Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Měli bychom užívat aspirin k prevenci rakoviny?
Složky aspirinu přirozeně obsažené v rostlinných potravinách mohou pomoci vysvětlit nižší výskyt rakoviny u lidí konzumujících rostlinnou stravu.
U lidí bez anamnézy prodělaného kardiovaskulárního onemocnění mohou rizika užívání aspirinu převážit jeho přínosy. Aspirin však může mít ještě další přínosy. Již dlouho víme o preventivní roli denního užívání aspirinu u pacientů s onemocněním srdce. Nicméně teď to vypadá, že můžeme zabít dvě mouchy jednou ranou. Denní podávání nízké dávky aspirinu může také pomoci zabránit určitým druhům rakoviny. Analýzou 8 různých studií, zahrnujících celkem více než 25 000 lidí, autoři zjistili 20% snížení rizika úmrtí na rakovinu mezi lidmi, kteří byli randomizovaní k dennímu užívání aspirinu.
Jistě, hledání efektivní a bezpečné léčby rakoviny stále zůstává velkým a obtížným úkolem. Kdybychom tak mohli zastavit rakovinu ještě předtím, než skutečně udeří. No, možná bychom mohli. A to pomocí této rostlinné látky, kyseliny salicylové, která je obsažena v aspirinu. Jak tato látka ovlivňuje rakovinu? Tým, který zjistil, jak aspirin funguje, obdržel Nobelovu cenu.
Enzymy s názvem COX, cyklooxygenáza, berou prozánětlivou omega-6 mastnou kyselinu, kyselinu arachidonovou, kterou si naše tělo vyrobí, nebo si ji vezme přímo z potravy – převážně z drůbeže a vajec. Enzymy tedy vezmou kyselinu arachidonovou a přemění ji na zánětlivé mediátory, jakými je třeba thromboxan. Ty pak produkují trombózu, sraženiny a prostaglandiny, které způsobují zánět. Aspirin činnost těchto enzymů potlačuje. Takže méně thromboxanu = méně sraženin a méně prostaglandinu = méně bolesti, otoku a horečky.
Prostaglandiny však mohou také roztáhnout lymfatické cévy uvnitř nádorů a umožnit tak rakovinným buňkám rozšířit se dále. Jedním ze způsobů, jakými se nás snaží rakovina zabít, je zesílení činnosti COX enzymů. Je to jeden ze způsobů, jakým si myslíme, že může aspirin pomáhat v prevenci rakoviny. Tedy neutralizací pokusů nádorů vypáčit lymfatické mříže své klece a dostat se dále do těla.
Snížení úmrtnosti na některé druhy rakoviny se projevilo za 2 až 3 roky poté, co lidé začali užívat aspirin. To je příliš rychlé na to, aby to byla záležitost pouhého potlačení nové rakoviny. Může trvat desítky let, než se rakovina vyvine. Jediný způsob, jakým nás může aspirin chránit, musí tedy být potlačení růstu a šíření nádorů, které již existují. Zdá se, že aspirin snížil riziko metastází na polovinu, zejména pak u adenokarcinomů, například rakoviny tlustého střeva. Takže, co kdyby každý člověk užíval denně malou dávku aspirinu?
Předchozí analýzy rizik a přínosů aspirinu ještě nezohledňovaly jeho vliv na rakovinu. Počítaly jen s kardiovaskulárními přínosy a rizikem zvýšené krvácivosti. Tyto nové poznatky o aspirinu a rakovině mohou věci změnit. Pokud by šlo o snížení rizika jen u rakoviny tlustého střeva, pak by přínosy pro širokou veřejnost nepřevyšovaly rizika. My však již máme důkazy, že aspirin funguje i proti dalším druhům rakoviny. Dokonce i pouhé 10% snížení celkového rizika rakoviny by mohlo převážit rizika braní aspirinu. Jak si tedy vede v účinících proti rakovině?
Jak jsme viděli již dříve, užívání aspirinu čistě k ochraně kardiovaskulárního systému zdravých lidí nestojí za to. Naproti tomu efektivnost aspirinu v prevenci rakoviny může zachránit dvakrát tolik životů. Takže přínosy nakonec převáží rizika. Pokud si to dáte všechno dohromady – tedy infarkty, mrtvice, rakovinu a krvácivost, aspirin celkově vyjde jako užitečný a teoreticky nám může prodloužit život. Samozřejmě tu máme zvýšené riziko vážného krvácení, a to i při nízkých dávkách, nicméně s ochranou proti infarktům, mrtvicím a rakovině může být aspirin celkově prospěšný.
