Zdá se, že patologie Alzheimerovy choroby začíná v té části mozku, která ovládá čich. Až poté se šíří do dalších oblastí mozku a nakonec převezme vládu nad většinou jeho zbylých částí. Některé lidi to vedlo ke spekulaci, že Alzheimerova choroba může začínat v nose. Možná existuje nějaký environmentální činitel, který by mohl vstupovat do mozku skrz nos. Jedná se o tzv. olfaktorickou (čichovou) vektorovou hypotézu. Anatomie nosu skvěle umožňuje přenos čehokoli přímo do mozku, jelikož čichové nervy vedoucí do nosu ho přímo spojují s mozkem. Touto cestou lze obejít hematoencefalickou bariéru. Jedná se také o nejčastější cestu vniknutí viru dětské obrny. Kapacity z oblasti veřejného zdraví dokonce tehdy odstartovali provádění kauterizace nosní dutiny předškolních dětí pomocí rozprašování žíraviny ve snaze zabránit onemocnění. Obavou je, že by vdechnutím například hliníkového prachu mohlo dojít k jeho přenosu do mozku prostřednictvím čichových nervů. Rychlost přenosu by byla asi 2 milimetry za hodinu, což je v podstatě 5 cm denně. O této teorii se však začalo pochybovat po zveřejnění případové zprávy ženy narozené s vrozenou vadou. Vada spočívala v tom, že ženě chyběly čichové nervy, i přesto se však u ní vyvinula Alzheimerově nemoci podobná patologie. A tak jsou k dnešnímu dni všechny podpůrné důkazy jen nepřímé. Je však zřejmé, že změny čichu patří mezi první klinické příznaky Alzheimerovy choroby, vyskytující se během „předklinické” fáze, tedy ještě předtím, než nastane patrný pokles kognitivních funkcí. Možná bychom tedy mohli tyto změny využít k předpovídání nebo diagnostice nemoci. Vědci se již roky snaží najít ukazatele mozkového onemocnění, skryté v lidském čichu, pomocí různých sofistikovaných zařízení. Vyšetření pomocí magnetické rezonance dokáže odhalit rozdíly v aktivitě mozku v reakci na určitý pach, v tomto případě vůni levandule. Takhle to vypadá ve zdravém mozku. Toto uvidíte na snímku pacienta s Alzheimerovou chorobou. Jednoznačně to dokazuje, že dokážeme zachytit změny ve zpracování čichových podnětů, ke kterým došlo kvůli Alzheimerově chorobě. Skutečně však na to potřebujeme stroj za milión dolarů? Důmyslná skupina výzkumníků z University of Florida objevila, že jediné, co potřebujeme, je trochu arašídového másla a pravítko. Když vezmeme v úvahu, že levá strana mozku zpracovává především to, co cítíme levou nosní dírkou, pravá strana mozku pokrývá pravou nosní dírku a Alzheimerova nemoc zasahuje více levou stranu mozku, co takhle zkusit provést následující pokus? Zavřete oči a ústa. Normálně dýchejte nosem. Pak zacpěte jednu nosní dírku a držte třiceticentimetrové pravítko směrem od své otevřené nosní dírky. Když jsou oči, ústa a jedna nosní dírka zavřené, otevřete dózu s arašídovým máslem ve vzdálenosti, kde končí vaše pravítko, a po každém výdechu ho o 1 cm přibližte. S pokračováním přibližujte, dokud neucítíte vůni arašídového másla. Vědci tento pokus provedli a pak ho celý zopakovali s použitím druhé nosní dírky. U zdravých starších kontrolních osob byl pach arašídového másla zaznamenán v průměru na vzdálenost 18 centimetrů u obou nosních dírek. Při testu pravé nosní dírky pacientů s Alzheimerovou chorobou to dopadlo stejně, 18 cm, takže žádný rozdíl. V levé nosní dírce však pach zaznamenali až při přiblížení na 5 cm. Arašídové máslo museli přiblížit až na vzdálenost pouhých 5 cm, až tehdy ho lidé dokázali prostřednictvím levé nosní dírky zaznamenat. Takhle to dopadlo ve všech případech. Porucha detekce pachů v levé nosní dírce byla zaznamenána u všech pacientů pravděpodobně zasažených Alzheimerovou pravděpodobně zasažených Alzheimerovou chorobou. V kontrolní skupině nebyl naměřen žádný rozdíl ve funkčnosti nosních dírek. Ve skupině pacientů s Alzheimerovou chorobou šlo o rozdíl 12 cm. Rozdíl byl tak velký, že člověk mohl určit mezní hodnotu pro diagnózu Alzheimerovy choroby. Ve srovnání s pacienty s jinými druhy demence byla u těchto pacientů test asymetrie v detekci pachů nosními dírkami 100% citlivý a specifický; nedocházelo tedy k žádným případům falešné negativity nebo pozitivity. Ve srovnání se zdravými lidmi byl u pacientů s Alzheimerovou chorobou test v odhalování případů choroby senzitivní na 100 % a specifický na 92 %. To znamená, že pokud jste jako účastník této studie byli pacientem s Alzheimerovou chorobou, se 100% pravděpodobností jste měli tento pravolevý čichový nesoulad. Jakožto člověk, kterému byl tento nesoulad naměřen, jste však měli Alzheimerovu chorobu jen na 92 %. Vyskytlo se tedy pár případů falešné pozitivity. Důvod, proč říkají „pravděpodobně zasažených Alzheimerovou chorobou,“ je ten, že jediným způsobem, jak nemoc skutečně potvrdit, je provést pitvu. Současná kritéria pro diagnostikován Alzheimerovy choroby zahrnují rozsáhlé hodnocení v kombinaci s pozitronovou emisní tomografií (PET) a lumbálními punkcemi. Všechny tyto testy jsou drahé a není lehké se na ně dostat. Navíc mohou být příliš invazivní a mohou přinášet komplikace. Kromě toho nejsou příliš citlivé ani specifické - na rozdíl od tohoto rychlého, neinvazivního a levného čichového testu, využívající rozdílu v detekci pachu arašídového másla v levé a pravé nosní dírce. Tento test by mohl být ideálním nástrojem pro včasné odhalení Alzheimerovy choroby.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Chabacano via Wikimedia Commons and Infant and Child Attention Lab.

Alzheimerova choroba / arašídové máslo / demence / kognice / levandule / onemocnění mozku / senioři / zdravý mozek