Proč máme takový nedostatek precizního výzkumu o účincích marihuany? První důležitá studie byla publikována až v roce 2007. Proč to trvalo tak dlouho? Proč farmaceutický průmysl selhal a neprojevil žádný zájem? Někteří by na to odpověděli jednoduše: protože je to jen rostlina, a ta nemůže být pro vaše akcionáře patentována, čímž zmizí jakýkoli podnět pro investování firemních prostředků. Ano, ale ono je to mnohem složitější. K dispozici jsou fondy pro výzkum, stovky milionů dolarů z veřejných zdrojů každý rok. Pohlédneme-li do historie, tyto peníze šlo získat vždy jen pro výzkum negativních účinků. Chápejte, v USA je konopí stále oficiálně vnímáno na stejné úrovni jako heroin. Je klasifikováno jako droga 1. kategorie a tím pádem dle úsudku vládních orgánů nemá žádnou léčivou hodnotu. Toto označení téměř vedlo k ukončení vědeckého výzkumu. Zejména proto, že jediným místem kde by se k marihuaně mohli vědci dostat bez rizika vazby, je státem provozovaná farma v Mississippi kontrolovaná Národním institutem pro zneužívání drog. Ten má historicky povolený jen výzkum zaměřený na prokázání škodlivých účinků. Obyvatelé 23 států se zde mohou zastavit a jednoduše si ji koupit, ale vědci z USA musejí projít zdlouhavým papírováním a dokonce, i když ji získají, není to ta správná marihuana. Není to to, co lidé v dnešní době skutečně užívají. Studie, které jsou publikovány, používají marihuanu, jakou mohla užívat vaše babička – má jen několik procent THC. Naopak odrůdy, které dnes uživatelé seženou, mohou být i 10x silnější. Takže zde máme velmi paradoxní situaci, kdy konopí, které by bylo potřeba zkoumat, je nezákonné, a konopí, jež lze legálně zkoumat – desetiletí stará odrůda z Mississippi – je v podstatě mimo dosah. Takže špatně informovaným odborníkům zbývají jen historky z internetu, jako všem ostatním. A z toho dobrou medicínu neuděláte. Dokud bude klinický výzkum konopí kontrolován regulátory, výslovně se stavícími proti těmto věcem, můžeme přicházet o potenciální prospěšné účinky konopí. To nás ale nijak neomlouvá. Jen proto, že existují politické bariéry bránící výzkumu, bychom neměli snižovat svou laťku nastavenou jen na kvalitní důkazy. Nemocní stále potřebují spolehlivou léčbu. Samozřejmě, teď tu máme tlak přicházející z obou stran. Prodej marihuany je nyní velký byznys a s těmito miliardami mohou jeho producenti dát dohromady silné „vojsko“. Výzkumníci již teď mluví o bombardování emaily od skupin příznivců konopí, kdykoliv se odváží vypustit nějakou negativní zmínku o této droze. „Výzkum marihuany je jako výzkum tabáku v šedesátých letech,“ říká jeden výzkumník z koloradské univerzity. Teď tedy panuje obava, že bude síla peněz tlačit kyvadlo příliš silně na opačnou stranu než doposud. Překážkami však nejsou jen peníze, politika a předsudky. Výzkum konopí se provádí ztěžka. Jak uděláte dvojitě zaslepenou studii s marihuanou? Lidé poznají, když je oklamete a dostanou jen placebo. Lidé vnímají rozdíl mezi sušenkami s marihuanou a obyčejnými sušenkami, jinak by je ani nejedli. Pokud tedy víte, že dostáváte skutečnou drogu, může se silně projevit placebo efekt, jak poznamenává jeden výzkumníka z oboru neurobiologie. Zvláště, když máte co do činění se subjektivními účinky, jako třeba na bolest nebo náladu. A představte si, že se pokoušíte o populační studii paměti, nebo kognitivní poruchy. Například požádáte silné kuřáky marihuany, aby se snažili si vzpomenout, kolik toho za život vykouřili. Dokážete si asi představit, jak to může „ovlivnit přesnost dat.“ Dovolte mi, abych vám dal příklad ilustrující, jak moc spletité to může být. Neuropsychologické testování uživatelů konopí odhalilo reziduální negativní účinky v podobě nižší úspěšnosti při testech paměti. Jak ovšem víme, že to není jen záležitost motivace, spíše než skutečná kognitivní porucha? To nebylo nikdy testováno, tedy než přišla tato studie. Vědci dali skupině kuřáků marihuany standardizovaný všeobecný test a k tomu běžné řečičky: „Vyplňte prosím následující sérii úkolů, které měří různé oblasti poznávání, jako je paměť a pozornost.“ To jsou věty, které se běžně říkají, a když je použijete u kuřáků marihuany, tak si vedou výrazně hůř. Hmm, ale co kdybyste místo toho řekli toto: „Vyplňte prosím následující sérii úkolů. Je důležité, abyste se snažili, jak nejvíc můžete, protože tento výzkum bude využit k podpoře legislativy týkající se marihuany.“ Ok, super, když si povedu dobře, mohli by pak třeba trávu dekriminalizovat. A za těchto okolností – bum, zdánlivé poškození kognitivních funkcí zmizí. Teď byste mohli argumentovat, že nedostatek motivace je problém sám o o sobě. Jasně že je, ale je to stále lepší než dlouhodobé poškození mozku.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: BRICK 101 via Flickr. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.

dopady průmyslové výroby / kognice / konopí / kouření / marihuana / paměť / placebo efekt / tabák / zdravý mozek