Berte na vědomí, že věkové rozpětí zde končí na 74 letech, protože riziko krvácení způsobeného aspirinem s věkem prudce stoupá. Pak by se mohla miska vah naklonit směrem k rizikům aspirinu. Výsledky u mladších lidí však rozhodně způsobily ve vědecké komunitě pozdvižení. Vynořující se důkazy, svědčící pro schopnost aspirinu chránit před rakovinou, zdůrazňují, jak významné je teď období ve výzkumu prevence rakoviny. Vzhledem k účinnosti aspirinu proti smrtelným cévním příhodám a rakovině již při nízkých dávkách je velmi lákavé doporučit nízkodávkové preventivní užívání aspirinu takřka všem lidem.
Nicméně aspirinové pilulky mají dokonce i v nízkých dávkách tendenci k poškozování výstelky našeho žaludku i střev a zvyšování rizika krvácení do zažívacího traktu. Tato skutečnost může zdravotnické autority odrazovat od doporučování užívání aspirinu obecné populaci. Nedávné meta-analýzy odhadují, že pouhý jeden rok užívání nízkých dávek aspirinu povede k vážnému gastrointestinálnímu krvácení u 1 z 833 lidí. Kdyby tak byla možnost, jak získat přínosy aspirinu bez zmíněných rizik.
Ti, kteří si pamatují toto video, již znají odpověď. Látka, ze které se vyrábí aspirin, se nenachází pouze ve vrbách, ale napříč celou rostlinnou říší. To vysvětluje, proč aktivní látku aspirinu nacházíme běžně v krevním řečišti lidí, kteří aspirin vůbec neužívají. Tady vidíte úrovně aspirinu u lidí, kteří jedí ovoce a zeleninu a tady u těch, jež ovoce a zeleninu nejedí. Stačí vypít jeden ovocný smoothie a během hodiny a půl vaše hladina vzroste. Jak však vidíte, jedno smoothie všechnu práci neudělá, musíte jíst ovoce a zeleninu pravidelně, denně.
Jsou tyto hladiny aspirinu dostatečné k potlačení zmíněného enzymu, který je zapojen do růstu a šíření rakoviny? Na vzorcích tkání z pupečních šňůr a předkožek (kde jinde odebrat lidskou tkáň?) vědci zjistili, že dokonce i nízké hladiny aspirinu po vypití smoothie významně potlačily expresi prozánětlivých enzymů na genetické úrovni.
Je-li aspirin jako fytoživina vyráběný rostlinami, můžeme očekávat jeho vyšší úrovně u lidí konzumujících rostlinnou stravu. A skutečně, vyšší hladiny byly nalezeny u vegetariánů, došlo k překrytí s lidmi, kteří užívali aspirin ve formě pilulek. Někteří vegetariáni měli v krvi stejnou úroveň jako lidé užívající aspirin ve formě léku. Vegetariáni měli v moči tolik aktivního metabolitu aspirinu jako uživatelé pilulek, a to jen proto, že jedli velké množství ovoce a zeleniny.
Protože za protizánětlivým účinkem aspirinu stojí pravděpodobně jeho aktivní ingredience – kyselina salicylová, a její koncentrace v krvi vegetariánů jsou dostatečné k potlačení prozánětlivého enzymu COX, alespoň in vitro, je dost dobře možné, že salicyláty se mohou podílet na příznivých účincích vegetariánské stravy. Ačkoliv lidé konzumujících živočišnou stravu asi nedosáhnou koncentrací dostatečných k tomu, aby měly salicyláty ze stravy léčebný účinek. Určitě by však mohli také jíst více ovoce a zeleniny.
Se vším tím aspirinem proudícím jejich těly musí mít ale lidé konzumující rostlinnou stravu vysoký výskyt vředů, ne? Aspirin se přece umí prokousat břichem. Není tomu tak. Vegetariáni mají znatelně nižší riziko vředů, a to platí pro muže i ženy. Takže obecná populace díky konzumaci rostlin namísto braní aspirinu může nejen získat jeho přínosy bez rizik. A k těm přínosům získá ještě další přínosy! Jak je to možné? Protože v rostlinách je kyselina salicylová přirozeně obsažena společně s dalšími živinami, které chrání náš zažívací trakt.
Například oxid dusnatý z dusičnanů získaných z potravy vykazuje ochranný účinek. Stimuluje průtok krve a produkci ochranného hlenu na naší výstelce žaludku a tím ho chrání. To je účinek zcela opačný tomu, jaký má na žaludek aspirin z pilulek. Tmavě zelená listová zelenina patří mezi nejbohatší potravinové zdroje dusičnanů.
