Prediabetes není jen vysoce rizikový faktor pro rozvoj cukrovky, může být také onemocněním sám o sobě. Lidé s prediabetem mohou již mít poškozené oči, ledviny, krevní cévy a srdce. Důkazy z mnoha studií naznačují, že se chronické komplikace cukrovky 2. typu začínají rozvíjet už při prediabetu. Takže v době, kdy máme prediabetes, už mohlo dojít k poškození orgánů. Nejlepší proto je, snažit se předcházet prediabetickému stavu. A čím dříve, tím lépe. Před 30 lety byl prakticky každý případ cukrovky u mladých lidí považován za autoimunitní cukrovku 1. typu. Od poloviny 90. let jsme si začali všímat rostoucího výskytu cukrovky 2. typu mezi mladými lidmi, zejména ve Spojených státech. Proto byly název „cukrovka dospělých“ nahrazen názvem „cukrovka 2. typu.“ Dokonce i děti ve věku 8 let v dnešní době mívají cukrovku. A účinky mohou být zničující. Patnáct let trvající sledování dětí s diagnostikovanou cukrovkou 2. typu odhalilo u mladých dospělých znepokojující výskyt oslepnutí, amputací, selhání ledvin a úmrtí v mladém dospělém věku. Co může za tak výrazný vzestup cukrovky? Výrazný vzestup dětské obezity. Během uplynulých 30 let se počet dětí s diagnostikovanou nadváhou zvýšil o více než 100 %. Jakmile obézní dítě dosáhne věku 6 let, pravděpodobně obézním zůstane po celý život. A i kdyby ne, nadváha u mladých lidí předpovídá vysoké riziko onemocnění a předčasného úmrtí v dospělosti. Nehledě na to, jestli zhubnuli. Když máte nadváhu v období dospívání, můžete předpovědět vysoké riziko onemocnění o 55 let později. Takoví lidé mají dvakrát vyšší riziko infarktu, více rakoviny, dny a artritidy. Nadváha v období dospívání se dokonce ukázala jako mnohem silnější faktor pro zvýšené riziko onemocnění než nadváha v dospělosti. To podtrhuje důležitost zacílení naší snahy na prevenci dětské obezity. Jak to uděláme? Jak říkají oficiální pokyny American Academy of Pediatrics pro klinickou praxi, problémem je, že děti jedí příliš mnoho tuku a přidaných cukrů, ve stravě jim naopak chybí dostatek ovoce a zeleniny. Lékaři by se měli při každé příležitosti, počínaje obdobím krátce po narození dítěte, snažit poskytovat dobré rady ohledně výživy a růstu dítěte. Cílem je vyvarovat se dětské obezity a spojených komplikací. Jak zní taková dobrá rada? Předseda katedry výživy z Loma Linda University zveřejnil dokument naznačující, že účinnou metodou může být naprosté vyloučení masa z jídelníčku. Populační studie konzistentně ukazují, že vegetariáni jsou štíhlejší než srovnatelní nevegetariáni. Tyto údaje pocházejí z největší dosud provedené studie na toto téma. Index tělesné hmotnosti (BMI) nad 30 je považován za obezitu. BMI 25-30 znamená nadváhu a BMI pod 25 znamená ideální váhu. Nevegetariáni měli BMI 28,8, průměrný americký konzument masa má tedy značnou nadváhu. S tím, jak člověk jí stále více a více rostlinných potravin, průměrné BMI klesá. Nicméně i průměrný vegetarián v USA má nadváhu. Jedinou skupinou účastníků, kteří měli v průměru ideální váhu, byl lidé na výhradně rostlinné stravě. Rozdíl mezi vegany a „masojedlíky“ byl asi 15 kilogramů váhy. Z vegetariánských dětí vyrůstají nejen štíhlejší, ale také vyšší lidé. Vegetariánské děti vyrostou asi o 2,5 cm více než ostatní děti. Příjem masa je zřejmě nějak nepříznivě spojen s tělesnou výškou. Dokážu si představit, jak by se nyní mléčná rada ozvala s tím, že je to díky všemu tomu mléku, které vegetariánské děti konzumují. Jenže není. Vegetariánské děti konzumovaly mnohem méně mléčných výrobků a měly mnohem nižší celkový příjem živočišných bílkovin. Spotřeba masa je zřejmě spojena s růstem do šířky. U dětí ve školním věku je konzumace živočišných potravin (masa, mléka, vajec) spojena se zvýšeným rizikem vzniku nadváhy. Naopak rostlinné alternativy, jako jsou vegetariánské hamburgery, párky a salámy, ne. Celistvé rostlinné potraviny, například celozrnné obiloviny, luštěniny a ořechy působí ochranně. Může to být proto, že rostlinná strava má nízkou energetickou hustotu a vysoký obsah škrobu, vlákniny a vody, což může zesílit pocit plnosti po jídle a zvýšit kalorický výdej při nicnedělání neboli klidový energetický výdej. Vypadá to, že jídlo z rostlinných potravin zrychluje metabolismus. Pálíte pak více kalorií i při odpočinku, dokonce i ve spánku. Nejsme si však jisti, jak moc se na přínosech podílí zvýšení konzumace rostlinných potravin, nebo jestli je důležitější snížení příjmu masa. Ať tak či onak, konzumace rostlinných potravin by měla být podporována jako prostředek k dosažení dobrého zdraví. Místní, národní a mezinárodní potravinová politika by se měly zaručit za to, že budou podporovat rostlinnou stravu a omezovat sociální, kulturní, hospodářské a politické síly, které ztěžují podporu tohoto stravování. Například rada, aby lidé konzumovali více rostlinných potravin, je dobrá, ale někteří namítají, že cena čerstvých plodin je docela vysoká. Ano, mohli bychom snížit výskyt dětské obezity a zabránit dalšímu šíření této nemoci, ale musíme zajistit, aby rostlinné potraviny byly cenově dostupné a dosažitelné pro rodiny dětí ze všech příjmových skupin. Ovoce a zelenina nás sice může stát více než nejlevnější jídlo v McDonaldu, ale naše děti za to stojí. Rozvoj cukrovky v dětství zkracuje život skoro o 20 let. Kdo z nás by nešel až na kraj světa proto, aby jeho děti mohly žít o 20 let déle?
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Joe 13 via Flickr.

artritida / autoimunitní onemocnění / cukr / cukrovka / děti / dna / dopady průmyslové výroby / fazole / hubnutí / kalorie / kardiovaskulární onemocnění / maso / mléčné výrobky / mléko / obezita / onemocnění ledvin / ořechy / ovoce / prediabetes / rakovina / rostlinná strava / selhání ledvin / srdeční onemocnění / tuky / úmrtnost / úspora nákladů / vegani / vegetariáni / vegetariánské hamburgery / vejce / vláknina / voda / zdravé ledviny / zdravé srdce / zdravý zrak / zelenina / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / živočišné tuky / zrno