Opakovaně vyskytující se afty, které jsou nejběžnějším zánětlivým a vředovitým onemocněním úst, postihují až jednoho z pěti lidí. Au. Někdy se může jednat o příznak celiakie, relativně vzácného autoimunitního onemocnění, vyvolaného pšeničnou bílkovinou lepkem. Ale co lidé bez celiakie? Před 37 lety se objevil článek o malé skupině pacientů s opakovaně se vyskytujícími afty, jejichž stav se zlepšil po odstranění lepku ze stravy, navzdory skutečnosti, že neměli příznaky celiakie. Samozřejmě, bez kontrolní skupiny nemůžeme vědět, jestli by se toto nezlepšilo samo o sobě, bylo to nicméně dostatečně zajímavé na to, aby to iniciovalo další výzkum. Na základě této malé skupiny pacientů se vědci rozhodli vyzkoušet bezlepkovou dietu u dvaceti osob se znovuobjevujícími se afty, přičemž opět výslovně vyloučili ty, o nichž se vědělo, že mají celiakii. A u 5 z oněch 20 to vypadalo, že se zlepšují, a pak se výrazně zhoršili, když jim byl znovu podán lepek. Přestože neměli žádnou kontrolní skupinu, těm pár lidem, co se zlepšili, se afty opět objevily, když byl do jejich stravy znovu přidán lepek. Nebyla to jen tak nějaká náhodná skupina lidí trpících afty; důvodem, proč podstoupili střevní biopsii na vyloučení celiakie, bylo to, že vykazovali určité jiné abnormality. Takže sice nemůžete z této studie vyvodit, že jednomu z pěti lidí trpících afty může vynechání lepku prospět, ale přinejmenším se zdá, že aspoň někomu to může pomoci. I když by bylo lepší, kdyby šlo o zaslepený test. Pokud vyřadíte ze stravy lepek nebo jakoukoliv jinou potravinu, a pak se náhodou začnete cítit lépe, můžete přesvědčit sami sebe, že pachatelem byl lepek. A když vám poté vědec naservíruje krajíc chleba, možná už jen stres při pomyšlení na návrat aft dokáže ve skutečnosti onen návrat aft spustit. Proto se v ideálním případě dělá zaslepený návrat k lepku, aby se zjistilo, jestli je lepek opravdu na vině. Pokud například vezmete lidi, kteří nemají celiakii ani alergii na pšenici, ale přesto tvrdí, že jsou citliví na lepek, můžete vyzkoušet, zda neklamou sami sebe. Náhodně je rozřadíte, aby si vzali buď kapsuli s lepkem, nebo jen placebo vyrobené z rýžového škrobu. Takže jsou na bezlepkové stravě a pak jim podáte tuto pilulku, která v případě té s lepkem odpovídá dvěma krajícům chleba, a pozorujete, jestli se zhorší. A pak jen ta myšlenka, že užili něco, co by mohl být lepek, vystřelila jejich příznaky nahoru. A to dostali jen placebo pilulku s rýžovým škrobem, ale důvodem, proč víme, že tahle citlivost na lepek existuje, je to, že skutečná lepková pilulka způsobila, že se cítili ještě hůře. A to je přesně to, co se stalo v případě aft. Ti, kteří cítili, že jsou citliví na lepek, měli opravdu více aft, když byli vystaveni opravdovému, nikoliv falešnému lepku. Kde se ale v oné původní studii vzal nápad, aby zkusili vyřadit lepek? No, tehdy v 60. letech bylo zjištěno, že krev pacientů s těžkými afty reagovala na určité bílkoviny, jako je lepek; ještě silnější reakce se ale projevila na mléčnou bílkovinu kasein. Od té doby toto bylo dále testováno. Padesát pacientů s vracejícími se afty bylo porovnáváno s 50 zdravými lidmi ohledně hladiny protilátek proti lepku (gliadin je typ bílkoviny lepku) a protilátek na bílkovinu z kravského mléka. A tito pacienti s afty příliš na lepek nereagovali, zato hladiny protilátek proti mléčným bílkovinám byly u nich podstatně vyšší; ve skutečnosti jich většina