Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Superbakterie v konvenčním kuřecím mase a bio kuřecím mase
Vědci porovnali míru zamoření bakteriemi rezistentními na více druhů antibiotik u masa z konvenčně chovaných zvířat a bio masa ze zvířat, kterým se nezkrmují antibiotika.
Jedna z nejvíce znepokojujících událostí v lékařství je vznik bakteriální super-rezistence. Jedná se o odolnost vůči ne jedné, ale několika třídám léků. Výsledkem jsou bakterie rezistentní vůči více druhům léků. V roce 2013 Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) informoval, že více než čtvrtina masa zakoupeného v maloobchodních řetězcích byla kontaminována salmonelou odolnou vůči ne jednomu, ale pěti a více různým třídám antibiotik.
Během celých našich dějin jsme vedli neustálý boj s patogeny. Za poslední půlstoletí se bitva změnila na boj mezi bakteriemi a léčivy. Nejprve jsme vyvinuli penicilin, tehdy vrchní hygienik USA prohlásil: „Právě jsme vyhráli válku proti infekčním chorobám.“ Nicméně euforie nad možným přemožením infekčních onemocnění byla krátkého trvání.
V reakci na antibiotikum si bakterie vyvinuli enzym, který penicilin „pojídal k snídani.“ A to doslova, jde o enzym, který rozkládá penicilin, nazývá se proto penicilináza. Bakterie mohou tohoto enzymu vylučovat velké množství a mohou tak zneškodnit léčivo ještě před tím, než s ním samy přijdou do kontaktu.
Proto jsme vyvinuli lék, který blokuje enzym rozkládající penicilin. Z toho důvodu se někdy setkáváme se dvěma léčivy v antibiotickém přípravku: jedno je samotné antibiotikum, druhé slouží k potlačování enzymu využívaného bakteriemi k zneškodnění antibiotika.
Jenže bakterie nás opět přechytračily. Je to tedy věčný boj. Jakkoliv se snažíme je porazit, jakkoliv chytře na to jdeme, není pochyb o tom, že organismy, které existují již tisíce let a přizpůsobují se tak, aby přežily extrémní podmínky, mají navrch. Vždy se naučí bránit se čemukoliv, co na ně vyzkoušíme.
Tak jsme od antibiotik první generace přešli na antibiotika druhé generace a později na antibiotika třetí generace. Ale teď už máme bakterie, které si vyvinuly schopnost odolat naší velké zbrani z řad antibiotik třetí generace, cefalosporinu, jakým je Ceftriaxon. Na ten spoléháme při léčbě život ohrožujících infekcí salmonelou u dětí. V čem se vlastně tyto superbakterie nacházejí? Téměř 90 % bylo izolováno z kuřecích mršin a maloobchodního kuřecího masa.
A co kdybychom jedli pouze bio kuřata? Ta jsou přece bez antibiotik. Porovnání výskytu bakterií rezistentních vůči několika druhům antibiotik v bio kuřecím mase a konvenčním kuřecím mase zakoupených v maloobchodních řetězcích. Jde o první studii tohoto druhu. Všechny konvenční vzorky kuřecího masa byly kontaminovány, nicméně 84 % vzorků bio kuřecího masa bylo kontaminováno také. Takže 100 % proti 84 %. Bio kuře je rozhodně lepší, ale stále máme velkou pravděpodobnost, že koupíme něco, z čeho naše rodina může onemocnět.
Odkud ovšem tyto rezistentní bakterie pocházejí, když se na ekologických farmách antibiotika nepoužívají? Možným vysvětlením je, že jednodenní kuřata dodávaná líhněmi jsou už před příjezdem na farmu kontaminovaná. Ke kontaminaci může dojít také na jatkách. Bio kuřata i konvenčně chovaná kuřata jsou obvykle posílána na stejná jatka. Může tedy dojít ke kontaminaci mezi těly různých, již mrtvých kuřat. A navíc, průmyslové velkochovy vypouštějí slepičí hnůj plný odolných bakterií do životního prostředí. V půdě okolo průmyslových velkochovů můžeme najít bakterie rezistentní vůči antibiotikům. Takže i kuřata chovaná bez použití antibiotik mohou být kontaminována bakteriemi odolnými vůči více lékům.
V článku uvedeném na titulní straně Consumer Reports naléhali na maloobchodníky, aby přestali prodávat maso s antibiotiky. Zmínili se o zmatení zaměstnance obchodu, ačkoliv možná vlastně vůbec zmatený nebyl. Asistent obchodního manažera v jednom obchodě s potravinami po dotazu zákazníka hledající maso bez antibiotik reagoval takto: „Počkat, máte na mysli něco jako vegetariánské hamburgery?“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- F. C. Tenover. Mechanisms of antimicrobial resistance in bacteria. Am. J. Med. 2006 119(6 Suppl 1):S3 - S10; discussion - S62 - S70.
