Co je ‚přirozená‘ lidská strava?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Co je ‚přirozená‘ lidská strava?

Co nám naše požadavky na živiny, metabolismus a naše fyziologie říkají o tom, co bychom měli jíst?

25. 10. 2017

Sdílet toto video

Existují tři obecné teorie o vývoji a potravě. Jednou z nich je, že lidé se přizpůsobili za posledních 10 000 let produktům zemědělské revoluce. Druhým je paleo pohled, který tvrdí, že 10 000 let je mrknutím evolučního oka a že lidé jsou přizpůsobeni paleolitické stravě se spoustou libového masa. Ale proč se tam zastavit? Posledních 200 000 let, kdy jsme byli převážně lidé doby kamenné, představuje pouze poslední 1 % z nějakých 20 milionů let, kdy jsme se vyvíjeli od našeho společného lidoopího předka. Během let, kdy jsme byli skutečně utvářeni, prvních 90 % naší existence, o těch lze říci, že naše nutriční požadavky odrážejí minulost předků, kdy jsme jedli většinou listy, rostliny a ovoce, sem tam i nějakého brouka, který se tam připletl a díky červivým jablkům jsme získávali náš vitamín B12. Z tohoto důvodu by mohl jiný přístup zlepšit naše pochopení toho, že nejlepším výživovým postupem pro moderní lidi je zaměřit pozornost ne na minulost, ale spíše na „tady a teď“. To znamená na studium toho, co jedí naši nejbližší živí příbuzní, a to vzhledem k množství nejrůznějších způsobů stravování našich předků a nedostatku důkazů podporujících jakékoli významné změny týkající se stravy, nutričních požadavků, metabolismu, nebo fyziologie, ve srovnání s našimi lidoopími předchůdci. To by mohlo vysvětlovat, proč ovoce a zelenina jsou pro nás nejenom tak dobré, ale životně důležité pro naše přežití. Jsme vlastně jeden z mála druhů, který je tak přizpůsobený stravě rostlinného původu, že můžeme dokonce zemřít na nedostatek vitamínu C, nemoc zvanou kurděje, když nebudeme jíst ovoce a zeleninu. Většina zvířat vyrábí svůj vlastní vitamin C. Ale proč by naše tělo vynakládalo veškeré úsilí na vytvoření vitamínu C, pokud jsme se vyvíjeli na stromech a jen jedli celé dny ovoce a zeleninu? Pravděpodobně není náhoda, že několik dalších savců není schopno syntetizovat svůj vlastní vitamin C (jako jsou morčata, králíci a kaloni) a jsou všichni, jako my, lidoopi, převážně býložraví. Dokonce i v době kamenné jsme možná měli až desetkrát více vitamínu C, než přijímáme dnes. A desetkrát více vlákniny, což dokazují rehydrované lidské zkamenělé výkaly. Otázkou je, zda jsou tyto neuvěřitelně vysoké příjmy živin prostě nevyhnutelným vedlejším produktem toho, že jsme celou dobu jedli rostlinnou potravu, nebo mohly ve skutečnosti sloužit nějaké důležité funkci, jako třeba antioxidační obraně? Rostliny vytvářejí antioxidanty, kterými brání své vlastní struktury proti volným radikálům. Lidské tělo se musí bránit stejným typům prooxidantů, a tak jsme také vyvinuli celé spektrum úžasných antioxidačních enzymů, které jsou účinné, ale ne neomylné. Volné radikály mohou narušit naši obranu, způsobit škody, které se stupňují s věkem a vedou k řadě onemocnění, což nakonec způsobí smrtelné změny. To je místo, kde mohou do hry vstoupit rostliny. Potraviny rostlinného původu bohaté na antioxidanty tradičně tvořily hlavní část našeho jídelníčku, a tak jsme si nemuseli vyvinout ten skvělý antioxidační systém. Mohli bychom prostě ponechat rostliny v naší stravě, a tím se zbavit břemene, nedělat si starosti s tou věcí ohledně vytváření vitamínu C – nechat ovoce, aby to udělalo za nás. Používání rostlin jako berliček mohlo hodně uvolnit tlak na další evoluční vývoj vlastních obranných prostředků, což znamená, že jsme se stali závislými tom, aby naše strava obsahovala spoustu rostlinných složek. A když tomu tak není, můžeme trpět nepříznivými zdravotními důsledky. Dokonce i v době kamenné to nemusel být problém. Pouze v nedávné historii jsme se začali vzdávat čistě rostlinné stravy. Dokonce i zastánci paleostravy a nízkého příjmu uhlohydrátů mohou jíst více zeleniny než ti, kteří jedí klasickou západní stravu. Existuje vnímání, že ti, co jedí málo uhlohydrátů, hltají tři B: hovězí (beef), slaninu (bacon) a máslo (butter), ale to je jen malá menšina. To, co jedí více, je salát. Věcí č. 1, kterou internetová komunita zabývající se nízkým příjmem uhlohydrátů uvedla, bylo, že to, co jedí nejvíce, je zelenina – skvělé! Pokud lidé chtějí snížit příjem uhlohydrátů tím, že vymění nezdravé potraviny za zeleninu, není to problém. Znepokojující je přesun k potravinám živočišného původu. Větší lpění na dietě s nízkým obsahem uhlohydrátů, s vysokým obsahem živočišných zdrojů tuku a bílkovin bylo spojeno s vyšší úmrtností, například po infarktu. Znamená to, že zkrátili svůj život. Pokud lze ze studií o stravování našich předků vyvodit nějaký závěr, bude to možná to, že stravování založené převážně na potravinách rostlinného původu podporuje zdraví a dlouhověkost.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org