim alkoholici, živí se ječmenem, kukuřicí a hrozny, ale v kvašené podobě. Stravují se výhradně rostlinnou stravou, ale nevedou si tak dobře. Není jasné, čím to je…  Dále tu máme vysoký krevní tlak, ten postihuje takřka 78 miliónů Američanů; to je skoro každý třetí z nás. A jak stárneme, náš tlak stoupá stále výše a výše. Ve věku 60 let tak má vysoký krevní tlak už více než polovina lidí. Počkat. Pokud se to týká více než poloviny z nás, pak to možná není ani tak nemoc, jako spíše nevyhnutelný důsledek stárnutí. Ne, už od 20. let 20. století víme, že se u člověka nemusí vysoký krevní tlak vůbec objevit. Výzkumníci změřili krevní tlak tisícovce lidí žijících na venkově v Keni. Kdo mi poví, jaký základ jídelníčku tam mají? Ano, nezpracované rostlinné potraviny. Škrobovitá zelenina, obiloviny, zelenina, ovoce a tmavě zelená listová zelenina. Náš tlak se zvyšuje, jak stárneme; jejich tlak však klesá. A čím nižší tlak, tím lépe. Hranice 140 na 90 není nastavena správně. Dokonce lidé s krevním tlakem 120 na 80 mmHg mohou ze snížení těžit.  Když půjdete k lékaři a naměří vám 120 na 80, pochválí vás. Přesto to však vypadá, že i pro vás by mělo přínosy, kdybyste svůj krevní tlak ještě snížili. Ideální krevní tlak, takový, jehož další snížení již nemá žádné zdravotní přínosy, je 110 na 70. Počkat. Je vůbec možné dostat krevní tlak tak nízko, na hodnoty 110 na 70? Není to pouze možné; je to dokonce normální – u lidí, kteří na to jedí dost zdravě. Během dvou let bylo do venkovské nemocnice v Keni přijato 1 800 pacientů. Kolik případů vysokého krevního tlaku mezi nimi bylo? Ani jeden. Páni! Takže tito lidé museli mít i nízký výskyt srdečního onemocnění, viďte? To není přesné, srdeční onemocnění totiž neměl nikdo z nich. Nebyl nalezen ani jediný případ aterosklerózy – našeho hlavního zabijáka. Na venkově v Číně je to podobné, krevní tlak okolo 110 na 70 po celý život. Lidé ve věku 70 let mají v průměru stejný krevní tlak jako šestnáctiletí. Afrika a Čína se přitom z hlediska složení stravy místních obyvatel od sebe velmi liší. Společné však mají to, že každodenně jedí spoustu rostlinných potravin a maso konzumují pouze při zvláštních příležitostech.  Proč si myslíme, že právě rostlinné potraviny jsou to, co je v jejich stravě tak ochranné? Protože v západním světě jsou podle American Heart Association jedinou skupinou lidí, kteří mívají tak nízký tlak, lidé konzumující výhradně rostlinnou stravu. Jejich průměrný krevní tlak je 110 na 65. Tyto poznatky pocházejí z nejrozsáhlejší studie lidí na rostlinné stravě, jaká kdy byla provedena. Zúčastnilo se jí 89 000 Kaliforňanů. Dle pozorování to vypadá, že krevní tlak postupně klesá společně s tím, jak člověk zvyšuje podíl rostlinných potravin ve své stravě. Od náruživého jedlíka masa přes flexitáriána, člověka konzumujícího jen ryby a vegetariána, až po člověka na výhradně rostlinné stravě. To stejné vypozorovali s obezitou a cukrovkou. Čím zdravěji jíte, tím lépe na tom jste.  Samozřejmě můžeme eliminovat většinu svého rizika, ale tento snímek nám ukazuje i něco dalšího, důležitého: není to nutně všechno nebo nic. Svět není černobílý. Jakékoliv kroky, které můžeme směrem ke zdravější stravě učinit, se počítají a mohou mít významný přínos pro naše zdraví. Přínosy budou tím větší, čím více se budete snažit. Pokud jde o krevní tlak, pokusem to lze krásně ukázat. Najdete vegetariány, kteří jsou ochotní za úplatek sníst maso. Jejich tlak v reakci na to začne stoupat.  