Jedním z hlavních zdrojů bílkovinných fragmentů s efekty podobnými opiátům jsou v jídelníčku pacientů s autismem mléčné výrobky. Hlavní mléčný protein – kasein – se rozkládá na kasomorfiny. Ty jsou považovány za faktory hrající roli ve vzniku a exacerbaci symptomů u potravinových alergií, ekzému, diabetu, schizofrenie, poporodní psychózy, úmrtí kojenců a autismu. Podle této teorie o „přebytku opiátů“ zahrnuje proces rozvoje autismu jednak genetickou predispozici, a také brzké vystavení určitým druhům stresorů z prostředí, které postihnou střevo, což může vyústit v to, že se větší množství těchto kasomorfinů dostane do krve a následně do mozku. Tam pak mohou hrát svou roli v rozvoji autismu. Jak to skutečně je, se nedozvíme, dokud to nepodrobíme testování. Nejprve ze všeho musíme vědět, zda tyto kravské kasomorfiny v lidském zažívacím traktu při konzumaci mléka skutečně vznikají. Vědci se rozhodli pomocí trubiček zavedených do lidských střev zjistit, jestli tomu tak je. A vskutku ano, našli značné množství kasomorfinů. Dobře, ale dostanou se i do krve? Vypadá to, že ano. Tato studie se však týkala nemluvňat, jejich střeva jsou přirozeně propustnější. Dostanou se tedy zcela nedotčené bílkovinné kaseinové fragmenty do krevního oběhu také u starších dětí a dospělých? Ano, dokonce i u dospělých dojde ke zvýšení hladin v krvi po dobu nejméně 8 hodin od konzumace. Navíc lidé s autismem mohou mít obzvláště narušené střevo, a tím pádem značně vyšší riziko abnormálně vysoké střevní propustnosti. To by vysvětlovalo, proč valná většina autistických dětí mívá v krvi protilátky na pšenici a mléčné proteiny, zatímco u normálních dětí je to jen menšina. Na základě studií o alergiích víme, že dokonce i nemluvně živené striktně kojením může být stále vystaveno troše kravských mléčných proteinů. Pokud totiž jeho matka konzumuje mléko, mohou se tyto proteiny dostat nejprve do její krve, do prsu a následně i do těla jejího miminka. Dostanou se však i do mozku dítěte? Jistě, pacienti s autismem častěji trpí na propustnost střev, ale takzvaná teorie „přebytku opiátů“ počítá s tím, že se kasomorfiny dostanou nejen do krevního oběhu, ale také do centrálního nervového systému – tedy do mozku. Lidé však mají mechanismus zvaný hematoencefalická (krev-mozek) bariéra, která mozek chrání. Ovšem když se podíváme na mozkové tkáně pacientů s autismem, zjistíme, že jejich bariéra bývá oslabená. A vskutku, máme potvrzené důkazy o přítomnosti kasomorfinů v mozku nemluvňat. Dává to smysl. To je podstata kasomorfinových opiátů – ovlivňovat mozky potomků tak, aby si žádaly mléko, plakaly o něj. Posílí to vazbu mezi matkou a potomkem, mezi krávou a telátkem. Tak to má fungovat, je to přirozené. Dobře, proč jsou tedy kasomorfiny spojovány s onemocněním? Tedy, takto je to normální a přirozené. Takto už ani ne. Nemluvňata s naměřenými zvýšenými hladinami kravských kasomorfinů v krvi častěji trpí opožděnou psychomotorikou. Psychomotorika měří rozvoj svalových, jazykových a mentálních funkcí. K opačnému efektu došlo při vystavení lidského nemluvněte lidským kasomorfinům. To znamená, že lidské kasomorfiny lidem nejspíš prospívají. Podívejte, tak jako se zvyšují hladiny kravských kasomorfinů v krvi nemluvňat poté, co je