reagovala na kravské mléko. Tyto výsledky poukazují na silný vztah mezi vysokými hladinami protilátek proti mléčným bílkovinám v krvi a znovu vyskytujícími se afty. Ale to, na čem záleží, je zda se stav pacientů skutečně zlepšuje či nikoliv, když vyřadí mléko. Poté, co se dozvěděli o těchto výsledcích, se tři z pacientů spontánně rozhodli vyřadit veškeré mléčné výrobky ze své stravy na několik měsíců, aby zjistili, k čemu dojde – a zdálo se, že to pomohlo. U prvního pacienta se afty již znovu neobjevily. To samé u druhého, dokud si nedopřál zmrzlinu obsahující kravské mléko. A u toho třetího to vypadalo tak, že trpěl afty méně často. Zde ale šlo jen o určitá pozorování, nikoliv o skutečnou vědeckou studii. Stejnou věc můžeme pozorovat u některých potravinových aditiv. Lidé s vracejícími se afty mohou reagovat více na určitá potravinová barviva, a tak, když nasadíte u lidí bezlepkovou nebo bezmléčnou dietu, nebo dietu bez některých potravinových aditiv, objevíte pár případů, kdy dojde k reakci (v tomto případě u 6 z 11). Některým se dařilo lépe na bezlepkové dietě, jiným na bezmléčné dietě, dalším na dietě bez potravinových přísad. Odezva byla nicméně poměrně silná; výsledky byly patrné během jednoho týdne. Takže se zdá, že by mohlo mít smysl podobné diety vyzkoušet, aby se zjistilo, zda nastane markantní zlepšení. Nestačilo by ale jen podstoupit alergologické vyšetření? Evidentně ne. Například jedna ubohá žena, která trpěla afty od svých dvou let, měla vřídky v ústech prakticky neustále. Zeptali se jí na mléko a ona uvedla, že jej pije zřídkakdy, protože se zdá, že jí to prakticky obratem spustí výskyt dalších aft. Vědci se rozhodli podívat tomu na zoubek. Testovali tuto ženu na přecitlivělost na mléčné výrobky, a to pomocí tzv. pricktestů a epikutánních (kožních) testů – oba testy vyzněly negativně. Když se však její stav na mléčných výrobcích zhoršuje, proč je nevyřadit kompletně? A poprvé v životě této ženy afty zmizely a už se nevracely. Dokud tedy omylem nepožila nějaký mléčný výrobek. Takže i když lidem vyjdou testy negativní, možná stojí za zkoušku vyřadit všechny mléčné výrobky a sledovat, co se stane. Víme dnes, že kravské mléko možná hraje roli v jiných onemocněních, které nějak souvisí s alergií nebo jsou autoimunitního typu. A pak jsou tu vědecké zprávy, které se datují desítky let nazpět a které naznačují, že existuje přinejmenším podskupina pacientů s afty, pro které jsou mléčné výrobky příčinným faktorem. Nicméně povědomí o tomto spojení je vzácné, a to jak mezi pacienty, tak u zdravotního personálu. Ke zlepšení přitom může dojít velmi rychle. Chlapec a dívka, kteří oba léta trpěli častými mnohonásobnými vředy v ústech, se podle všeho zhojili do dvou týdnů. Nevíme sice, jak často to funguje, ale víme, že to funguje, přinejmenším někdy. Takže, jak naznačuje tento článek z časopisu American Dental Association z roku 2017, proč nedat šanci experimentu s vyřazením bílkovin z kravského mléka, a to zejména předtím, než se nasadí léky, které mohou mít potenciálně vedlejší účinky?
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Markus Spiske via Stock Snap. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

aftózni vředy / alergie / autoimunitní onemocnění / bílkoviny / celiakie / kasein / lepek / mléčné výrobky / mléko / placebo efekt / pšenice / rostlinné bílkoviny / stres / vedlejší účinky / vředy / zánět / zdravé zuby / zmrzlina