Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jak účinné jsou statiny?

Kolik lidí by zemřelo, kdybychom se dozvěděli pravdu o statinech?

31. 8. 2026

Sdílet toto video

V mém videu o tom, jak lékaři paternalisticky uvádějí pacienty v omyl ohledně rizik a přínosů statinů pro jejich vlastní dobro mluvím o tom, že většina dotázaných pacientů měla od léků jako statiny z hlediska přínosů vyšší očekávání, než jaké jim léky mohou skutečně splnit. Vzniká zde napětí mezi právem pacienta na informace a pravděpodobnou redukcí šance, že budou souhlasit s užíváním, když budou vědět, jak malý přínos lék poskytuje. Na populační úrovni by to mělo devastující dopady. Statiny by pravděpodobně zabránily desítkám tisíců úmrtí ročně jen ve Spojených státech amerických. Jenže kdyby pacientům byla rutinně říkána pravda, tak by až 75 % z nich s léčbou přestalo. Takže pokud nebudeme všechny držet v nevědomosti, může zemřít 30 000 lidí. Co tedy mají lékaři dělat? Souhlasím s lékaři, kteří říkají, že musíme říkat pravdu, i kdyby to znamenalo, že pacient lék nebude užívat a možná v důsledku toho zemře. Je to jejich tělo a jejich volba. Samozřejmě si přeji, aby tento plně informovaný souhlas platil i na poskytování informací o přínosné roli zdravé stravy. Ale ještě než se k tomu dostaneme, pojďme si odpovědět na otázku statinů. Stojí jejich užívání za to? Možná spadáte mezi 25 % lidí, kteří by je stále užívali, i kdyby znali celou pravdu. Jak tedy zní celá pravda? Všichni jsme viděli reklamy na léky jako tato vychvalující atorvastatin Lipitor a jeho schopnost snížit riziko srdečního infarktu o třetinu. Malým písmem je však uvedeno toto: „To znamená, že ve velké klinické studii 3 % pacientů užívajících cukrovou pilulku prodělala srdeční infarkt, zatímco u pacientů užívajících Lipitor to byla jen 2 %.“ Pokles ze tří na dvě je skutečně pokles relativního rizika o třetinu, ale absolutního rizika jen o 1 %, což už tak působivě nezní. S tímto se setkáváme běžně i v lékařské literatuře. Není divu, jelikož články v odborných časopisech často píšou výrobci léčiv. Pokles z 3 na 2 % na Lipitoru byl za období pouhých tří let. Tyto léky se mají brát po zbytek života, takže přínosy narůstají. Za čtyři až pět let může redukce absolutního rizika dosáhnout 1,3 %, ale asi chápete, proč to mnoho pacientů neosloví. Dokonce i ve studiích, kde byla lidem prezentována idealizovaná tabletka bez vedlejších účinků více než třetina, uvedla, že by neuvažovali o užívání léčiva schopného snížit jejich pětileté absolutní riziko o pět nebo více procent. Pouze okolo 50 % lidí by zvažovalo preventivní užívání léku, který by jim prodloužil život o méně než osm měsíců. Průměrný očekávaný přínos statinů na dlouhověkost se pohybuje mezi pár měsíci a několika lety v závislosti na riziku. V této populaci pacientů by byl očekávaný přínos na délku života zhruba rok. Zde pak vidíme rozptyl toho, co by lidé chtěli vidět, aby se jim chtělo každý den po zbytek života lék užívat. Asi třetina řekla: „Tři měsíce? Sem s tím.“ Naopak jeden z deseti řekl, že by neužíval pilulky, ani kdyby díky nim žil o deset a více let déle. Proto jde o tak osobní rozhodnutí, lidé totiž mají velmi rozdílně nastaveno, co jsou ochotni přijmout. Vašemu lékaři na tom však možná nezáleží. Lékařům byl prezentován případ muže s 7-10% rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v příštím desetiletí, který explicitně lékaři řekl, že statin chce užívat jedině tehdy, když mu prodlouží život o určitou dobu. Některým lékařům bylo řečeno, že pacient požaduje nejméně osm let života navíc, jiným bylo sděleno, že pacientovi stačí pár měsíců navíc. A právě pár měsíců by v reálném životě mohl získat. Přesto 83 % lékařů řeklo, že by statiny předepsali i pacientům, kteří nerealisticky požadují osm let navíc. A to je prakticky stejný podíl doporučení jako u lékařů, kterým bylo řečeno, že pacientovi stačí pár měsíců. Jinými slovy, lékaři nebrali ohledy na pacientovy preference ohledně získané délky života. Nicméně u primární prevence, tedy snaze zabránit prvnímu srdečnímu infarktu, nebyl nalezen žádný celkový přínos pro přežití. Pouze jedna z osmi studií ukázala, že statiny skutečně dokážou lidem prodloužit život. Předpokládáme, že je to však tím, že studie trvaly jen pár let a pro nízkorizikové populace je riziko úmrtí na kardiovaskulární příčinu za ten čas zkrátka jen pár procent. Nicméně tyto studie ukazují méně příhod, méně infarktů a mrtvic. Takže v měřítku veřejného zdraví by dávalo smysl se započetím užívání léků na snížení cholesterolu nečekat na prodělání srdečního infarktu. Kritici oponují, že to sice zní dobře, a kdyby statiny měly tyto přínosy bez vedlejších účinků, pak by asi rozhodnutí začít je užívat bylo pochopitelné, avšak protože statiny zvyšují naše riziko cukrovky, mohou tyto léky vyvolat cukrovku u tolika lidí, u kolika umožní předejít infarktu nebo mrtvici. Jenže oni citují statistiku z kombinace studií primární i sekundární prevence. Ve studiích primární prevence, tedy snaze zabránit prvnímu srdečnímu infarktu, nenajdeme zvýšené riziko cukrovky. To vidíme pouze ve studiích sekundární prevence, při které se lidé snaží zabránit třeba druhému srdečnímu infarktu. Může to být tím, že jejich riziko cukrovky je obecně vyšší, nebo že užívají vyšší dávky statinů. Léčba statiny v intenzivní dávce je spojena s větším zvýšením rizika nově vzniklé cukrovky než léčba ve střední dávce. Intenzivní léčba také samozřejmě nabízí více přínosů z hlediska kardiovaskulární ochrany. Pokud pak rozdělíte studie primární prevence podle populací na ty s nízkým a vysokým výskytem cukrovky nezávisle na léku, tak statiny zjevně zvyšují riziko vzniku cukrovky jen u lidí s vysokým výchozím rizikem. Opakuji, že může jít o důsledek provádění krátkodobých studií na nízkorizikových populacích. Velké přínosy, zabránění úmrtí, se nemusí ukázat. Jenže velká negativa, třeba že vám lék spustí cukrovku, se taktéž nemusí ukázat. Nicméně i ve studiích, které ukázaly nárůst cukrovky, riziko onemocnění cukrovkou značně kompenzuje kardiovaskulární ochrana poskytnutá léčbou statiny. Je jasné, že zdravá strava dokáže snížit riziko obojího zároveň, ale když se budeme držet diskuze na téma léky, než se pustíme do stravování, tak zvýšené riziko cukrovky není jediným vedlejším účinkem statinů. Co rizika pro naše svaly, játra, ledviny a mozek? Na to všechno se podíváme příště.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org