„Téměř 20 % rakoviny (…) může být spojeno s infekčními činiteli“, to jsou například viry. Existuje 7 virů, které mají prokazatelnou spojitost s rakovinou u lidí. A tím, jak se do lidské populace dostávají nové viry, se výskyt a příčiny rakoviny budou pravděpodobně ještě měnit. Základy moderní virologie tumorů byly položeny před více než stoletím s objevem rakovinotvorného kuřecího viru. Za tento objev byla udělena Nobelova cena. Další Nobelovu cenu obdržel vědec, který zjistil, že virus HPV způsobuje rakovinu děložního čípku. Ve svém projevu při udílení ceny přišel s myšlenkou, že je možné, že by polyomavirus skotu, virus způsobující vícečetné nádory u dobytka, mohl hrát podobnou roli u lidí v případech rakoviny tlustého střeva, rakoviny plic a rakoviny prsu. V mase však nikdy žádný polyomavirus objeven nebyl… tedy až této chvíle. Polyomaviry jsou zvláště znepokojující nejen proto, že jsou známy jako karcinogenní, ale také proto, že odolávají vysokým teplotám při vaření. Protože jediný burger může současně obsahovat maso z mnoha desítek zvířat, usoudili vědci, že by mohl představovat ideální prostředí pro „hon na viry“. Takže vědci z Národního institutu pro léčbu rakoviny prostě jen vešli do tří supermarketů a vzali maso přímo z regálu a našli tři různé polyomaviry v mletém hovězím. Ale jen proto, že tyto tři typy polyomavirů se v mletém hovězím, určeném pro potravinářské zpracování, běžně dají zjistit, neznamená to nutně, že by lidem způsobovaly nemoci. Z jakého důvodu je tedy tento laureát Nobelovy ceny podezříval? Bylo to z tohoto důvodu: U některých lidí se totiž objevila rakovina v tom místě, kde byli očkováni proti neštovicím, celé množství různých typů rakoviny. Vakcína se získávala z kůže telat, je tedy možné, že by obsahovala nějaký rakovinotvorný virus od krav? „Mnoho lidí je potenciálně vystaveno masu a mléčným výrobkům kontaminovaným viry,“ prostřednictvím toho, co jedí, ale ti, co v tomto průmyslu pracují, mohou být hrozbě vystaveni ještě více. Takže by bylo zajímavé zjistit, zda tyto skupiny mají vyšší výskyt rakoviny. A skutečně, nyní se zdá jasné, že u těch, co pracují v masném průmyslu, existuje zvýšené riziko rozvoje rakoviny různých forem a úmrtí na některý z těchto druhů rakoviny. Dalším důvodem ke vzrůstu podezření, že nějaká infekce skotu může hrát roli v rakovině tlustého střeva, je skutečnost, že v zemích, kde nejedí příliš mnoho hovězího masa, je zjevně relativně nízký počet případů rakoviny tlustého střeva. A v zemích, kde najednou začali jíst hodně masa, tam počty případů rapidně vzrostly. Zdá se, že Mongolsko je výjimkou. Spousta červeného masa, ale málo případů rakoviny tlustého střeva. Ale tam jedí jaky, a možná že jaci nehostí stejné viry. Nemůžete prostě přestat jíst ty tatarské bifteky? Dokonce ani steak připravený „napůl“ nemusí dosáhnout vnitřní teploty vyšší než 70° C, a přitom pro zničení těchto virů je třeba mnohem vyšších teplot. Takže lze očekávat, že viry přežijí jak vaření, tak pasterizaci. Vlastně byl publikován vědecký článek naznačující, že konzumace mléčných výrobků může představovat hlavní rizikový faktor pro rozvoj rakoviny prsu u člověka. Nedávný objev většího počtu pravděpodobně nových virů v krvi, masu a mléce dojnic by měl být prošetřen; dalo by se totiž spekulovat o tom, že tyto infekční spouštěče, které se nacházejí v mléčných výrobcích, mohou mít také specifický vliv na prsní buňky, protože samy pocházejí z prsních buněk. Skutečnost, že lidé, kteří jsou alergičtí na laktózu a tudíž odstranili ze své stravy mléko a mléčné výrobky, mají nižší výskyt rakoviny prsu i jiných typů rakoviny, lze považovat za podporu této koncepce, i když jsou jistě i jiné důvody, proč mléčné výrobky mohou zvýšit riziko rakoviny. Jedním z nich jsou zvyšující se hladiny růstového hormonu IGF-1, který podporuje vznik rakoviny. Také nepříznivě ovlivňují naši střevní mikroflóru. Nebo prostě proto, že rostlinná mléka, která bychom pili místo mléka klasického, mohou mít pozitivní vliv. To je problém s populačními studiemi, nedokážeme oddělit příčinu a následek. Nezáleží na tom, kolik virů se nachází v hovězím, vepřovém a kuřecím z maloobchodních řetězců, když nám chybí spojitost. A nešlo by třeba jen pátrat po přítomnosti těchto virů v nádorech u lidí? Zkoušeli to a nějaké našli, ale i kdyby se žádné nenašly, nemusí to nutně znamenat, že v tom viry nehrály nějakou roli. Ve výzkumu rakoviny existuje teorie chování virů „udeř a uteč“, která naznačuje, že některé viry mohou vklouznout do naší DNA, aby zde spustily rakovinu, ale pak z ní zase vyklouznout, takže v době, kdy bují nádor, už jsou dávno pryč. Je tedy potřeba vykonat ještě hodně práce. Ale pokud se spojení mezi polyomaviry skotu a onemocněním u lidí potvrdí, mají výzkumníci z Národního institutu pro léčbu rakoviny vizi, že vyvinou vysoce účinnou vakcínu. Takže stejně jako vakcína proti HPV, která může zabránit rakovině děložního čípku způsobené nechráněným sexem, jednou možná budou vakcíny i proti rakovině prsu a tlustého střeva, u kterých se prokáže, že mají svůj původ ve svíčkové.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Gan Khoon Lay, Kokota and Andy Selimov from the Noun Project. Icons created by Gan Khoon Lay, Kokota and Andy Selimov from the Noun Project.

hamburgery / hovězí maso / IGF-1 / karcinogeny / kuřata / lidský papilomavirus / maso / mikrobiom / mléčné výrobky / mléko / Národní institut pro výzkum rakoviny / očkování / rakovina / rakovina děložního čípku / rakovina plic / rakovina prsu / rakovina tlustého střeva / střevní flóra / vakcíny / vepřové maso / virové infekce / živočišné produkty / zoonózy