Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
S vlákninou proti rakovině prsu
Nedostatečný příjem vlákniny je zjevně rizikovým faktorem pro rakovinu prsu. To by mohlo vysvětlit, proč mají ženy konzumující rostlinnou stravu často nižší riziko této rakoviny.
Nedávný úvodník v odborném časopise American Association for Cancer Research začíná slovy: „Máme opravdu mnoho pacientek s rakovinou prsu, které ji přežijí,“ tím autorka myslí, že se nám daří docílit toho, aby ženy s rakovinou prsu žily déle, ale zároveň naříká nad skutečností, že počet žen, které dostanou rakovinu prsu, se stále nesnižuje. Onemocní jeden milión žen každý rok. „Stejně jako u jakékoli jiné epidemie, i zde se identifikace a silné potlačení jakýchkoliv ovlivnitelných rizikových faktorů musí stát naší okamžitou prioritou.“
Jedním takovým rizikovým faktorem je nedostatečná konzumace vlákniny. Například zde je jedna nová studie z Yale University: „U žen těsně před menopauzou je vyšší příjem rozpustné vlákniny spojen s výrazným snížením rizika rakoviny prsu.“ Bavíme se o snížení o 62 %. Když se zaměřili jen na mladší ženy s nejhůře léčitelnou formou rakoviny prsu, s nádory negativní na estrogenové receptory, zjistili, že ženy konzumující nejvíce vlákniny měly o 85 % nižší riziko rakoviny prsu. Toto je tzv. studie případů a kontrol, to znamená, že se porovnávaly ženy s onemocněním s těmi, které ho nemají. Obou skupin žen se zeptáte, jak vypadala jejich běžná strava. Takto byli vědci schopni spojit rakovinu prsu s nedostatečným příjmem vlákniny; pacientky s rakovinou prsu výrazně méně hlásily zvýšenou konzumaci rostlinných potravin, což je jediný přirozený zdroj vlákniny.
Proč je tak důležité pochopit, jak ke svému závěru vědci došli? Protože to možná vůbec není vláknina, co ženy pomohlo ochránit před rakovinou. „Snížené riziko rakoviny prsu spojené s příjmem vlákniny ze stravy pozorované v této studii mohlo být ve skutečnosti nepřímým odrazem účinků dalších živin, proto příjem vlákniny ze stravy může být jednoduše jen ukazatelem příjmu dalších látek, které mohou být spojené se snížením rizika rakoviny u lidí. Těmito látkami mohou být foláty, fytochemikálie, karotenoidy, vitamín C a E, to všechno jsou látky, které společně s vlákninou najdeme v rostlinných potravinách. Tyto potraviny zahrnují zeleninu, ovoce, veškeré luštěniny a obiloviny.“ A navíc, pokud jíte více rostlin, asi jíte také méně živočišných potravin. „Zvýšená konzumace vlákniny z potravin rostlinného původu (jako je zelenina, ovoce, obiloviny), může ukazovat také na sníženou konzumaci potravin živočišného původu.“
Kombinovaná analýza tuctu takových studií zveřejněných v časopise Journal of the National Cancer Institute ukazuje, že všechny studie zjistily totéž. „Konzistentní, statisticky významná spojitost mezi rizikem rakoviny prsu a příjmem nasycených tuků (jejichž zdroji v USA jsou hlavně sýr, sladké pečivo a kuřecí maso). „Byl prokázán konzistentní ochranný účinek u mnoha ukazatelů vyššího příjmu ovoce a zeleniny, jakým je třeba vitamín C.“ Vitamín C se, jako vláknina, v podstatě nachází jen v rostlinných potravinách. Každých 20 gramů vlákniny denně bylo spojeno s poklesem rizika vzniku rakoviny prsu o 15 %.