Můžete také odstranit lidem maso ze stravy a pozorovat, jak už po sedmi dnech krevní tlak začne klesat, v tomto případě v této záhadné kohortě McDougallova programu, ať už to znamená cokoliv. A to je poté, co už většina účastníků přestala užívat své léky na vysoký krevní tlak, nebo alespoň mohla snížit jejich dávkování. Užívání léků na vysoký krevní tlak byli nuceni omezit, protože léčili samotnou jeho příčinu. Pokud byste už vysoký tlak neměli, a přesto léky brali, mohli byste si ho snížit tak moc, že byste mohli omdlít a při pádu se poranit na hlavě. Musíte je tedy omezit. Dosáhnete nižšího tlaku, přestože užíváte méně léků. Takovou mají rostliny sílu.  Doporučuje tedy American Heart Association lidem jíst bezmasou stravu? Ne, doporučují jim stravu s nízkým obsahem masa, takzvanou dietu DASH. Proč ne rovnou vegetariánskou? Když vznikala DASH dieta, nebyli si snad toho významného výzkumu provedeného Frankem Sacksem z Harvardu vědomi? To ne, oni si tohoto významného výzkumu byli vědomi. Předsedou Výboru pro návrhy (Design Committee), který přišel s dietou DASH, byl právě Frank Sacks. Cílem diety DASH bylo vyřešit vysoký krevní tlak, byla navržena tak, aby zahrnula přínosy vegetariánské stravy, ale zároveň obsahovala dostatek živočišných výrobků na to, aby byla pro širokou veřejnost stále přijatelná. Domnívali se totiž, že by veřejnost úplnou pravdu nepřijala dobře.  To je částečně omlouvá, asi už chápete, proč to tak udělali. Léky nefungují, pokud je neužíváte. Diety zase nefungují, pokud je nedodržujete. Dívali se na situaci realisticky a nepředpokládali, že by se lidé dokázali vzdát masa. Je možné, že když pravdu uděláme pro veřejnost přívětivější, možná nakonec budeme schopni pomoci více lidem. Dobře, řekněte to tedy tisícovce rodin, které denně přicházejí o člena rodiny kvůli vysokému krevnímu tlaku. Možná je čas začít říkat americké veřejnosti pravdu.  Vrahem číslo 14 je Parkinsonova choroba. Snižuje strava založená na rostlinných potravinách riziko Parkinsonovy choroby? Většina dosud provedených studií naznačuje existenci spojitosti mezi konzumací mléčných výrobků a Parkinsonovou chorobou, ale proč? Máme určité důkazy, že je mléko kontaminováno neurotoxickými látkami. Vysoká úroveň reziduí pesticidů byla zjištěna jak v dodávkách mléka, tak i v mozcích lidí, kteří zemřeli na Parkinsonovu chorobu. Jedná se o sloučeniny jako tetrahydroisochinolin, což je zároveň i látka, která se v laboratořích používá k vyvolání této nemoci u primátů. Najdeme ji převážně v sýrech. Někteří proto navrhují, že by se dodávka mléka měla kvůli toxinům vždy prověřit.  To nezní moc realisticky. Samozřejmě nás nikdo mléko pít nenutí, ale co pak naše kosti? To je jen marketingový trik. Když se podíváte na to, co říká skutečná věda, tak nic nenaznačuje, že by mléko chránilo před rizikem zlomenin kyčle, ať už při pití v dospělosti, nebo při pití během dospívání. Naopak se někdy našla spojitost mezi mlékem a zvýšením rizika zlomenin. Možná by tím šlo vysvětlit, proč jsou zlomeniny kyčle nejběžnější u populací, které pijí nejvíce mléka. Vědci se proto rozhodli pro detailnější prozkoumání. Celých 100 000 mužů a žen bylo sledováno až 20 let. Ženy konzumující mléko měly vyšší úmrtnost: více srdečního onemocnění a výrazně více rakoviny za každou sklenici mléka, kterou denně vypily. Tři sklenice denně byly spojeny s téměř dvojnásobným rizikem předčasného úmrtí. Také měly výrazně více zlomenin kostí a kyčlí. Více mléka = více zlomenin. Muži konzumující mléko měli také vyšší úmrtnost, z nějakého důvodu však toto v reklamách na mléčné výrobky nikdy neslyšíme. Není mi jasné proč.  A konečně se dostáváme k aspirační pneumonii, která je způsobena potížemi s polykáním v důsledku mrtvice, případně Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. A to jsou nemoci, o kterých jsme již mluvili.  