První randomizovaná kontrolovaná studie otestovala bezlepkovou a bezkaseinovou dietu u dětí s autismem a zaznamenala výrazné zlepšení v oblasti poruchy pozornosti, menší lhostejnost, nižší potřebu rutin a rituálů a lepší schopnost učení se po roce dodržování diety, zatímco u kontrolní skupiny nebyl hlášen žádný významný rozdíl. To samé platilo pro sociální a emocionální faktory: podstatně méně problémů se vztahy s vrstevníky, méně úzkosti, více empatie a větší tolerance dotyků; a opět žádné významné rozdíly v kontrolní skupině. Mnohem méně komunikačních problémů, výraznější mimika, intenzivnější oční kontakt, větší vnímavost a méně věcí, jako je bezvýznamné opakování slov, u skupiny dětí na dietě. Přičemž v kontrolní skupině se žádné výrazné změny nevyskytly A co se týče kognitivních faktorů a pohybu, po roce dodržování diety došlo k výraznému zlepšení schopnosti rozpoznat nebezpečné situace, k rozvoji různých zájmů, snížilo se riziku výskytu nadměrného neklidu, nebo naopak pasivity. Problémem této studie ale bylo, že se z větší části spoléhala na hlášení rodičů. Rodiče byli dotazováni na tyto otázky před zahájením a po roce trvání studie, aby se zjistilo, zda zaznamenali nějaké rozdíly. Proč je to problém? Přece, kdo jiný zná lépe každodenní fungování svých dětí než jejich rodiče? Ano, mohli by přizvat nestranného pozorovatele, který by zhodnotil stav dětí před a po studii, aniž by věděl, v jaké skupině děti byly, ale takto by mohl hodnotit pouze zlomek z celého období. Kdo ví lépe, co se s jeho dítětem děje, než rodič? Problémem je ale placebo efekt. Co tím myslím je, že rodiče vkládají tolik úsilí a času, aby děti dodržely takto přísnou dietu. A protože pšenice a mléčné výrobky jsou přítomny v tolika potravinách, je to pro rodinu velká změna, a tak mají od diety vysoká očekávání. Takže zatímco rodiny v kontrolní skupině neudělaly v tomto roce nic zvláštního a nezaznamenaly žádné významné změny před a po, rodiny ve skupině dětí s dietou vynaložily velké úsilí, a proto, když byly tázány, jestli se děti zlepšily, jejich názory mohly být ovlivněny očekávaným zlepšením. Jinými slovy, „placebo efekt mohl hrát určitou roli.“ Ale no tak, mohou být rodiče opravdu tak naivní? No, „sugesce může být v situacích, kdy se jedná o vlastní děti, velmi silná.“ Příkladem může být tato slavná studie, ve které všechny děti dostaly nápoj s umělým sladidlem, ale polovině rodičů bylo řečeno, že nápoj byl oslazený velkou dávkou cukru. A rodiče, kteří si mysleli, že jejich děti dostaly nápoj s cukrem, považovali chování vlastních dětí za podstatně horší. Takže v těchto studiích s autisty je možné, že rodiče nevědomky hledali pozitivní změny v chování a ignorovali nebo ospravedlňovali negativní změny. Ideální by však byly dvojitě zaslepené studie, kdy by děti dostávaly potraviny stejného vzhledu a chuti, ale v jednom případě by jídlo obsahovalo lepek a kasein, kdežto v druhém ne. Děti by nevěděly, co je co, a rodiče také ne. Dokonce ani vědci by zpočátku nevěděli, která skupina je která, dokud by studie neskončila. Takto by se zabránilo zkreslení výsledků předsudky či předpojatostí OK, tak proč to tato studie neudělala? „Pokud jde o design,“ připustili vědci, „někdo by mohl argumentovat, že dvojitě zaslepená studie by byla ideální.“ Dětem by se mohly lepek a kasein podávat tajně, například v kapslích s pšeničnou moukou nebo sušeným mlékem v daném čase. Takto by rodiče a opatrovníci nevěděli, kdo dietu stále dodržuje a naopak, kdo ji už nedrží a nevědomky lepek s kaseinem přijímá v tabletě. Tím bychom mohli eliminovat placebo efekt a vyloučit zkreslení očekáváním. Tak proč to neudělali? Vědci to odmítli, protože byli o škodlivosti lepku a kaseinu tak přesvědčeni, že z etického hlediska to těm dětem jednoduše nemohli udělat. Děti ve skupině dodržující dietu se jevily být mnohem lepší; v některých případech se dokonce zdálo, že dochází k relapsu, když tyto bílkoviny opět zařadily do stravy. A tak se prostě vědci nedokázali přimět k tomu, aby jim tuto stravu podávali. Tomu rozumím, ale kdyby si byli opravdu tak jistí, že lepek a kasein škodí, pak navržením méně než ideální studie, potenciálně zatratili výsledky desítek dalších dětí, a to tím že neposkytli ty nejlepší možné důkazy. Naštěstí o čtyři roky později se zapojili jiní vědci a publikovali první dvojitě zaslepenou klinickou studii diety a autismu. Příště si řekneme, co zjistili.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Providence Doucet. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

autismus / bílkoviny / děti / kasein / kasomorfiny / kojenci / lepek / mléčné výrobky / mléko / placebo efekt / pšenice / zdravý mozek