Z čeho se vyrábí párky a hamburgery?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Z čeho se vyrábí párky a hamburgery?

Kolik z párků v rohlíku a hamburgerů tvoří skutečné svalové maso?

2. 2. 2026

Sdílet toto video

Co najdeme v párcích, které jíme? Forenzní studie vydaná v Annals of Diagnostic Pathology nalezla kosti, krevní cévy, nervy, chrupavky a kůži. Háček je v tom, že podíl skutečného masa v párku byl nižší než 10%. Nicméně nám by u párků mělo nejvíce záležet na riziku rakoviny a podílu na kolorektální rakovině, což je nejčastější rakovinný zabiják nekuřáků. Proto prestižní fond World Cancer Research Fund a institut American Institute for Cancer Research ve své význačné zprávě doporučili, aby se lidé zpracovanému masu jednoduše vyhýbali. Sdružení The National Cattlemen's Beef Association si stěžovalo, že expertní zpráva dává „špatné rady“ a tvrdilo, že jiná zpráva nenalezla žádnou spojitost mezi masem a rakovinou. Zpráva, která dle jejich slov byla „obsáhlá“ a vypracovaná „nezávislými vědci“. „Jak mohl World Cancer Research Fund ve výzkumné zprávě dojít k tak odlišnému závěru, je nám záhadou,“ napsalo sdružení chovatelů skotu. Jenže já jsem našel ten údajně „nezávislý a obsáhlý přezkum“, na který hovězí průmysl odkazoval. A byl jsem zmatený ještě více! Hned jsem se do toho pustil. Pojďme si to porovnat. Zpráva financovaná přední neziskovou organizací pro výzkum rakoviny vzala devět nezávislých týmů celkem s 200 vědci a obsáhla téměř 7 000 studií sestavených světovou špičkou ve výzkumu rakoviny pod dohledem organizací jako Food and Agriculture Organization spadající pod United Nations a World Health Organization. Vytvořili zprávu dlouhou více než 500 stran. Na druhé straně máme zprávu o délce 2,5 stran sepsanou ziskovou konzultační firmou najímající si vědce. Jde o obhájce tabákového průmyslu a prakticky každé další toxické látky. A tato „nezávislá“ studie? Objednána a zaplacena sdružením chovatelů National Cattlemen's Beef Association. Jestli myslíte, že je to chucpe, počkejte, až uvidíte, co udělal průmysl vepřového masa. Smithfield, největší výrobce vepřového masa na světě, spustil kampaň „Deli for the Cure“ darující na léčbu jednu korunu z každých prodaných 450 g přesně toho masa, které má největší podíl na rakovině. A co hamburgery? Anatomičtí patologové z Cleveland Clinic pitvali hamburgery z fast foodu, aby zjistili, co v nich je. Američané ročně sní pět miliard hamburgerů. A většina konzumentů předpokládá, že jejich hamburgery obsahují převážně maso. Jenže co zjistili výzkumníci? Analyzovali hamburgery z osmi různých restaurací rychlého občerstvení a zjistili, že obsahují mnoho stejných složek, co párky. To nejspíš není dobré znamení. A dva z osmi hamburgerů z rychlého občerstvení obsahovaly parazity. Čtvrtina vzorků zkoumaných hamburgerů obsahovala shluky těchto malých parazitů. A výzkumníci nalezli krevní cévy, nervy a chrupavky. A co skutečné maso? Jaký podíl hamburgeru z rychlého občerstvení tvoří svalovina, nikoliv ostatní tkáně, paraziti, plniva a ostatní? Obsah masa v hamburgerech se pohyboval od 2 do 14,8 %. Jen dvě procenta masa? Jsou prakticky vegetariánské! Část ze zbylých 85-95 % netvořených masem může být amoniak. Díky skvělé investigativní žurnalistice jsme zjistili, že společnost vyvinula novou techniku zabíjení fekálních bakterií: vstřikování amoniaku do hovězího masa. Masný průmysl si tuto metodu tak zamiloval, že si amoniak našel cestu do většiny hamburgerů prodávaných v USA. Amoniak nemusí být uváděný jako přísada, protože je považován za pomocnou látku zpracovatelského průmyslu. V USA si našel cestu do všech velkých řetězců a ve školách ho byly naservírovány miliony kilogramů našim dětem. Takto proces vypadá. Vzniká něco, co jeden mikrobiolog z Amerického ministerstva zemědělství nazval „růžovým slizem“. Říká, že to ani nepovažuje za maso. Není to dost dobré ani pro gruzínské vězně. Maso bylo posláno zpátky, protože sekaná z něj smrděla jako čistič oken. Proč bychom tímto měli krmit děti ve školách? Úředníci odpovědní za školní obědy nakonec souhlasili s použitím masa ošetřeného amoniakem, protože to ušetřilo asi 60 haléřů v nákladech na výrobu 450 gramů mletého hovězího. V Kanadě je tento proces zakázaný. Výroba a konzumace „růžového slizu“ je v Evropě přísně zakázána. Ovšem ve Spojených státech amerických masný průmysl zažaloval ABC News za jejich příběh o něm. Ačkoliv si ABC News stálo za tím, že jejich zpráva byla přesná, nakonec ustoupili, když čelili riziku, že budou muset zaplatit za škody v řádu miliard dolarů. Na žádost průmyslu Americké ministerstvo zemědělství jednoduše překlasifikovalo „růžový sliz“ na 100% mleté hovězí maso, čímž se ukazuje surová síla velkých výrobců „masového slizu“.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org