Co to všechno pro nás znamená? Představil jsem vám patnáct nejčastějších důvodů, proč Američané umírají. A právě rostlinná strava dokáže zabránit skoro všem z nich. Může pomoci vyléčit více než polovinu z nich. Dokáže zabránit vzniku nebo zvrátit některé z těchto nemocí, včetně některých případů třech našich největších zabijáků. Existují i léky, které dokáží za určitých okolností pomoci. Máme například statiny na snižování hladiny cholesterolu. Existuje celá řada různých typů léků na snížení krevního tlaku, které člověk musí užívat. Máme i pilulky na snížení krevního cukru a injekce s inzulínem.  Zamysleme se však nad výhodami zdravé stravy. Existuje typ stravy, který cílí na vše. Nemusíte jíst jinou stravu pro zdravá játra a jinou pro zdravá srdce, nebo ještě jinou pro zdravý mozek. Tak to není. Co je zdravé pro játra, je zdravé i pro ledviny a zbytek těla. Jedna strava vládne všemu. A co vedlejší účinky léků? Nemyslím teď nějakou malou vyrážku. Léky na předpis zabijí více než 100 000 Američanů každý rok. Asi vás to překvapilo. To skutečně každoročně umírá 100 000 Američanů kvůli vedlejším účinkům léků, které užívají? Počkat. To znamená, že šestou nejčastější příčinou úmrtí v USA jsou vlastně lékaři! Jelikož jsem také lékař, jsem rovněž šestou nejčastější příčinou úmrtí. Naštěstí se i mně můžete vyhnout tím, že budete jíst rostlinnou stravu.  Ale teď už zase vážně. V porovnání s 15 000 americkými vegetariány mají konzumenti masa přibližně dvojnásobnou pravděpodobnost, že budou užívat aspirin, prášky na spaní, sedativa, antacidy, léky proti bolesti, léky na krevní tlak, projímadla (pochopitelně) a inzulín. Rostlinná strava je tedy skvělá pro lidi, kteří neradi užívají léky. Pro lidi, kteří neradi utrácejí peníze za léky, a pro ty, kteří neradi riskují vedlejší účinky léků. Chcete vyřešit krizi zdravotnictví? Mám jeden návrh.  Existuje pouze jedna strava, která kdy dokázala zvrátit srdeční onemocnění u většiny pacientů: rostlinná strava. Takže kdykoliv se vám někdo pokusí vnutit nějakou novou dietu, o které slyšel, udělejte mi laskavost a položte mu tuto jednoduchou otázku. „Počkejte, mám otázku. Bylo vědecky prokázáno, že tato nová dieta dokáže zvrátit srdeční onemocnění? Víte přece, že jde o ten nejpravděpodobnější důvod, proč já i všichni mí blízcí zemřou?“ Pokud vám odpoví, že ne, proč byste to vůbec zvažovali? I kdyby to bylo to jediné, co rostlinná strava dokáže, tj. vyléčit našeho největšího zabijáka, neměla by to být výchozí strava pro nás všechny, dokud by se neprokázalo jinak? A skutečnost, že může být také účinná při prevenci, zastavení a zvrácení dalších zabijáků držících se na předních příčkách, jako je cukrovka 2. typu a vysoký krevní tlak, je skoro až neuvěřitelná.  Většina úmrtí ve Spojených státech souvisí s výživou – a je možné jim předejít. Podle nejpřísnější analýzy rizikových faktorů, která kdy byla zveřejněna, je tou nejčastější příčinou úmrtí a zdravotního postižení v USA právě naše strava. Ta odsunula kouření tabáku na druhou příčku. Cigarety zabíjejí každý rok jen asi půl milionu Američanů, zatímco naše strava zabíjí o stovky tisíc lidí více. Dovolte mi, abych přednášku zakončil myšlenkovým experimentem. Představte si, že jste kuřáci v 50. letech minulého století. Průměrná roční spotřeba cigaret na obyvatele tehdy činila 4 000 cigaret. To znamená, že průměrný Američan vykouřil půl krabičky denně. Média vám říkala, abyste kouřili. Slavní sportovci s tím souhlasili. Dokonce i Santa Klaus chtěl, abyste kouřili.  Podívejte, chcete zůstat štíhlí a fit? Zůstaňte štíhlejší a udržujte se v kondici tím, že budete jíst spoustu párků v rohlíku. Takže kuřte a jezte párky. A zůstat štíhlý a fit můžete i tehdy, když budete jíst hodně cukru. Cukr je přece mnohem lepší než jablko. Vidíte to? Ach jo. Uznávají však, že jablka „jsou spojována se zdravostí a čerstvostí,“ jak je psáno v jedné interní zprávě tabákového průmyslu. Vidí tedy mnoho možností, jak vymyslet cigarety cílené na mladé lidi. Chtějí vyrábět cigarety s jablečnou příchutí, které budou cílit na mládež. Že se nestydí! „Aby vám dobře trávilo, měli byste kouřit.