- R. Sykes. The 2009 Garrod lecture: The evolution of antimicrobial resistance: A Darwinian perspective. J. Antimicrob. Chemother. 2010 65(9):1842 - 1852.
- J. P. Folster, G. Pecic, A. Singh, B. Duval, R. Rickert, S. Ayers, J. Abbott, B. McGlinchey, J. Bauer-Turpin, J. Haro, K. Hise, S. Zhao, P. J. Fedorka-Cray, J. Whichard, P. F. McDermott. Characterization of extended-spectrum cephalosporin-resistant Salmonella enterica serovar Heidelberg isolated from food animals, retail meat, and humans in the United States 2009. Foodborne Pathog. Dis. 2012 9(7):638 - 645.
- S. Zhao, K. Blickenstaff, S. Bodeis-Jones, S. A. Gaines, E. Tong, P. F. McDermott. Comparison of the prevalences and antimicrobial resistances of Escherichia coli isolates from different retail meats in the United States, 2002 to 2008. Appl. Environ. Microbiol. 2012 78(6):1701 - 1707.
- J. C. Stuart, T. van den Munckhof, G. Voets, J. Scharringa, A. Fluit, M. Leverstein-Van Hall. Comparison of ESBL contamination in organic and conventional retail chicken meat. Int. J. Food Microbiol. 2012 154(3):212 - 214.
- M. B. Batz, S. Hoffmann, J. G. Morris Jr. Ranking the disease burden of 14 pathogens in food sources in the United States using attribution data from outbreak investigations and expert elicitation. J. Food Prot. 2012 75(7):1278 - 1291.
- C. Guo, R. M. Hoekstra, C. M. Schroeder, S. M. Pires, K. L. Ong, E. Hartnett, A. Naugle, J. Harman, P. Bennett, P. Cieslak, E. Scallan, B. Rose, K. G. Holt, B. Kissler, E. Mbandi, R. Roodsari, F. J. Angulo, D. Cole. Application of Bayesian techniques to model the burden of human salmonellosis attributable to US food commodities at the point of processing: Adaptation of a Danish model. Foodborne Pathog Dis. 2011 8(4):509 - 516.
- Y. You, M. Hilpert, M. J. Ward. Detection of a common and persistent tet(L)-carrying plasmid in chicken-waste-impacted farm soil. Appl. Environ. Microbiol. 2012 78(9):3203 - 3213.
- M. S. Williams, E. D. Ebel. Estimating changes in public health following implementation of hazard analysis and critical control point in the United States broiler slaughter industry. Foodborne Pathog. Dis. 2012 9(1):59 - 67.
- B. M. Marshall, S. B. Levy. Food animals and antimicrobials: Impacts on human health. Clin. Microbiol. Rev. 2011 24(4):718 - 733.
- S. J. Chai, P. L. White, S. L. Lathrop, S. M. Solghan, C. Medus, B. M. McGlinchey, M. Tobin-D'Angelo, R. Marcus, B. E. Mahon. Salmonella enterica serotype Enteritidis: Increasing incidence of domestically acquired infections. Clin. Infect. Dis. 2012 54(Suppl 5):S488 - S497.
- M Chan. 2012. Antimicrobial resistance in the European Union and the world. World Health Organization.
- National Antimicrobial Resistance Monitoring System. 2011. Retail Meat Report. U.S. Food and Drug Administration and the Center for Veterinary Medicine.
- ConsumerReports. 2012. Meat on Drugs.
- Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Vital signs: Incidence and trends of infection with pathogens transmitted commonly through food--foodborne diseases active surveillance network, 10 U.S. Sites, 1996-2010. MMWR Morb. Mortal. Wkly. Rep. 2011 60(22):749 - 755.
- Center for Science in the Public Interest. 2011. Petition for an Interpretive Rule Declaring Specific Strains of Antibiotic-Resistant Samonella in Fround Meat and Poultry to be Adulterants. United States Department of Agriculture, Food Safety and Inspection Service.
- H. C. Neu, E. B. Winshell. Purification and characterization of penicillinases from Salmonella typhimurium and Escherichia coli. Arch. Biochem. Biophys. 1970 139(2):278 - 290.
Images thanks to Nottingham Vet School via flickr and Jacopo Werther via Wikimedia. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise, and Jeff Thomas for his Keynote help.