Výhody a nevýhody testování hladiny PSA při rakovině prostaty

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Výhody a nevýhody testování hladiny PSA při rakovině prostaty

Vzhledem k jasné škodlivosti a malému a nejistému přínosu by se většina mužů pravděpodobně rozhodla odmítnout testování PSA, kdyby znala všechna fakta, ale to je na rozhodnutí každého muže.

17. 6. 2024

Sdílet toto video

Ačkoliv se u 64 % mužů do 6. dekády života rozvine skrytá rakovina prostaty, celoživotní riziko diagnostikování rakoviny prostaty je jenom okolo 11 %. A riziko úmrtí na rakovinu prostaty je 2,5 % a nastává v průměrném věku 80 let. Takže u většiny mužů se rozvine rakovina prostaty, se svými nádory zemřou, ale přitom neumírají kvůli nim. Většina mužů s rakovinou prostaty prožije celý svůj život, aniž by věděli, že ji měli. To je jeden z důvodů, proč je screening problematický. Mnoho odhalených rakovin prostaty nikdy nemuselo způsobit škodu, i kdyby nikdy nalezeny nebyly. Nicméně ne všichni muži mají takové štěstí. Každý rok jen v USA zemře 30 000 mužů na rakovinu prostaty. Měli byste tedy podstoupit screening s měřením PSA nebo ne? PSA znamená prostatický specifický antigen, enzym vylučovaný buňkami prostaty ke zkapalnění spermatu a cervikálního hlenu pro usnadnění oplodnění. Zvýšené hladiny v krvi mohou být znakem rakoviny prostaty, což vedlo FDA ke schválení screeningového testu pro včasnou detekci rakoviny prostaty už v 90. letech minulého století. Pokud jsou výsledky zvýšené, většinou je test zopakován. Pokud jsou stále vysoké, je dalším krokem obvykle ultrazvukem naváděná biopsie prostaty skrze konečník. Pokud najdou rakovinu, mezi možnosti patří operace, ozařování a chemoterapie nebo oddálení léčby. Nicméně USPSTF, US Preventive Services Task Force, což je hlavní nezávislý vědecký panel stanovující doporučení založená na důkazech pro klinickou prevenci, doporučuje netestovat rutinně hladinu PSA. Stejně jako American College of Preventive Medicine, American Academy of Family Physicians a valná většina, 85 % profesních lékařských uskupení v rozvinutých zemích po celém světě, všichni jsou proti. V roce 2018 však USPSTF přešla od souhrnného nesouhlasu k postoji, že „rozhodnutí, zda podstoupit screening na rakovinu prostaty, by mělo být individuální“. Je to více v souladu s postojem „společného rozhodování“ American Urological Association, American College of Physicians a American Cancer Society. Jinými slovy, muži by měli být informováni o rizicích a přínosech a rozhodnout se sami. Nicméně nerozhodní muži a ti, kteří nemají jasnou preferenci podstoupit screening, by na něj chodit neměli, alespoň podle nejnovějších doporučení USPSTF. Nedávno mezinárodní panel odborníků dospěl k závěru, že lékaři by neměli cítit povinnost systematicky na možnost upozorňovat, protože se domnívají, že většina mužů by se rozhodla PSA testování nepodstoupit vzhledem k jasným škodám a nejistým přínosům. Je to však na vás. Osobně jsem odmítl, ale pojďme se podívat na čísla. Podobně jako 92 % žen, které neznaly nebo nadhodnotily odhadovanou redukci úmrtnosti mamografy o desetinásobek nebo více, tak i 89 % mužů dalekosáhle nadhodnotilo přínosy screeningu rakoviny prostaty, nebo zkrátka neměli tušení. Většina si myslela, že za tisícovku pravidelně testovaných mužů můžeme zabránit 50 úmrtím na rakovinu prostaty. Ve skutečnosti je to spíše jedno úmrtí. A nestojí i možnost 1 : 1 000 být zachráněn před úmrtím na rakovinu za provedení pár krevních testů? Jenže zápory jsou více než jen nepohodlí. Asi jeden ze sedmi mužů podstupující PSA screening obdrží pozitivní výsledek. Přitom výsledky biopsie budou ve dvou třetinách normální. Tudíž z tisícovky pravidelně testovaných mužů obdrží asi 150 falešný poplach a podstoupí zbytečně biopsii. Ta může přinést drobné komplikace jako bolest a krvavou ejakulaci. Ovšem asi v jednom procentu případů i vážnější komplikace jako krví přenosné infekce vyžadující hospitalizaci. Největším ublížením je však zbytečná diagnóza. Zbytečné biopsie jsou špatné samy o sobě, ale v porovnání se zbytečným podstoupením léčby rakoviny je to nic. Rozsáhlé randomizované studie nám naznačují, že 20-50 % mužů s diagnostikovanou rakovinou prostaty by se za celý život nestalo symptomatickými. Nikdy by se o rakovině nedozvěděli, kdyby nešli na test. Nyní však možná zbytečně putují na operační sál. Asi 3 z 1 000 mužů umírají během nebo brzy po úplné prostatektomii. Mohlo by to vysvětlit, proč to vypadá, že neexistuje přínos screeningu rakoviny prostaty na celkovou úmrtnost. Za každý zachráněný život jeden vyhasne kvůli rakovině, o které by jinak ani nevěděli. Dalších 50 z 1 000 mužů skončí s vážnými chirurgickými komplikacemi. I když operace půjde hladce, asi jeden z pěti mužů bude trpět dlouhodobou močovou inkontinencí vyžadující používání vložek. A většina mužů, dva ze tří, pocítí dlouhodobou erektilní dysfunkci. Většina mužů podstupujících léčbu ozařováním taktéž pocítí dlouhodobou sexuální erektilní dysfunkci a až jeden ze šesti pocítí dlouhodobé střevní problémy jako fekální inkontinenci. Pokud by vám to zachránilo život, stálo by to za to. Jenže během 16 let vás spíše než záchrana před smrtí na rakovinu prostaty díky screeningu čeká 25x vyšší riziko, že vám bude zbytečně diagnostikována rakovina, která by vám neublížila. Přesto po léčbě máte pocit, že vám test PSA zachránil život. Stejné je to s mamografy. Lidé, kterým je ublíženo nejvíce, ti podstupující zbytečnou léčbu rakoviny, se cítí jako ti, kterým se nejvíce pomohlo.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org