“ Phillip Morris neříká, že jejich cigarety mají jakékoliv léčivé schopnosti, ale prevence je přece lepší než následné léčení. Lepší je tedy pojistit se a raději kouřit. „Foukni jí kouř do tváře, a bude tě následovat kamkoliv.“ „Žádná žena nikdy neřekne ne.“ Jsou „tak kulaté, tak pevné, tak poctivě naplněné.“ Koneckonců, John Wayne je kouřil. Dokud nedostal rakovinu plic a nezemřel. Už tehdy v pravěku lidé kouřili (Flinstoneovi). A lékaři také.  To však neznamená, že by v rámci lékařské profese neexistovaly pře. Ano, někteří lékaři kouřili Camel, ale jiní lékaři měli raději cigarety Lucky. Takže nějaké spory mezi sebou měli. Předseda amerického Senátu souhlasil. Kdo by přece nechtěl dopřát svému hrdlu dovolenou? Jak by mohlo dojít byť jen k jednomu případu podráždění hrdla, „když jsou cigarety tak čisté jako voda, kterou pijeme?“ Možná jako voda ve Flintu v Michiganu (došlo tam k uvolnění olova do vody). A když se nakonec nějaké to podráždění objeví, nevadí: dostanete od lékaře předpis na cigarety. Toto je reklama z časopisu Americké lékařské asociace. Když tedy mainstreamová medicína říká, že kouření je pro vás dobré, a když to říká i Americká lékařská asociace, na koho byste se mohli obrátit, kdybyste chtěli znát vědecká fakta? Jaké nové poznatky věda má? Byla „příliš unavená, aby se bavila, ale pak si zakouřila Camel a vše se změnilo.“ Babe Ruth mluvil o vědeckých důkazech o prospěšnosti kouření, ale to v době, kdy ještě mohl mluvit. Nakonec zemřel na rakovinu hrdla.  Kdyby tehdy nějakým zázrakem existovaly webové stránky SmokingFacts.org, které by mohly zprostředkovat vědecké poznatky přímo veřejnosti, namísto toho, aby byly napřed upraveny podplatitelnými institucemi, věděli byste o existencí studií, jako je tato. Toto je studie kalifornských adventistů zveřejněná už v roce 1958. Ukázalo se, že nekuřáci mají nejméně o 90 % nižší riziko rakoviny plic než kuřáci. To však nebyla první studie. Když byl známý chirurg Michael DeBakey tázán, proč byly jeho studie zveřejněné ve 30. letech a spojující rakovinu plic a kouření jednoduše ignorovány, tak musel lidem připomenout, jak to v té době vlastně vypadalo.  V tehdejší společnosti kouřili skoro všichni. Kouřilo se ve filmech, kouřilo se všude. Setkání lékařů probíhala v oblacích cigaretového kouře. Kouření zkrátka bylo normální. Takže zpět k našemu experimentu. Pokud jste kuřák žijící v padesátých letech, který se o tom dozvěděl, co uděláte? Změníte něco, nebo budete čekat? Pokud počkáte, až vám lékař mezi dvěma potáhnutími z cigarety řekne, že byste měli přestat kouřit, můžete už v sobě mít rakovinu. Pokud počkáte, dokud to oficiálně neuznají, například jako to uznal hlavní hygienik USA v následujícím desetiletí, tak už můžete být mrtví.  Než zpráva hlavního hygienika USA vyšla na světlo světa, uplynulo 25 let. Bylo zapotřebí více než 7000 studií a úmrtí nesčetného množství kuřáků, než vyšla první zpráva hlavního hygienika USA proti kouření. Říkáte si, že by už po prvních 6000 studiích snad mohli lidem dát nějaké varování? Nemohli. Průmysl má velkou moc. To člověka donutí ptát se, kolik lidí v současné době zbytečně trpí kvůli nemocem z nezdravé stravy. Možná bychom měli přestat kouřit, už když vyšla sedmistá studie, jako je tato. Takže jako kuřák žijící v padesátých letech na jedné straně máte celou společnost, vládu i samotnou lékařskou profesi, ti všichni vám říkají, abyste kouřili. A na druhé straně stojí pouze věda. A to jen za předpokladu, že byste o existenci takových studií věděli.  