Výzkumníci budou však opět tvrdit, že: „Vzhledem k tomu, že je nerealistické od lidí očekávat, že budou jíst dostatek listové zeleniny každý den,“ měli bychom k jejich pilulkám přidat ještě další pilulky, viďte? Proč bychom však nemohli prostě jíst dostatek listové zeleniny? Lidé, kteří prodělali srdeční infarkt, by přirozeně měli dodržovat rady lékaře, které pravděpodobně zahrnují každodenní užívání aspirinu, ale co my ostatní? Myslím, že každý by měl brát aspirin – ne však v pilulkách, ale v plodinách.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Rinelli S, Spadafranca A, Fiorillo G, Cocucci M, Bertoli S, Battezzati A. Circulating salicylic acid and metabolic and inflammatory responses after fruit ingestion. Plant Foods Hum Nutr. 2012 Mar;67(1):100-4.
- Xu XM, Sansores-Garcia L, Chen XM, Matijevic-Aleksic N, Du M, Wu KK. Suppression of inducible cyclooxygenase 2 gene transcription by aspirin and sodium salicylate. Proc Natl Acad Sci U S A. 1999 Apr 27;96(9):5292-7.
- McCarty MF. Dietary nitrate and reductive polyphenols may potentiate the vascular benefitand alleviate the ulcerative risk of low-dose aspirin. Med Hypotheses. 2013 Feb;80(2):186-90.
- Rothwell PM, Wilson M, Price JF, Belch JF, Meade TW, Mehta Z. Effect of daily aspirin on risk of cancer metastasis: a study of incident cancers during randomised controlled trials. Lancet. 2012 Apr 28;379(9826):1591-601.
- Antonoff MB, D'Cunha J. Killing two birds with one salicylate: aspirin's dual roles in preventative health. Semin Thorac Cardiovasc Surg. 2011 Summer;23(2):96-8.
- Duthie GG, Wood AD. Natural salicylates: foods, functions and disease prevention. Food Funct. 2011 Sep;2(9):515-20.
- Thun MJ, Jacobs EJ, Patrono C. The role of aspirin in cancer prevention. Nat Rev Clin Oncol. 2012 Apr 3;9(5):259-67.
- Mayor S. Risks of aspirin outweigh benefits in people without cardiovascular disease, shows analysis. BMJ. 2012 Jan 9;344:e241.
- Rothwell PM, Price JF, Fowkes FG, Zanchetti A, Roncaglioni MC, Tognoni G, Lee R, Belch JF, Wilson M, Mehta Z, Meade TW. Short-term effects of daily aspirin on cancer incidence, mortality, and non-vascular death: analysis of the time course of risks and benefits in 51 randomised controlled trials. Lancet. 2012 Apr 28;379(9826):1602-12.
- Chan AT, Ogino S, Fuchs CS. Aspirin and the risk of colorectal cancer in relation to the expression of COX-2. N Engl J Med. 2007 May 24;356(21):2131-42.
- Opie LH. Aspirin in the prevention of cancer. The Lancet Volume 377, No. 9778, p1651,14 May 2011.
- Swain AR, Dutton SP, Truswell AS. Salicylates in foods. J Am Diet Assoc. 1985 Aug;85(8):950-60.
- Rothwell PM, Fowkes FG, Belch JF, Ogawa H, Warlow CP, Meade TW. Effect of daily aspirin on long-term risk of death due to cancer: analysis of individual patient data from randomised trials. Lancet. 2011 Jan 1;377(9759):31-41.
- Mills EJ, Wu P, Alberton M, Kanters S, Lanas A, Lester R. Low-dose aspirin and cancer mortality: a meta-analysis of randomized trials. Am J Med. 2012 Jun;125(6):560-7.
- Knutsen SF. Lifestyle and the use of health services. Am J Clin Nutr. 1994 May;59(5 Suppl):1171S-1175S.
- Vane JR. The mode of action of aspirin and similar compounds. J Allergy Clin Immunol. 1976 Dec;58(6):691-712.
- Karnezis T, Shayan R, Fox S, Achen MG, Stacker SA. The connection between lymphangiogenic signalling and prostaglandin biology: a missing link in the metastatic pathway. Oncotarget. 2012 Aug;3(8):893-906.
- Paterson JR, Blacklock C, Campbell G, Wiles D, Lawrence JR. The identification of salicylates as normal constituents of serum: a link between diet and health? J Clin Pathol. 1998 Jul;51(7):502-5.
- Blacklock CJ, Lawrence JR, Wiles D, Malcolm EA, Gibson IH, Kelly CJ, Paterson JR. Salicylic acid in the serum of subjects not taking aspirin. Comparison of salicylic acid concentrations in the serum of vegetarians, non-vegetarians, and patients taking low dose aspirin. J Clin Pathol. 2001 Jul;54(7):553-5.
- Hare LG, Woodside JV, Young IS. Dietary salicylates. J Clin Pathol. 2003 Sep;56(9):649-50.
Image credits: Curtis Gregory Perry, 100777, ragesoss, and SciTechMuseum via flickr. Images have been modified.