Jenže studie případů a kontrol jsou náchylné na něco, čemu se říká zkreslení vzpomínek. Vědci se totiž spoléhali pouze na výpovědi účastníků. Pokud mají lidé s rakovinou větší tendence lépe si pamatovat všechny ty špatné věci, které jedli, protože mohou cítit za svůj stav zodpovědnost, mohlo by to uměle nafouknout korelaci. Takže prospektivní kohortní studie mohou poskytnout silnější důkazy. To jsou studie, do kterých vyberete skupinu zdravých žen, a pak je sledujete po delší dobu, společně s jejich stravou, abyste zjistili, která z nich tu rakovinu dostane.
Do roku 2011 vzniklo deset studií tohoto typu. Tyto studie dospěly ke stejným závěrům. Skutečně „každých 10 gramů vlákniny denně navíc bylo spojeno s významným, konkrétně 7%, snížením rizika rakoviny prsu.“ To je vlastně to stejné, co zjistily ostatní studie, viďte? Pamatujete si těch 15 % za každých 20 gramů? Toto zjištění „má důležité důsledky pro veřejné zdraví.“ To se psal rok 2011. Do roku 2012 již vzniklo až šestnáct prospektivních studií sledujících vývoj, které se taktéž zabývaly vztahem mezi příjmem vlákniny a rakovinou prsu. Tyto studie zjistily totéž.
Poprvé však byl objeven i potenciál nelineární reakce – což znamená, že čím více vlákniny jíte, tím více přínosů zjevně získáte. Americké ženy denně snědí v průměru 15 gramů vlákniny, to je pouze polovina doporučeného minimálního denního příjmu. Možná proto také ženy vegetariánky mohou mít nižší výskyt rakoviny prsu; více rostlinných potravin totiž znamená více vlákniny. Zdá se, že vegetariáni v průměru přijmou okolo 20 gramů denně. To je sice lepší, ale stále nedosahují ani na to minimum.
Možná by se člověk tedy musel odvážit vstoupit do vod veganské stravy, jejich příjem vlákniny se totiž vymyká všemu, v průměru sní asi 47 gramů denně. Pokud je jejich veganský jídelníček skutečně zdravý, jedí až 59 gramů. A jestliže jsou to náruživí jedlíci, kteří mají v oblibě thajskou kuchyni, může to být i 68,7 g.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- E. Warner. An ounce of breast cancer prevention--let's try for a pound. Cancer Epidemiol. Biomarkers Prev. 2012 21(5):705 - 706
- Q. Li, T. R. Holford, Y. Zhang, P. Boyle, S. T. Mayne, M. Dai, T. Zheng. Dietary fiber intake and risk of breast cancer by menopausal and estrogen receptor status. European journal of nutrition 2012 NA(NA):NA
- J.-Y. Dong, K. He, P. Wang, L.-Q. Qin. Dietary fiber intake and risk of breast cancer: A meta-analysis of prospective cohort studies. Am. J. Clin. Nutr. 2011 94(3):900 - 905
- D. Aune, D. S. M. Chan, D. C. Greenwood, A. R. Vieira, D. A. N. Rosenblatt, R. Vieira, T. Norat. Dietary fiber and breast cancer risk: A systematic review and meta-analysis of prospective studies. Ann. Oncol. 2012 23(6):1394 - 1402
- B. Farmer, B. T. Larson, V. L. Fulgoni III, A. J. Rainville, G. U. Liepa. A vegetarian dietary pattern as a nutrient-dense approach to weight management: An analysis of the national health and nutrition examination survey 1999-2004. J Am Diet Assoc 2011 111(6):819 - 827
- C. Chitchumroonchokchai. Dietary Fiber and Phytate Intake of Strict Vegetarian Thai Adults. Asia Pac J Public Health 1995 8: 10 1995 8(NA):10-13
- G. R. Howe, T. Hirohata, T. G. Hislop, J. M. Iscovich, J. M. Yuan, K. Katsouyanni, F. Lubin, E. Marubini, B. Modan, T. Rohan. Dietary factors and risk of breast cancer: Combined analysis of 12 case-control studies. J. Natl. Cancer Inst. 1990 82(7):561 - 569
Images thanks to Kelidimari via Wikimedia, and *Zoha.N via flickr