Co takhle bojovat proti buněčnému stárnutí pohybem? Zvládání stresu pomáhá, ale svou životní situaci nemůžeme vždy změnit, můžeme si však vždy vyjít na procházku. Výzkumníci studovali 2 400 dvojčat. Jednotlivci, kteří měli více pohybu, posílili nejen své svaly, ale i telomery. Šlo převážně o lidi ve věku okolo 40 let. Funguje to i tehdy, kdy nám je okolo 50 let? Ano. Tito pravidelní cvičenci se fyzické aktivitě věnovali 3 hodiny týdně, to je více, než u mladší skupiny dobrovolníků. Skupina věnující se pohybu nejvíce v průměru strávila fyzickou aktivitou půl hodiny denně. Co když prozkoumáme vrcholové sportovce? Zde jsou délky telomerů mladých, obyčejných, ale zdravých lidí okolo 20 let. A tady ve věku 50 let. Toto byste očekávali, naše telomery se stářím pomalu ztrácejí. Ale co ti sportovci? Když začínali, byli na tom stejně. Hezké, dlouhé a zdravé telomery tvořící čepičky na chromozomech. A tady, ve věku 50 let, jejich chromozomy stále připomínaly chromozomy dvacetiletých. Nicméně šlo o maratónské běžce a triatlonisty. Celých 35 let běhali 80 km týdně. To je ještě horší příklad, než ona studie s meditačním pobytovým zájezdem. A navíc nám to nepomůže s původní otázkou. Co konkrétně na Ornishově úpravě životosprávy účastníků studie tak účinně chránilo telomery už po třech měsících v novém režimu? Už jsme viděli, že i pouhé zvládnutí stresu zřejmě pomáhá, ale co strava a fyzická aktivita? Co je lepší? Bylo to rostlinnou stravou? Bylo to každodenní třicetiminutovou chůzí? Nebo šlo jen o účinek úbytku na váze? Během těch třech měsíců účastníci zhubnuli asi o 9 kilogramů. Možná našim telomerům ke spokojenosti stačí, když zhubneme, nehledě na prostředky. Zhubnout lze pravidelným užíváním kokainu, onemocněním tuberkulózou, všelijak. Chceme znát odpověď na tuto rozhodující otázku: „Pomohla jim konkrétně rostlinná strava, pohyb nebo hubnutí?“ V ideálním případě byste provedli studii, ve které byste účastníky náhodně rozdělili nejméně do tří skupin. Kontrolní skupina beze změny – sedavý život s klasickou stravou. Dále skupina, která pouze dbala na dostatek pohybu, a nakonec skupina, která zhubla na takřka stejné stravě, jen s menšími porcemi. Velmi rád vám oznamuji, že v roce 2013 byla zveřejněna právě taková studie. Vybrali 400 žen a náhodně je rozdělili do čtyř skupin. Skupina na dietě s omezenými porcemi, cvičící skupina a skupina s omezenými porcemi, která zároveň cvičila. Studie trvala celý jeden rok. A tady jsou jejich telomery. Na začátku studie byly takto dlouhé. Po roce „nicnedělání“ v kontrolní skupině dle očekávání nedošlo k takřka žádné změně. Cvičící skupina neměla za úkol pouze lehkou půlhodinovou procházku jako u Ornishe, měla za úkol 45 minut středně náročného až svižného pohybu, například joggingu. Jak si vedli po roce? O nic lépe. Co skupina, která jen zhubnula? Nic. A cvičení a hubnutí? Ani tady žádná významná změna. Takže dokud budeme jíst stejně nekvalitní stravu, na velikostí porcí, množství pohybu nebo úbytku na váze evidentně nezáleží. Po roce nezjistili vědci žádný přínos, zatímco Ornishova skupina na rostlinné stravě zhubnula stejný počet kilogramů již za tři měsíce, fyzikou aktivitu měla sotva z poloviny tak náročnou, a přesto měla telomery delší. Takže to nebylo hubnutím ani pohybem. Bylo to jídlem. Co přesně je na stravě založené na rostlinných potravinách tak ochranné? Vyšší konzumace zeleniny. Méně másla a více ovoce. A dle nejnovějšího posudku i potraviny s vysokým obsahem vlákniny a vitamínů. Klíčovým však může být vyloučení nasycených