Pravidlem je, že se vysoce postavení úředníci z oblasti veřejného zdraví snaží vyhýbat apokalyptickým termínům. Je proto znepokojující, když někdo jako ředitel CDC (Centers for Disease Control and Prevention) mluví o přicházející „noční můře zdravotnictví“ nebo „katastrofické hrozbě.“ Řada předních publikací nedávno varovala před hrozbou antibiotické rezistence. CDC odhaduje, že nejméně přes dva milióny lidí v USA každý rok dostane infekci rezistentní na léčbu antibiotiky. Nejméně 23 000 z nich kvůli tomu zemře. Možná se nacházíme na úsvitu postantibiotické éry. Úspěchy v moderní medicíně, například v chirurgii a léčbě předčasně narozených dětí, které dnes považujeme za samozřejmost, by nebyly možné bez přístupu k účinné léčbě bakteriálních infekcí. Třeba bez antibiotik bychom měli problém s výskytem pooperačních infekcí. Například při náhradě kyčelního kloubu by se vyskytla u 40-50 % pacientů a každý třetí z těchto pacientů by kvůli infekci zemřel. To je jako ruská ruleta. Takže tvrzení, že v nejhorším případě by infekce bakteriemi rezistentními na léčbu antibiotiky stály asi 50 miliard dolarů ročně, může být stále podhodnocené. Od kolébky až do hrobu jsou antibiotika stěžejní součástí ochrany celkového zdraví lidské společnosti. Takže silná slova vůdčích představitelů mohou být oprávněná. V současnosti se setkáváme s infekcemi způsobenými karbapenem rezistentním enterobacterem. Infekce jsou odolné vůči léčbě všemi druhy antibiotik, včetně tzv. léků poslední záchrany. Znepokojivé je, že některé z těchto léků poslední záchrany jsou ve velké míře využívány v živočišné výrobě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se více antibiotik použije do krmiva pro hospodářská zvířata než k léčbě lidí. Lékaři předepisují antibiotika nadměrně, ale mnohem větší množství antibiotik se používá na rybích farmách a v dalších typech velkochovů. Zvířata dostávají až čtyřnásobek toho, co se použije v humánní medicíně. Proč? Neoptimální růst na porážkovou hmotnost způsobený nehygienickými podmínkami lze kompenzovat přidáním antibiotik do krmiva. Namísto řešení stresujících situací, přeplněnosti a nehygienických podmínek může být levnějším řešením zvířatům jednoduše podat léčivo. Tímto způsobem velkochovy způsobují množení patogenů odolných vůči antibiotikům, které pak způsobují lidem nemoci. Tato praxe sice může posílit výrobní odvětví, ale zároveň kvůli ní vznikají kmeny bakterií odolných vůči lékům. Těmito bakteriemi se pak mohou nakazit lidé. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uvádí, že v USA je 80 % antibiotik používáno pro hospodářská zvířata. Hlavním účelem je podpora růstu zvířat ve stísněných podmínkách velkochovů. Výsledkem může být na meticilin rezistentní zlatý stafylokok, neboli MRSA. Tento stafylokok je považován za vážnou hrozbu pro obyvatele USA. Velkokapacitní vepříny často poskytují ideální podmínky pro vznik a přenos MRSA. V současné době mají výrobci vepřového masa v USA dovoleno používat 29 různých antibiotik jako přídavek do krmiva – bez lékařského předpisu! V současné době jsou přidávána do přibližně 90 % krmiv pro selata. Když zvířata dostávají zbytečná antibiotika, bakterie se mohou stát vůči lékům odolnými. V mase zvířat se pak dostanou do obchodu a nakonec do našich těl, kde vyvolají těžko léčitelné onemocnění. MRSA přítomná v maloobchodním syrovém mase může být zdrojem bakteriálních infekcí, které může dostat člověk pracující v potravinářské výrobě, ale i my, konzumenti. Ochránit nás mohou rukavice. Jakmile se MRSA dostane v mase k nám domů, může se přenést na krájecí prkénko, nože a na naši pokožku stejně snadno, jako při tělesném kontaktu s pacientem infikovaným MRSA. Proto se doporučuje umýt si po kontaktu se syrovým vepřovým masem ruce.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

antibiotika / Centra pro kontrolu a prevenci nemocí / chirurgický zákrok / délka života / dlouhověkost / FDA / MRSA / onemocnění / otravy jídlem / přídatné látky / ryby / stafylokokové infekce / Světová zdravotnická organizace / úmrtnost / vepřové maso / výrobní postupy