Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Špatné rady od zaměstnanců prodejen se zdravými potravinami
Většina zaměstnanců projeden se zdravou výživou má jen minimální nebo žádné odborné vzdělání a zákazníkům poskytuje velmi protichůdné rady. Dokonce, i kdyby jejich rady byly konzistentní, množství aktivních ingrediencí v nabízených doplňcích stravy naneštěstí být nemusí. Neměli bychom automaticky předpokládat, že multimiliardový dolarový průmysl výroby doplňků stravy má s námi jen ty nejlepší úmysly. Nemusí být o nic lepší než ten farmaceutický.
Na obalech potravin a doplňků stravy si můžete všimnout, že je nelegální tvrdit, že mají schopnosti přecházet nebo léčit onemocnění. Z toho důvodu se setkáváme pouze s tvrzeními týkajícími se stavby a funkce těla, například „podporuje imunitu.“ Federální zákon v podstatě zakazuje lidem diagnostikovat nemoci a předepisovat přípravky bez lékařského oprávnění.
Přesto pravděpodobně můžete vejít do libovolného obchodu se zdravou výživou a setkáte se všemi tvrzeními, diagnostikou a doporučením přípravků, jaké si dovedete představit. Otázkou je, jak dobré ty rady jsou. „Zdravotní informace poskytované maloobchodními prodejnami zdravé výživy.“
Co když nějakou navštívíte a budete předstírat, že má vaše šestileté dítě diagnostikovanou Crohnovu chorobu? Celkem 23 obchodů a 30 různých doporučení, včetně množství nevyzkoušených a možná i nebezpečných přípravků.
Jaký typ školení tito zaměstnanci obchodů se zdravou výživou dostali? Většina z nich vůbec žádné, nebo jen v rámci obchodu. Není žádným tajemstvím, že jsem velmi kritický vůči tomu, jak farmaceutické společnosti sestavují zaujatá lékařská školení. Především o tom byla má první kniha o vzdělávání lékařů. Co se však podle vás učí říkat zaměstnanci zákazníkům?
„Klinika na prodejně se zdravou výživu?“ Tento výzkum vypovídá víc o samotném průmyslu s potravinovými doplňky než o prodejnách zdravých potravin. Výzkumníci předstírali depresi a většina z nich dostala doplněk s třezalkou tečkovanou, ačkoliv s velmi odlišným dávkováním. Nebyli ani informováni o významných interakcích s jinými léky a vedlejších účincích, mezi které patří třeba fotosenzitivita. Přesto byli alespoň se svými doporučeními přibližně konzistentní.
Co však konzistentní nebylo, bylo skutečné množství aktivní látky, hypericinu, jehož konkrétní dávku přípravky slibovaly na etiketě. Celých 90 % bylo zcela mimo. Dva výrobky z 13 testovaných dokonce neobsahovaly vůbec žádný.
V USA jsou potravinové doplňky multimiliardový byznys. Utrácíme za ně přibližně desetkrát méně než za léky předpis, přesto se vzhledem k miliardám dolarům nejedná o žádné kapky v moři. Mnoho z nás se právem ohrazuje proti politickému vlivu a obchodní zaujatosti farmaceutického průmyslu, měli bychom však předpokládat, že multimiliardové firmy vyrábějící potravinové doplňky tak zaujaté nebudou?
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Katz J, Weinberg L. Complementary medicine use by patients with inflammatory bowel disease. Am J Gastroenterol. 1998 May; 93(5):673-5.
- Calder J, Issenman R, Cawdron R. Health information provided by retail health food outlets.Can J Gastroenterol. 2000 Oct; 14(9):767-71.
- Mills E, Singh R, Kawasaki M, Bast L, Hart J, Majlesi A, Kiani P, Wilson K. Emerging issues associated with HIV patients seeking advice from health food stores. Can J Public Health. 2003 Sep-Oct; 94(5):363-6.
- Glisson JK, Rogers HE, Abourashed EA, Ogletree R, Hufford CD, Khan I. Clinic at the health food store? Employee recommendations and product analysis. Pharmacotherapy. 2003 Jan;23(1):64-72.