Pojďme se přesunout o 55 let dopředu. V Kalifornii vznikla nová studie adventistů, která Američany varuje před riziky něčeho dalšího, co si možná vkládáte do úst. A tato studie není jediná. Podle posledního odborného přezkumu nám souhrn důkazů naznačuje, že úmrtnost na všechny příčiny dohromady, včetně našich nejobávanějších onemocnění – mrtvice, rakoviny, cukrovky atd. – je významně nižší u těch, kteří se stravují rostlinnou stravou.  Místo člověka nadále kouřícího v 50. letech minulého století si teď představte, že vy nebo někdo vám známý konzumuje nezdravou americkou stravu. Co uděláte? Díky přístupu k vědeckým poznatkům si uvědomíte, že bilance výsledků nejkvalitnějšího výzkumu naznačuje, že pro vás vaše současné stravovací návyky nejsou příliš dobré. Změníte něco, nebo budete ještě čekat? Jestli budete čekat, dokud vám lékař mezi dvěma sousty neřekne, abyste jedli zdravěji, může už pro vás být příliš pozdě.  Ve skutečnosti se dokonce ani po vydání zprávy hlavního hygienika USA ke změnám lékařská komunita příliš neměla. American Medical Association (AMA) jela ve starých kolejích a odmítala přijmout poselství zprávy hlavního hygienika USA. Proč? Možná proto, že právě dostali šek na 10 miliónů dolarů od tabákového průmyslu. A možná je to jen shoda okolností. Dobře, takže už víme, proč mohla AMA stát na straně tabákového průmyslu, ale proč ke změnám nedošlo u jednotlivých lékařů? Pár galantních duší, které šly příkladem, se vyskytlo, stejně jako dnes. I dnes se pár z nich rozhodlo postavit proti institucím zabíjejícím miliony, ale proč jich nebylo víc?  Možná je to tím, že většina lékařů tehdy sama kouřila. Stejně jako většina lékařů dnes i nadále konzumuje potraviny, které přispívají k naší epidemii onemocnění z nezdravé stravy. Jaký postoj k tomu tedy AMA pojala? „Všeho s mírou.“ „Vědecké studie prokázaly, že umírněné kouření je v pořádku…“ Aha. Zní vám to povědomě? Dnes potravinářský průmysl používá stejné taktiky jako tabákový průmysl; dodává dezinformace a překrucuje vědu. Ti stejní nájemní vědci byli placeni za to, aby zlehčovali rizika pasivního kouření a toxických chemikálií, i za to, aby pro prospěch National Confectioners Association (Národního sdružení cukrářů) zlehčovali rizika konzumace cukrovinek. A to není vše, najal si je i masný průmysl, aby pro něj zlehčovali rizika konzumace masa. S potřeba živočišných výrobků a průmyslově zpracovaných potravin zapříčiní každý rok na celém světě nejméně 14 milionů úmrtí. Čtrnáct miliónů mrtvých lidí. Rostlinná strava může být nyní považována za výživový ekvivalent k ukončení kouření. Kolik dalších lidí však musí ještě umřít, než CDC řekne, že byste měli začít se zdravou stravou dříve, než budete muset na operaci srdce? Dokud se systém nezmění, musíme převzít osobní odpovědnost za své zdraví i za zdraví členů své rodiny. Nemůžeme čekat, až společnost v tomto ohledu dožene vědu, protože je to otázka života a smrti.  Minulý rok byl dr. Kim Williams jmenován rektorem American College of Cardiology. Byl dotázán, proč se řídí svou vlastní radou, kterou dává svým pacientům, a konzumuje rostlinnou stravu. „Nevadí mi, že jednou zemřu,“ odpověděl doktor Williams. „Nechci však, aby to byla moje chyba.“ Děkuji vám mnohokrát. [Komentáře a diskuze následují po potlesku.]  