Vedlejší účinky statinů: stojí to za to?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Vedlejší účinky statinů: stojí to za to?

Když jsou pacienti označovaní jako „intolerantní ke statinům“ vystaveni zaslepené zkoušce, kolik z nich skutečně trpí svalovými nežádoucími účinky?

31. 8. 2026

Sdílet toto video

V posledním videu jsem se pokusil vyčíslit přínosy nasazení léků na snížení cholesterolu zvané statiny, ale to je jen půlka rovnice. Nejčastější důvod, proč lidé odmítají užívat statiny nebo je užívat přestanou, jsou obavy z vedlejších účinků. Statiny jsou považovány za nutnost v sekundární prevenci, tedy pro lidi se známým kardiovaskulárním onemocněním snažící se zabránit druhému infarktu nebo mrtvici. Co se týče primární prevence, tedy snahy zabránit první příhodě, vstupujeme do šedé zóny. Sto dospělých ve věku od 50 do 75 let bez známého kardiovaskulárního onemocnění by muselo být léčeno statiny po dobu 2,5 let, aby se zabránilo jedné velké kardiovaskulární příhodě jako mrtvice nebo infarkt. To je to pozitivum. A teď negativum. Pokud budete léčit po dobu roku 10 000 takových lidí, tak se očekává, že statiny způsobí patnáct případů svalových potíží, osm případů dysfunkce jater, dvanáct případů dysfunkce ledvin a 14 nebo více nemocí očí. Zároveň zabrání 19 srdečním infarktům, devíti mrtvicím a osmi kardiovaskulárním úmrtím. Takže jde o prakticky stejné riziko výskytu výrazného vedlejšího účinku jako výrazného přínosu. Nicméně přínos jako je prevence infarktu nebo úmrtí je důležitější než vyvarování se případu rozmazaného vidění. Tito recenzenti proto tvrdí, že kardiovaskulární přínosy statinů převáží nežádoucí účinky i v případě primární prevence. Počkejte chvíli. Jen 15 případů svalových potíží na 10 000 léčených lidí? Vychází z klinických studií, které zjistily, že zhruba u jednoho z tisíce uživatelů se za desetileté období rozvine vážné onemocnění svalů. Případy svalové slabosti nebo rozpadu svalů lze jen těžko přehlédnout, zatímco výskyt statiny vyvolaných bolestí svalů je mnohem spornější. Takové randomizované kontrolované studie mohou vážně podhodnotit výskyt nežádoucích účinků jako jsou bolesti svalů, jelikož průmyslem sponzorované studie zahrnují takovou vstupní fázi ještě před započetím studie, ve kterém se vyloučí lidé, kteří léky špatně snášejí. Není tedy divu, že vykazují tak nízký výskyt nežádoucí účinků, když se lidé trpící těmito potížemi do samotné studie vlastně ani nedostanou. A co víc, většina klinických studií se lidí systematicky neptá, zda pociťují vedlejší účinky, jelikož jsou často prováděny společnostmi, které léky vyrábí. Mají motivaci „neptat se a nezmiňovat“. Observační studie z reálného života na druhou stranu nenachází potíže se svaly pouze v jednom z tisíce případů, ale spíše v jednom z deseti, nebo dokonce pěti. To je stokrát až dvěstěkrát vyšší výskyt, než pozorujeme ve studiích. Někteří tento rozdíl mezi observačními a pokusnými studiemi připisují nocebo efektu. Tehdy pacienti pociťují vedlejší účinky, které očekávají, ale ve skutečnosti je to jen v jejich hlavě. Nebo to může být tím, že se prakticky v žádné studii neptali, a když už se ptali, tak u průmyslem sponzorovaných studií je běžné podhodnocování, tedy že se snaží zamést nežádoucí účinky pod koberec. A nakonec je tu fakt, že studie se statiny často vyloučily pacienty s anamnézou problémů se svaly, kteří jsou asi tou nejvíce ohroženou populací. Jak se dostaneme k jádru věci? Když znovu otestujete pacienty, kteří uvádějí, že mají intoleranci na statiny a podáte jim statin nebo placebo, tak uvidíte, jaká část z nich má bolesti svalů skutečně způsobené léky. A když to uděláte, tak třetina až polovina pacientů konzistentně uvádí bolesti