Takzvaná teorie nadbytku opioidů u autismu říká, že při trávení pšeničné a mléčné bílkoviny dochází ke vzniku fragmentů podobným morfinu, které pak putují v krvi a přecházejí do mozku a způsobují neurologické poškození, které se může projevit jako autismus. Celá tato teorie se zrodila, když se zjistilo, že moč autistických dětí obsahuje tyto opioidní peptidy, kdežto v moči zdravých dětí zjištěny nebyly. Ale o deset let později specifičtější test tyto peptidy v moči autistických dětí nenašel. Spektrální analýza moči autistických dětí, růžová čára zde, je téměř stejná jako u zdravých dětí, a tak byla celá teorie zpochybněna, dokud nebyl vyvinut citlivější test. „Zvýšené koncentrace cirkulujících kasomorfinů, exogenních opioidních peptidů z mléčného kaseinu, mohou přispívat k rozvoji autismu u dětí,“ ale protože několik studií u autistických dětí kasomorfiny nenašlo, bylo toto zpochybněno. Zde však nicméně bylo prokázáno, že autistické děti opravdu mají významně vyšší hladiny kasomorfinu v moči oproti normálním dětem. Navíc závažnost projevů autismu stoupala úměrně s vyššími hladinami kasomorfinů. Čím více kasomorfinů kolovalo v těle, tím horší byly jejich příznaky. „Protože kasomorfiny reagují s opiátovými a serotoninovými receptory, známými jako modulátory synaptogeneze“- tedy tvorby spojů mezi jednotlivými neurony, jinými slovy synapsí, možná, že „dlouhodobé vystavení zvýšeným hladinám hovězích kasomorfinů může narušit vývoj v raném věku dítěte, a tím připravit půdu pro vznik poruch autistického spektra.“ Ale to se nedozvíme, dokud to nevyzkoušíme. Zvýšené vystavení kasomorfinovým opioidům z kravského mléka koreluje se zvyšující se závažností příznaků autismu, tak proč nezkusit dát dětem léky potlačující opioidy? To už je taková lékařská mentalita… Proč místo toho nezkusit léčit příčinu dietní intervencí? Nejen abychom zjistili, jestli toto je vůbec příčinou, ale pokud je, abychom zjistili, zda takto opravdu můžeme dětem pomoct. Začalo to případovými studiemi (kazuistikami), jako je tato. U sedmileté dívky s autistickým chováním bylo popsáno, že jí pomáhá vynechat ve stravě lepek a kasein. Šlo o pozoruhodný případ, ve kterém „se během dvou let dívka změnila z těžce uzavřeného na normálně komunikující dítě, které si užívalo společnosti druhých.“ A zdálo se, že dramatické zlepšení stavu koreluje se sníženými hladinami peptidu v moči po jednom roce, pak po dvou letech. Dobře, ale možná to byla jen náhoda? Někteří lékaři si mysleli, že by stálo za to to zkusit a zveřejnili velkolepé výsledky, jako tento, kdy u 80 % autistických dětí došlo ke zlepšení po třech měsících dodržování bezlepkové a bezkaseinové diety. Dokonce se zdálo, že cílené snižovaní bílkoviny z kravského mléka, kaseinu, vede k výraznému zlepšení symptomů chování, ale žádná z těchto studií neměla kontrolní skupinu. Tak tomu bylo až do roku 2002, kdy byla publikována první randomizovaná a kontrolovaná dietní intervence u autistických syndromů. Dvacet dětí s autismem, polovina randomizovaná na bezlepkovou a bezkaseinovou dietu po dobu jednoho roku, bylo testováno před a po dietě a ty, které dietu dodržovaly, se zlepšily. Zlepšily jak? Na této hodnotě začalo skóre „odporu komunikace a interakce“ všech dvaceti dětí ve skupině s dietou i ve skupině druhé (kontrolní). Tohle je před zahájením studie. Pokud by po roce nedošlo u žádného z dětí ke změně, sloupce by vypadaly takto, stejné před i po. Šedá je předchozí; černá je po. Ovšem kontrolní skupina skončila takto; dvě se zlepšily. Nezapomeňte, že je to odpor vůči komunikaci a interakci, takže čím nižší, tím lepší. Dále dvě děti se zhoršily a zbytek byl stejně špatný jako na začátku. Ale ve skupině s dietou se všichni zlepšili. Skóre sociální izolace. Opět platí, že čím nižší, tím lepší. V kontrolní skupině se polovina zlepšila, polovina se zhoršila nebo zůstala stejná. Ve skupině s dietní intervencí se zlepšili všichni. Shrneme-li to, z hlediska celkového zhoršení se v kontrolní skupině polovina zlepšila a polovina zhoršila, ale ve skupině s dietou se zlepšili všichni. To jsou čísla, ale co to znamená prakticky, jak se to projeví v životě? Na začátku měly všechny děti společný nejčastější autistický rys: nedostatek vztahů se svými vrstevníky, ignorování ostatních dětí nebo nevědomost, jak s nimi jednat. Někteří měli mimořádné záchvaty vzteku nebo zvláštní emocionální reakce, například smích, když jiní plakali. U některých dětí byla zaznamenána extrémní úzkost v reakci na běžné situace. „Tyto neobvyklé emoce byly drasticky omezeny ve skupině s dietou, ale ne v kontrolní skupině. Neschopnost vidět věci z jiného úhlu a nedostatek empatie jsou další běžné autistické rysy.“ Některé děti z ničeho nic bily nebo kousaly ostatní děti nebo měly nepatřičné komentáře. Ve skupině s dietou byl dosažen pokrok v oblasti rozvoje empatie, kontrolní skupina se ale nezlepšila. „Některé děti také neměly rády a odmítaly fyzický kontakt, dokonce i od svých rodičů.“ Po roce už s tím neměly problém. „Zatímco žádná z těchto změn nenastala v kontrolní skupině, ve skupině dodržující dietu bylo zaznamenáno významné zlepšení úzkosti, empatie, přijímání fyzického kontaktu a vztahu s vrstevníky.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Lance Neilson. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

autismus / bílkoviny / děti / kasein / kasomorfiny / kojenci / lepek / mléčné výrobky / mléko / pšenice