Děkuji mnohokrát. Pokud se chcete s někým o mou přednášku podělit, tak to, o čem jsem tady dnes mluvil, je takový výtah toho nejlepšího z mých posledních čtyř výročních DVD přednášek. Tituly DVD zní: Hlavní příčiny úmrtí, Hlavní příčiny zdravotního postižení, Nejčastější nemoci a Nejobávanější nemoci. Zde na místě si můžete zakoupit všechna tato DVD a myslím, že i mé nejnovější DVD. Nyní už mám asi 30 videosérií. Veškeré výnosy z prodeje všech knih, DVD a přednášek dávám na dobročinné účely. A mám nesmírnou radost, že vám mohu tady u dr. McDougalla poprvé nabídnout i svou knihu s názvem „Jak nezemřít“ (How Not to Die). Vzpomínám si, jak jsem se v září těšil, až za tři měsíce vyjde má nová kniha, a teď jsem zase velmi potěšen, že jsem mohl přednášet tady a má kniha je na světě. Samozřejmě, že všechnu mou práci najdete také zdarma na NutritionFacts.org.  Michaeli, jste skutečný mistr svého oboru. Děkuji vám, dr. Gregere. Byla to úžasná prezentace. Mám pro vás jako na odborníka na čtení studií a jejich šíření mezi veřejností jednu otázku. Víte o nějakých… Vím, že jste zmínil výzkum týkající se vlivu rostlinné stravy na rakovinu, tedy studii dr. Deana Ornishe o rakovině prostaty od UCSF, tak se chci zeptat, jestli víte o nějakých dalších studiích? O probíhajících klinických studiích na lidech, u kterých bychom mohli očekávat výsledky, které svědčí o vlivu rostlinné stravy na léčbu rakoviny, namísto prevence? Profesore Campbelle, nebyla by to úžasná studie? Ano!  Dobře, zodpovím otázku. Jediné studie, které máme… Máme totiž pár studií o vlivu jednotlivých potravin, ale o vlivu rostlinné stravy celkově zatím ne. Máme jen tu Ornishovu studii, až někdo provede další, budeme je mít. Doufám, že to bude brzy. Momentálně máme například studii o účinku jahod, mám o tom video. Jde o studii vlivu konzumace jahod na progresi rakoviny jícnu. Vědci vybrali dobrovolníky s předrakovinnými lézemi v jícnu a podávali jim, myslím, asi 700 gramů jahod denně po dobu jednoho měsíce. To je hodně jahod, ale stále jsou to jen jahody. Výzkumníci zjistili, že se většina pacientů, myslím, že 80 %, dočkala zlepšení svých lézí. Myslím, že polovině pacientů léze dokonce zcela zmizely. Výzkumníci pak provedli biopsie a spatřili řadu změn v genové expresi. Geny pro růst nádoru se vypnuly, geny potlačující růst nádoru se zapnuly.  Podobné studie máme i s černými malinami, kterými výzkumníci lidem potírali rakovinné léze v dutině ústní. Jiný pokus spočíval v podávání čípků s černými malinami do konečníku u pacientů s rakovinou v této oblasti. Nicméně doma to nezkoušejte. Pak máme také studie o lněných semínkách a o sóje proti rakovině prsu. Zkrátka studie zkoumající jednotlivé potraviny.  Asi vás napadne: co kdyby byl náš jídelníček plný rostlinných potravin? A vše, na co musíme z hlediska klinických studií poukázat, je právě průlomová práce dr. Deana Ornishe. Pak máme i nějaké ex-vivo pokusy, například když vědci pozorovali, jaký vliv má na pacientky s rakovinou prsu, když jedí dva týdny zdravou stravu. Nicméně v praxi šlo o pozorování toho, co se stane, když rakovinné buňky vystavíte jejich krvi, jestli potlačí jejich růst. Je to něco jiného než skutečně vybrat pacienty s rakovinou, změnit jim jídelníček a pozorovat, co se s jejich tělem a rakovinou bude dít. Teď si asi řeknete, počkat, proč vlastně nikdo takovou studii neprovedl? Obávám se, že brokolicový průmysl nemá k dispozici na vlastní výzkum tolik finančních prostředků jako farmaceutický průmysl.  A co vy? Nepřispěli byste sami? Já bych rozhodně na takovou studii přispěl. Nenapadlo by vás snad: „Chtěl bych, aby ta studie byla provedena“? Co kdyby například dr. Campbell sestavil návrh na provedení výzkumu, zapojil do toho některé instituce a navrhl, aby pacienti s rakovinou dostali předepsáno konzumovat rostlinnou stravu? Pak by se vidělo. Mohl by svůj návrh na studii zkusit zafinancovat podobně, jako to lidé dělají u projektů zveřejněných na Kickstarteru. Řekl jsem mu, že bychom peníze získali v mžiku. Propagoval bych to i na svých webových stránkách. Dostaneme to tam, myslím, že je to proveditelné. Doufejme tedy, že příští rok tu budeme zpátky i s novými a lepšími zprávami.  