Vláknina je neustále zmiňována jako živina, která nám z hlediska zdraví veřejnosti dělá starosti. V Americe se jí totiž konzumuje nedostatek. Tady vidíte minimální doporučený denní příjem vlákniny pro muže a ženy v různých věkových skupinách. A teď se můžete podívat, kolik vlákniny skutečně zkonzumujeme. Američané přijímají zhruba jen polovinu doporučeného minimálního množství. Tím pádem mají všichni Američané problém. No dobrá, ne úplně všichni. Necelá 3 % obyvatel splňují doporučené minimum. To vlastně znamená, že méně než 3 % Američanů jí dostatek rostlinných potravin. Rostlinné potraviny jsou totiž jediným zdrojem vlákniny. Nepatrných 0,1 gramů je tedy přiřazeno i kategorii masných jídel, to pro případ, že si dáte párek v těstíčku nebo uždibnete oblohu. Stačilo by, aby polovina populace jedla o 3 gramy vlákny denně více, třeba čtvrt šálku fazolí nebo misku ovesné kaše, a mohli bychom ušetřit miliardy dolarů jen za léčbu zácpy. Konzumace rostlinných potravin, tedy potravin obsahujících vlákninu, snižuje riziko vzniku cukrovky, srdečních chorob, mrtvice, rakoviny a obezity. Prvním člověkem, který spojil příjem vlákniny se smrtelnými onemocněními, byl pravděpodobně dr. Hugh Trowell, který tak učinil již před mnoha desetiletími. Dr. Hugh Trowell strávil lékařskou praxí v Africe 30 let a z ochranných účinků před chronickými onemocněními podezříval konzumaci sladkých brambor, zeleniny a luštěnin. Tyto poznatky se přeměnily v takzvanou vlákninovou hypotézu, Dr. Hugh Trowell si však nemyslel, že by šlo o vlákninu samotnou. Podle něj ochranné účinky poskytovaly celé potraviny bohaté na vlákninu. V celozrnných obilovinách jsou kromě vlákniny stovky dalších složek, které mohou mít příznivé účinky. Je pravda, že vláknina z ovesných vloček dokáže snížit hladinu škodlivého cholesterolu v krvi, a tak se ho méně usadí v našich tepnách, ale v ovsu se vyskytují také protizánětlivé a antioxidační fytoživiny. Tyto látky také mohou pomoci zabránit vzniku aterosklerotických plaků, a tak přispívají k zachování správné funkce cév. Vizionáři, jako byl Trowell, nepadli do pasti redukcionistickým, zjednodušeným představám, zaměřeným na samotnou vlákninu. Tito lidé trvali na tom, že důraz by měl být kladen na celé rostlinné potraviny. Příjem vlákniny považovali za pouhý ukazatel množství konzumovaných rostlinných potravin. Lidé s nejvyšším příjmem vlákniny a nejnižšími hladinami cholesterolu byli ti, kteří jedli výhradně rostlinnou stravu. Rizikové faktory, jako je cholesterol, jsou jedna věc, ale mohou tyto jednotlivé potraviny skutečně ovlivnit průběh onemocnění srdce? To jsme nevěděli, dokud nebyla zveřejněna tato studie. Stovky starších žen byly podrobeny testování koronárním angiogramem. Při těchto testech se vstříkne do těla speciální kontrastní látka, která pronikne do koronárních (věnčitých) srdečních tepen. Lékaři pak mohou zjistit, jak jsou tepny široké. Angiografické vyšetření bylo provedeno na začátku studie a pak o několik let později. Během trvání studie výzkumníci sledovali jídelníčky zúčastněných. Zjistili následující. Cévy žen konzumujících méně než jednu porci celozrnných obilovin denně se výrazně zúžily. Tepny žen konzumujících jednu a více porcí se sice také znatelně zúžily, ale jednoznačně méně. Všechny ty ženy již měly srdeční onemocnění a jedly standardní americkou stravu, takže se jejich tepny postupně ucpávaly. Onemocnění srdce je nejčastější příčinou úmrtí amerických žen. Když však některé z nich jedly více celozrnných obilovin, tepny se ucpávaly znatelně méně. To vedlo k významnému zpomalení postupu aterosklerózy. Zpomalení bylo dokonce tak velké, že se dá srovnat s užíváním statinových léků snižující cholesterol. Statiny rovněž dokáží snížit rychlost, s jakou se ucpávají naše tepny. Chceme však pouze zpomalit rychlost, jakou se blížíme k úmrtí na srdeční onemocnění, nebo takovému úmrtí rovnou zabránit? U celistvé rostlinné stravy byly prokázána schopnost zvrátit srdeční onemocnění a opětovně otevřít ucpané tepny. Celozrnné obiloviny, stejně jako léky, dokáží překonat škodlivé účinky ostatních složek stravy, které naše tepny ucpávají. Ovesná kaše se slaninou a vejci je lepší volbou než jíst jen slaninu a vejce, ale ještě lepší by mohlo být prostě přestat jíst potraviny ucpávající tepny.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Caro Wallis via Flickr.

Afrika / antioxidanty / cholesterol / chronická onemocnění / cukrovka / fazole / hubnutí / jáhly / kardiovaskulární onemocnění / kardiovaskulární zdraví / kukuřice / léky / listová zelenina / maso / mrtvice / obezita / onemocnění střev / ovesné vločky / rakovina / reverze chronických onemocnění / rostlinná strava / sladké brambory / slanina / srdeční onemocnění / standardní strava / statiny / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vejce / vláknina / zácpa / zdravá žena / zdravé srdce / zdravé tlusté střevo / zelenina / zrno