Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Střevní mikroflóra a obezita
Způsoby, jakými může člověk ovlivnit vlastní střevní flóru a usnadnit si tak hubnutí.
Pouze každá desátá buňka našeho těla je lidská buňka. Těch 90 % je tvořeno bakteriemi. Bakterií naše tělo obsahuje asi 100 bilionů. Lidské tlusté střevo je považováno za ekosystém s nejvyšší hustotou života na světě. Jsme jen takoví pozorovatelé. Existujeme jako jeden velký superorganismus, žijící ve vzájemně výhodném symbiotickém vztahu – tedy většinou.
Dohromady naše střevní bakterie váží stejně jako jedna z našich ledvin; jsou přitom stejně metabolicky aktivní jako naše játra. Ovlivňují náš imunitní systém. Zrovna jsme zjistili, že pokud budete dětem podávat probiotika, nebudou tak nemocné. Naše střevní bakterie ovlivňují naši hormonální rovnováhu a mohou ovlivnit i naši energetickou bilanci. Je obezita nějak spojená s naší střevní flórou?
Některé druhy bakterií umí z výkalů získávat kalorie lépe než jiné. Vyloučené kalorie skončí v toaletě, namísto toho, aby se nám usadily na bocích. Existují ovšem určité bakterie spojené s obezitou, které jsou schopny získávat energii efektivněji. Naše těla se snaží zbavit se fekální hmoty, ale některé bakterie v našem tlustém střevě mohou použít náš odpad k uvolnění kalorií, které jsou pak vstřebány zpět do našeho krevního řečiště. Takže na jedné straně je snaha našeho těla se této hmoty zbavit, na druhé straně bakterie tělu uvolněné kalorie vrací zpátky.
Všechny tyto poznatky původně pocházejí ze studií na myších, takže jsme opravdu nevěděli, co si o tom myslet. Letos jsme však konečně získali nějaké poznatky z pokusů na lidech. A skutečně, existuje typ střevních bakterií, který souvisí s tělesnou hmotností a jejím růstem. To přimělo pár výzkumníku z Rakouska k přemýšlení. Možná je jedním z důvodů, proč jsou vegetariáni mnohem štíhlejší, to, že jejich strava lépe podporuje růst bakterií spojovaných se štíhlou postavou namísto těch, které podporují tloustnutí.
A přesně to se jim podařilo potvrdit. Posbírali velké množství vzorků lidských výkalů od vegetariánů a provedli rozbor DNA ke zjištění druhů obsažených bakterií. Výsledky porovnali s výsledky od lidí konzumujících i maso a zjistili, že vegetariáni mají ve střevech mnohem více bakterií podporujících štíhlost. Vegetariáni tedy nemají takové sklony čerpat dodatečné kalorie z potravy.
Jak velký ten rozdíl asi je? Může jít o 2 % z denního příjmu kalorií. Nezní to sice jako velké číslo, ale děje se to automaticky, dokonce i ve spánku, takže se to časem nastřádá. Za rok z toho může být přírůstek na váze asi 2,2 kilogramu. To sice taky nezní nijak závratně, ale je to přesně tolik, kolik lidé běžně ve středním věku každoročně přibírají. Tím by se dalo vysvětlit, jak jsme si povídali již někdy dříve, proč vegetariáni netrpí na přibírání na váze spojené s postupujícím věkem, kterému se zbytek obyvatelstva nevyhne.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- G. J. Leyer, S. Li, M. E. Mubasher, C. Reifer, and A. C. Ouwehand. Probiotic effects on cold and influenza-like symptom incidence and duration in children. Pediatrics, 124(2):e172-9, 2009.
- F. Tsai and W. J. Coyle. The microbiome and obesity: is obesity linked to our gut flora? Current gastroenterology reports, 11(4):307-313, 2009.
- An obesity-associated gut microbiome with increased capacity for energy harvest. Turnbaugh PJ, Ley RE, Mahowald MA, Magrini V, Mardis ER, Gordon JI. Nature. 2006 Dec 21;444(7122):1027-31.
- Gut microbiota composition is associated with body weight, weight gain and biochemical parameters in pregnant women. Santacruz A, Collado MC, García-Valdés L, Segura MT, Martín-Lagos JA, Anjos T, Martí-Romero M, Lopez RM, Florido J, Campoy C, Sanz Y. Br J Nutr. 2010 Jul;104(1):83-92. Epub 2010 Mar 8.
- K. Liszt, J. Zwielehner, M. Handschur, B. Hippe, R. Thaler, and A. G. Haslberger. Characterization of bacteria, clostridia and Bacteroides in faeces of vegetarians using qPCR and PCR-DGGE fingerprinting. Ann. Nutr. Metab., 54(4):253-257, 2009.