svalů na statinech a na placebu nikoliv. Takže ano, hodně lidí, kteří si myslí, že statiny stojí za jejich bolestmi svalů, se plete. Současně však hodně lidí skutečně trpí právě kvůli těmto lékům. The European Atherosclerosis Society odhaduje celkové riziko rozvoje potíží se svaly souvisejících se statiny ve velkém rozptylu, od 1 : 14 až po téměř 1 : 3. Většina studií se navíc systematicky nedotazuje na další možné nežádoucí účinky jako únava, přestože únava patří mezi nejčastěji hlášené problémy pacientů na statinech. Ve studii nefinancované průmyslem sledující účinky statinů a placeba na energii a únavu při námaze vyšlo, že prakticky 4 z 10 léčených žen uvádí zhoršení hladin energie nebo únavy při námaze. A co účinky na mozek? V roce 2012 vydal Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nové varování k přidání do příbalových letáků statinů týkající se možných nežádoucích účinků na kognici, včetně ztráty paměti a zmatenosti. Vychází z časných studií, jako jsou tyto. Novější důkazy naštěstí nenalezly silnou podporu pro pojítko mezi statiny a narušením kognice. V roce 2015 po sloučení výsledků všech relevantních studií dospěl systematický posudek k závěru, že léčba statiny zřejmě není spojena s narušením kognice. Opakuji však, že vychází z klinických studií. A co užívání statinů a riziko demence? Desítky studií zahrnující celkem více než sedm milionů pacientů zjistily, že užívání statinů bylo spojeno s nižšími riziky demence jako Alzheimerova choroba. Může to být tím, jakou roli hraje cholesterol v rozvoji Alzheimerovy choroby, o čemž jsem vám již říkal. Také to však může být jen „zkreslení zdravého uživatele“, kdy lidé poctivě užívající statiny mohou dodržovat i další návyky podporující zdraví, a tyto návyky pak snižují riziko, ne léky samotné. Ve videu o Alzheimerově chorobě profiluji význačnou studii Dr. Deana Ornishe z roku 2024, která ukázala, že celistvá rostlinná strava a další zdravé návyky zřejmě dokážou zvrátit progresi raného stádia Alzheimerovy choroby. Podobně ukazuje jeho předchozí práce, ve které podobná rostlinná strava a životospráva dokázala zvrátit progresi srdečního onemocnění. Nemusí to však být všechno nebo nic. Ve studii Lyon Diet Heart Study byli přeživší srdečního infarktu randomizováni k doporučení jíst stravu středomořského typu bohatou na rostlinné omega-3, nebo pokračovat ve stravování, jaké jim doporučil lékař. Skupina s výživovým doporučením jedla více pečiva, ovoce, méně šunky, párků a jiného masa, méně másla a smetany. A ačkoliv příliš nezměnili svou konzumaci ryb, jedli více poskytnuté pomazánky bez másla obohacené rostlinnými omega-3, jaké najdeme ve lněných semínkách a vlašských ořeších. Podívejte se na ty křivky přežití. V následujících pěti letech pouze 5 % lidí v dietní skupině prodělalo fatální nebo nefatální infarkt, zatímco v kontrolní skupině to bylo více než 20 %. Zdravotničtí odborníci, farmaceutický průmysl, agentury pro financování a regulaci výzkumu se téměř výhradně soustředí na snižování hladin cholesterolu pomocí léků. Proto zahřeje u srdce, když vidíme dobře provedenou studii, která ukazuje, že relativně jednoduché úpravy jídelníčku stačí k dosažení větších redukcí rizika celkové úmrtnosti a úmrtnosti na srdeční onemocnění ve studii sekundární prevence, než ukázaly jakékoliv dosud provedené studie léků. Když jde o úmrtnost, stravování poráží léky. Navzdory skvělým výsledkům, jde o 70% snížení rizika předčasného úmrtí jen díky vyšší konzumaci rostlin a redukci masa a mléčných výrobků, jen pár kardiologů vůbec slyšelo o existenci této studie. Přitom byla vydána v jednom z nejprestižnějších lékařských časopisů na světě.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org