tuků. Když nahradíte ve své stravě pouhé 1 % kalorií z nasycených tuků čímkoliv jiným, může vám to přidat takovou délku telomerů, o kterou byste během 1 roku stárnutí přišli. Výzkumníci vypočítali, o jak velkou část telomerů můžeme přijít, když si dáme porci šunky, párků, salámu nebo dalších zpracovaných masných výrobků. Spotřeba ryb byla také významně spojena se zkrácenými telomery. Nasycené tuky, třeba kyselina palmitová, nejhojnější nasycený tuk v lososu, který se nachází i v mase, vejcích a mléku, mohou být pro buňky ve skutečnosti toxické. Toxicita byla prokázána na srdečních buňkách, buňkách kostní dřeně, pankreatických buňkách, a mozkových buňkách. Toxické účinky na buňky, které vedou k jejich zničení, se projevují při hodnotách tuku, které najdete v krevním oběhu lidí konzumujících hodně živočišných potravin. Možná za to nemůže samotný nasycený tuk. Nasycené tuky mohou být jen ukazatel zvýšeného oxidačního stresu a zánětu spojeného s živočišnými potravinami. Vzhledem k tomuto spojení s nasyceným tukem není divu, že celoživotně nízké hladiny cholesterolu jsou spojovány s delšími telomery a menším výskytem kratších telomerů. Jinými slovy, jde o ukazatel zpomaleného biologického stárnutí, kterého bylo dosaženo nižší hladinou cholesterolu. Existuje dokonce vrozená nemoc zvaná progerie, která způsobuje, že děti v podstatě stárnou 8-10x rychleji než normální lidé. Zdá se, že je tato nemoc spojena s problémem zpracovávat živočišné tuky. V této případové zprávě se snažili snižovat hladinu cholesterolu u teprve dvouleté holčičky. Naneštěstí zemřela ve svých deseti letech, krátce poté, co byl pořízen tento snímek. Dobrou zprávou je, že i když jsme v minulosti své telomery poškozovali, což vyústilo v jejich akcelerované zkracování, současnými zdravými návyky můžeme pomoci snížit riziko potenciálních důsledků, například srdečního onemocnění. Tím, že budeme jíst více ovoce a zeleniny na úkor masa a dostane se nám více podpory od naší rodiny a přátel, můžeme zmírnit souvislost mezi kratšími telomery a účinky stárnutí. Abychom si to shrnuli, zde je znázorněn tento nestálý souboj. Zánět, oxidace, poškození a porucha funkce. Neustále zkracování délky telomerů. Současně náš antioxidační obranný systém – zdravá výživa, pohyb, zvládání stresu – telomery neustále obnovuje. Délka telomerů se s věkem zkracuje. Postupné zkracování telomerů vede k buněčné smrti nebo přetvoření buněk na rakovinné buňky. To pak ovlivní naše zdraví a délku života jako jedince. Rychlost zkracování telomerů může být zrychlena nebo zpomalena určitými prvky naší životasprávy. Lepší strava a více pohybu nám nabízejí velký potenciál snížit rychlost zkracování telomerů, nebo alespoň zabránit nadměrnému smršťování telomerů, čímž odsuneme nástup onemocnění souvisejících s věkem a prodloužíme si délku života.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Reinhard Stindl via Wikimedia Commons.

antioxidanty / boloňský salám / cholesterol / délka života / dlouhověkost / Dr. Dean Ornish / fytonutrienty / hubnutí / kalorie / kardiovaskulární onemocnění / kyselina palmitová / LDL cholesterol / máslo / maso / meditace / mléčné výrobky / nasycené tuky / ovoce / oxidační stres / párek v rohlíku / pohyb / poškození DNA / rafinované potraviny / rakovina / rostlinná strava / ryby / sportovci / sportovní medicína / srdeční onemocnění / stárnutí / stres / šunka / telomery / úmrtnost / vejce / vitamíny / vláknina / vrozené vady / zánět / zdravé srdce / zelenina / živočišné produkty / živočišné tuky / zpracované maso