Miku, odpusť mi, že tě teď přeruším, ale chtěl bych zmínit, že 13. února 2015 se stalo něco velmi důležitého. Tehdy se American Cancer Society odhodlala a přišla s doporučením, že by lidé s rakovinou měli konzumovat stravu tohoto typu, protože zlepšuje přežití. A existuje mnoho studií, které ukázaly, že lidé s rakovinou prsu, rakovinou prostaty, rakovinou tlustého střeva, dokonce i s melanomem, žijí déle, když jedí zdravější stravu. American Cancer Society se tedy rozhodla podpořit léčení rakoviny pomocí zdravé stravy. Máte-li rakovinu, měli byste dodržovat tento typ stravování. A jejich stanovisko se od toho února nezměnilo, poslali mi to stejné doporučení, takže stále platí. Nedílnou součástí léčby všech pacientů s rakovinou by měla být strava s rostlinným základem. O tomto tématu se tedy lze dočíst mnoho informací. Je pravda, že máme například studie, které ukazují, že ženy s diagnostikovanou rakovinou prsu, které jedí více nasyceného tuku, žijí podstatně kratší dobu a mají vyšší míru návratnosti rakoviny. Takže je rozhodně vhodné zvýšit konzumaci rostlinných potravin. Pokud jde však o randomizované studie s lidmi na rostlinné stravě, tak těch naneštěstí stále nemáme dostatek, ale to se snad brzy změní.  Zajímalo by mě, jestli existuje nějaká korelace mezi dobrou nebo špatnou stravou a poškozením kloubu do té míry, že jej pacient potřebuje nahradit. Zdá se, že jde o stále rozšířenější problém.  Ano, jistě, takže když je řeč o náhradě kolenních kloubů, pak asi nejčastější příčinou je opotřebení kolene způsobené vysokou tělesnou hmotností. Nošení 90 kg, v pase, ne v batohu, se projeví. Myslím, že to je ta hlavní příčina, proč dochází v koleni k rozvoji osteoartitidy. Naše kolena se příliš obrousí a musí být nahrazena umělými klouby. Má strava co do činění s obezitou? Jestli vás napadá nějaký mechanismus, který by to mohl vysvětlit, pak přirozeně… Náhrada kolenního kloubu je nejčastější operací tohoto typu. Zdravá strava však nefunguje rychle. „Ach ne, příští týden musím na operaci s kolenem. Tak já se tedy pustím do té zdravé stravy a zažehnám to.“ Tak to nefunguje. Musíte s tím začít desítky let předtím, než se do takové situace vůbec dostanete. Musíte poškození kloubů zabránit.  Děkuji moc za vaši přednášku. Jsem vzdělávací pracovnice v oblasti výživy. Chci se zeptat, jestli máme nějaké studie, které by zkoumaly, jestli lidé svou životosprávu změní více, když jim řeknete celou pravdu o rostlinné stravě, nebo jestli jim stačí říci, aby udělali prostě alespoň nějaké změny, jedli více rostlinných potravin, ale nějaké živočišné si ponechali? Která skupina lidí udělá ve svém stravování více dlouhodobých změn? Měla bych jako vzdělávací pracovnice učit spíše programy od PCMR, nebo bych měla pracovat pro veřejné zdravotnictví a pořádat výukové lekce, ve kterých však nebudu říkat: „Přejděte na rostlinnou stravu, tak se vyléčíte ze své cukrovky.“ Jak je to?  Vlastně taková studie existuje. Máme spousty psychologické literatury a výzkumu na téma změn chování a návyků. Ukazuje se, že o co více žádáte, o to více dostanete. Domnívám se, že lékaři si myslí něco takového: „Když lidem řeknu celou pravdu, vyděsím je. Požádám je proto raději, aby si občas dali třeba jablko.“ Jenže se ukázalo, že jedno staré pořekadlo v této situaci skutečně platí: Když míříte ke hvězdám, dostanete se na měsíc. Tak nějak to zní. Myslím, že se to říká obráceně, ale astronomicky by to nedávalo smysl, takže jsem to musel přehodit. To neznamená, že se váš pacient tou radou někdy vůbec začne řídit.  