Kyselina acetylosalicylová, účinná látka aspirinu, byla používána po tisíce let jako analgetický a protizánětlivý lék ve formě extraktu z kůry vrby. Hippokrates ji používal k léčbě horečky a na zmírnění bolestí během porodu. Léčivo v roce 1899 získalo ochrannou známku a k tomuto dni pravděpodobně zůstává tím nejčastěji používaným lékem na světě. I když máme novější léčiva používaná v léčbě bolesti, je stále tak populární, protože slouží i jako lék na ředění krve. Miliony lidí užívají aspirin denně k léčbě nebo prevenci srdečních chorob. Všechno to začalo v roce 1953, vydáním této významné studie v časopise New England Journal of Medicine: „Délka života a příčina úmrtí u revmatoidní artritidy.“ Článek začal touto větou: „Říká se, že jedním způsobem, jak žít dlouhý život, je mít revma.“ Tito lidé měli nižší výskyt úmrtí z důvodu nehod, zřejmě díky skutečnosti, že lidé s artritidou nejsou tolik venku, třeba někde na lyžích, ale vykazovali také výrazně méně úmrtí na infarkt. Možná toto všechno bylo díky aspirinu, který užívali na bolesti kloubů. Ředil jejich krev a bránil tvorbě sraženin ve věnčitých tepnách v srdci. V roce 1960 vznikla poptávka po prozkoumání, zda by aspirin mohl pomoci lidem s rizikem tvorby krevních sraženin. V roce 1970 bylo toto přání vyslyšeno. Studie naznačují, že pravidelný přísun aspirinu chrání proti srdečnímu infarktu. Dnes se oficiálně doporučuje užívat nízké dávky aspirinu všem pacientům s onemocněním srdce, ale v obecné populaci, tedy těm, kteří nemají v anamnéze srdeční onemocnění nebo mrtvici, se denní užívání aspirinu doporučuje, pouze pokud přínos převáží riziko krvácení. Krvácivé komplikace spojené s užíváním aspirinu mohou být považovány za podceňované nebezpečí v klinické lékařské praxi. Pro ty, kteří již prodělali srdeční infarkt, je analýza rizik a přínosů jasná. U 10 000 pacientů užívajících nízké dávky aspirinu se dá očekávat, že se zabrání přibližně 250 rozsáhlým cévním příhodám, jako je srdeční infarkt, mrtvice, či nejhorší ze všeho – smrt. Ten samý aspirin by podle očekávání způsobil přibližně 40 rozsáhlých mimolebečních krvácivých příhod, což znamená takové krvácení, že musí dojít k hospitalizaci. Výhoda užívání aspirinu v rámci sekundární prevence, což znamená prevence druhého infarktu, by podstatně převýšila riziko vzniku krvácení. Na každých 6 rozsáhlých cévních příhod, kterým bylo zabráněno, by došlo k jen asi jedné rozsáhlejší krvácivé příhodě, takže význam aspirinu v sekundární prevenci není zpochybňován. Ale u 10 000 pacientů, kteří neprodělali infarkt či mrtvici a užívali by aspirin, aby se v první řadě zabránilo tvorbě sraženin (tzv. primární prevence), denní podávání nízkých dávek aspirinu by dle očekávání zabránilo jen 7 rozsáhlým cévním příhodám za cenu rizika vzniku mrtvice, krvácení do mozku a 3 výskytů rozsáhlých mimolebečních krvácení. Výhody jsou pouze asi 2:1, což je poněkud těsné. Je to i důvod, proč nové evropské směrnice nedoporučují aspirin pro širokou veřejnost, zejména bereme-li v potaz riziko, že aspirin může způsobit menší krvácení do mozku. Kdyby existovalo jednoduché a bezpečné řešení bez vedlejších účinků… Ale ono existuje. Ornish a Esselstyn dokázali, že i pokročilé chorobě srdeční se nejen dá předcházet, ale lze ji léčit či zvrátit rostlinnou stravou, zaměřenou na konzumaci obilovin, fazolí, zeleniny a ovoce, spolu s ořechy a semeny, bez tuků, mléčných výrobků, masa, drůbeže nebo ryb. Billa Castelliho, dlouhodobého ředitele nejdéle běžící epidemiologické studie, proslulé Framinghamské studie srdečních nemocí, se jednou zeptali, co by udělal, aby zvrátil epidemii chorob věnčitých tepen, kdyby byl všemocný. A jeho odpověď? „Nechal bych veřejnost jíst stravu čínských venkovanů.“ Jinými slovy řekl: „Pokud by Američané jedli dostatečně zdravě, epidemie srdečních onemocnění by zmizela.“ Esselstyn objasňuje, že není řeč jen o vegetariánství. „Zvrat onemocnění srdce“ nastává díky „výhradně rostlinné stravě“.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: stu via flickr. Images have been modified.

artritida / aspirin / bolesti / Dr. Caldwell Esselstyn / Dr. Dean Ornish / Dr. T. Colin Campbell / Dr. William Castelli / drůbež / fazole / Framinghamská studie / kardiovaskulární onemocnění / krevní sraženiny / maso / medicína životního stylu / mléčné výrobky / mořské plody / mrtvice / oleje / ořechy / ovoce / revmatoidní artritida / rostlinná strava / ryby / semena / senioři / srdeční onemocnění / stárnutí / vegani / vegetariáni / zánět / zdravé srdce / zelenina / zrno