Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jsou hladiny škodlivin v rybách dost vysoké na to, aby nám ublížily?
Přípustné denní limity toxinů jsou založeny na jednotlivých chemických látkách. Co se stane, když se „bezpečné“ hladiny chemických látek v mořských plodech zkombinují a testují společně?
Jak jsem poznamenal ve svém posledním videu na toto téma, pokud se lidé rozhodnou získávat omega-3 s dlouhým řetězcem z ryb, tak většina konzumentů přesáhne bezpečnostní limity pro dioxiny a dioxinům podobné látky jako PCB. Máme však důkazy, že toto vystavení průmyslovým znečišťujícím látkám má na nás skutečně nepříznivý dopad? Zdá se, že široká veřejnost je vystavena dostatku vytrvalých organických znečišťujících látek z hlediska koncentrace i rozmanitosti na to, aby vyvolaly metabolické poruchy, což představuje potenciální problém pro veřejné zdraví.
Předpoklad je založen na populačních studiích, ve kterých byl nalezen vyšší výskyt cukrovky 2. typu u lidí se zvýšeným zatížením těla těmito chemikáliemi, a také z intervenčních studií na hlodavcích, které stanovily příčinný vztah mezi vystavením těmto chemikáliím a rozvojem metabolických poruch, včetně obezity a inzulínové rezistence. Když jsou například potkani krmeni stravou bohatou na tuk chovaných lososů, tak přibírají na váze výrazně více než na stravě bohaté na rostlinný tuk nebo na stravě s do velké míry dekontaminovaným lososím tukem. Ukazuje nám to, že na vině jsou právě kontaminující látky z lososa. A nejde jen o nárůst tuku, ale toho nejhoršího tělesného tuku: hlubokého viscerálního tuku. Došlo také k nárůstu triglyceridů, navzdory příjmu omega-3 a k nárůstu cholesterolu. S tím i k významnému nárůstu hladin inzulínu, protože došlo k poklesu citlivosti na inzulín. To znamená, že měli inzulínovou rezistenci, což je příčina cukrovky 2. typu a prediabetu.
Výzkumníci dospěli k závěru, že vystavení perzistentním organickým znečišťujícím látkám běžně přítomným v potravinách jako je losos z farem, může vést k inzulínové rezistenci a s ní spojenými metabolickými poruchami. Dobře, ale co když jíte ryby tak zřídka, že limity stanovené U.S. Environmental Protection Agency nepřesáhnete? Například si lososa ze supermarketu dáte méně než jednou za čtrnáct dní nebo méně než jednou za měsíc, v závislosti na zdroji, nebo méně než jednou za dva měsíce, nebo jednou za čtyři měsíce?
Tolerovatelné denní příjmy těchto škodlivin jsou odvozeny od takzvaných hladin bez pozorovatelných nežádoucích účinků ve studiích na zvířatech. Výzkumníci testují zvíře nejvíce citlivé na tyto toxiny a dávají mu stále se zmenšující dávky, až najdou takovou dávku, která nevyvolá pozorovatelné nežádoucí účinky. Pak tuto dávku vezmou a vydělí ji asi stem nebo tisícem, což poslouží jako bezpečnostní rezerva, a dospějí k tolerovatelné dávce pro lidi. Jedním z omezení tohoto přístupu je to, že obvykle bere v potaz působení pouze jedné chemikálie.
Co kdyby uspořádali realističtější experiment, ve kterém by zvířata byla vystavena působení směsi znečišťujících látek, ale z každé by dostali 500x méně, než je hladina bez pozorovatelných nežádoucích účinků, tedy v uvozovkách tolerovatelný příjem pro lidi? Nemělo by se nic stát, viďte? Každá dávka byla 500x menší než ta, která způsobila jakoukoliv reakci. Jenže při smíchání škodlivin, k čemuž v tělech ryb a mořských plodů skutečně dochází, dávky považované za bezpečné pro lidi najednou nejsou neškodné, když působí dlouhodobě, škodliviny jsou přijímány v kombinaci a v kontextu toho, čemu dnes čelí příliš mnoho Američanů.
Ryby a mořské plody představují jeden z hlavních zdrojů lidského vystavení znečišťujícím látkám přispívajícím k metabolickým nemocem. Proto zaznívá výzva politikům, aby naléhavě regulovali a snížili koncentrace znečišťujících látek v rybách a mořských plodech s cílem ochránit širokou veřejnost. Jak se můžeme škodlivinám vyhnout do doby, než to udělají? Látkám potlačujícím hoření jsme vystaveni z masa včetně ryb a drůbeže, PCB najdeme v rybách, ostatním mase a mléčných výrobcích. Dioxiny to samé: ryby a ostatní maso, mléčné výrobky. Věčné chemikálie PFOS přicházejí z mořských plodů, ostatního masa, vajec a mléčných výrobků a na některých místech i z pitné vody.
Jestliže jsou nejvyšší koncentrace škodlivin obsaženy v rybách, jak získáme své omega-3? Omega-3 s krátkým řetězcem obsažené ve vlašských ořeších a lněných semínkách nám mohou stačit, jelikož tělo je umí přeměnit na omega-3 s dlouhým řetězcem obsažené v rybách jako EPA a DHA. Těhotné a kojící ženy a lidé s vyšším rizikem špatné konverze jako lidé s cukrovkou, starší jedinci a předčasně narozené děti mohou pravděpodobně obzvláště těžit přínosy z užívání doplňků s DHA vyrobených z řas. Ty představují bezpečný zdroj omega-3.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
Nejnovější videa
Jsou velké dávky vitamínu B12 užívané jednou týdně bezpečné?
Kolik vitamínu B12 denně potřebujeme?
Nejlepší zdroj vitamínu B12: doplňky stravy, injekce nebo obohacené jídlo?