My jako lékaři však neříkáme pacientům, aby snížili spotřebu cigaret na krabičku denně. Říkáme jim, aby přestali úplně. Je lepší vykouřit denně půl krabičky cigaret než dvě celé krabičky? Pravděpodobně ano. Jenže ani to pro vás není dobré. V ideálním případě bychom měli do úst vkládat jen zdravé věci. A to bychom také měli radit svým pacientům. Pacientům tak představujeme rostlinnou stravu jako takový ideál, cíl.  Víte, co je zajímavé? Ve své knize píši o spoustě radikálních nápadů, ale s největším nepochopením se překvapivě setkává mé doporučení týkající se pohybu. Nedávno jsem prošel vědecké poznatky na téma, kolik pohybu je ideální. Na základě toho lidem doporučuji věnovat pohybu 90 minut denně, stačí i chůze. A lidé na to reagují: „Devadesát minut denně, vážně tolik?“ A já na to: „Podívejte, věda zkrátka ukazuje…“ A oni: „Moment, proč nám tedy vláda doporučuje věnovat pohybovým aktivitám jen 22 minut denně?“ P rotože se snaží, aby to pro vás bylo proveditelné, dosažitelné. Raději neřeknou celou pravdu, aby lidi nevyděsili a neodradili. Pokud se však budeme držet striktně vědy, tak ta hovoří velmi jasně: 30 minut je lepších než 22 minut; 60 minut je lepších než 45 minut a 90 minut je lepších než 60 minut. Jestli je lepší hýbat se ještě déle, to nevím, nemáme totiž žádné studie, kdy by někdo věnoval pohybu více než 90 minut denně. Nad tuto hranici žádné informace nemáme. Takže nejlepší dostupná bilance důkazů říká, že je dobré věnovat pohybu 90 minut. To je ideál, nemusíte to dodržovat každý den, ale měli byste vědět, že 90 minut je takový pomyslný cíl. Čím více se mu přiblížíte, tím lépe pro vás.  A to samé platí pro zdravé stravování. Měli bychom lidem říci, že tohle je ta ideální strava. „Tohle je způsob stravování, který skutečně dokáže vyléčit onemocnění. Co uděláte, to už je na vás. Jste dospělý člověk. Chcete kouřit cigarety? Je to vaše tělo; je to tedy vaše volba. Měli byste však znát všechny předvídatelné důsledky svých činů. To je úloha nás lékařů, informovat pacienty, aby se mohli sami informovaně rozhodnout.  Tak já tedy budu mířit ke hvězdám, dr. Gregere.  Skvělé! Víš, Michaele, bezpochyby by se mnou všichni v publiku souhlasili, že bychom tu mohli sedět klidně celé odpoledne a poslouchat tě. Vyhrazený čas však vypršel. Michaele, prosím tě, jdi se teď věnovat svým fanouškům, jistě budeš mít dlouhou frontu na podpisy. Za šest minut pokračujeme. Děkuji vám.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

I’d like to thank Dr. John McDougall and his team for videotaping this and allowing us to share it with the world!

acidobazická rovnováha / Adventistické zdravotní studie / Afrika / Alzheimerova choroba / Americká lékařská asociace / angina pectoris / apendicitida / bílkoviny / Centra pro kontrolu a prevenci nemocí / cholesterol / CHOPN / chronická onemocnění / cukrovka / DASH dieta / deprese / Dr. Dean Ornish / Dr. Denis Burkitt / drůbež / duševní zdraví / E. coli / FDA / fekální bakterie / funkce ledvin / hemoroidy / hypertenze / IGF-1 / imunitní funkce / infekce močového měchýře / kampylobakterie / kardiovaskulární onemocnění / kouření / křečové žíly / krevní tlak / kuřata / kyselina arachidonová / lékařská profese / maso / medicína životního stylu / mikrobiom / mléčné výrobky / mrtvice / onemocnění ledvin / onemocnění z jídla / onemocnění žlučníku / otravy jídlem / ovoce / Parkinsonova choroba / prediabetes / rakovina / rakovina prostaty / rakovina prsu / rakovina tlustého střeva / respirační infekce / roční přehledy / rostlinná strava / rostlinné bílkoviny / ryby / salmonela / sebevražda / selhání ledvin / srdeční onemocnění / standardní strava / stres / střevní flóra / sýry / USDA / úzkostné stavy / vegani / vegetariáni / vejce / vysoký krevní tlak / zánět / zásaditá strava / zdravá žena / zdravé dutiny / zdravý muž / zelenina / živočišné bílkoviny / zlomeniny kostí