jim podána výživa vyrobená z kravského mléka, tak u miminek po kojení vzrůstají hladiny lidských kasomorfinů. A takhle to má být. Nejvyšší výchozí hodnota lidských kasomorfinů byla zjištěna u kojenců s normálním psychomotorickým vývojem a svalovým napětím. Naopak zvýšené výchozí hodnoty kravských kasomorfinů, jež se nacházejí v umělé výživě z kravského mléka, jsou spojovány se zpožděným psychomotororickým vývojem a ztuhlým svalovým napětím. Vysvětlení opačného vlivu lidských a kravských kasomorfinů na vývoj nemluvňat pravděpodobně spočívá v druhové rozdílnosti. Kravské mléko je dobré pro telata; mateřské mléko je dobré pro děti. Struktura kravského a lidského kaseinu je opravdu dramaticky odlišná. Lidské a kravské kasomorfiny jsou rozdílné molekuly. Liší se dvěma aminokyselinami. To stačí k odlišným účinkům na organismus. Ve srovnání s lidským kasomorfinem je kravský kasomorfin „velmi efektivní a má podobné účinky jako morfium.“ Rozdíl ve dvou aminokyselinách se nezdá být až tak velký, ale kasomorfiny mají pouze 7 aminokyselin! Těchto přibližně 30 %, jak se zdá, definuje rozdíl v jejich biologických vlastnostech. Jak lidské, tak kravské kasomorfiny interagují s opioidními a serotoninovými receptory. O těch je známo, že jsou důležité pro vývoj mozku. Ovšem kravské kasomorfiny se vážou na tyto receptory více, a jejich účinky tedy mají nadvládu. To nám pomůže vysvětlit nejen proč je mateřské mléko nejlepší volbou, ale také onu opožděnou psychomotoriku spojenou s vyššími hladinami kravských kasomorfinů. Tento koncept zároveň podporuje myšlenku, že kasomorfiny mohou hrát roli v nemocech jako je autismus. Z toho důvodu jsou někdy kasomorfiny nazývány „ďáblem skrytým v mléce.“ Tvoří se však ze všech druhů kravského mléka? Co takzvané „A2“ mléko? Společnost A2, která takové mléko vyrábí, poukazuje na to, že existují různé varianty kaseinu. Některé krávy produkují typ kaseinu pojmenovaný A1, jiné zase produkují mléko s kaseinem typu A2. A2 se od A1 liší pouze jedinou aminokyselinou. Ta je však strategicky lokalizovaná a díky ní se kasein A1 rozpadá na kasomorfin. Ten se pak chová jako morfium a je „zapleten do změn v trávicím traktu, imunitě a rozvoji mozku.“ U mléka A2 to tak údajně není. Vložíte-li A1 mléko do zkumavky s trávícími enzymy, kasein A1 se rozpadne na kasomorfin. Díky rozdílu v aminokyselinách se A2 kasein rozkládá v jiné části a žádný kasomorfin tak nevzniká. Tento pokus však proběhl s použitím trávicích enzymů od prasat nebo krav. Ty jsou levnější a dají se pro laboratorní experimenty lehčeji sehnat; lidské trávicí šťávy jsou však jiné. To, co se děje v prasečím žaludku nebo žaludku krav, nemusí být nutně to, co se děje v lidském zažívacím traktu. Experiment A1 versus A2 až donedávna nebyl proveden s použitím lidských enzymů. Teď už ho máme. Vědci nashromáždili lidské žaludeční a střevní tekutiny a – „ďábel“ byl v obou. Opiátový kasomorfin vznikl z mléka A1 i A2. Takže mléko A2 může být lepší pro toto miminko, ale ne nutně i pro tohle.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Mungang Kim, Nook Fulloption, Luis Prado, Pavel N., Alexandr Lavreniuk, and Gan Khoon Lay from The Noun Project. Image credit: BlackCab (Self-taken) [CC BY-SA 3.0] via Wikimedia Commons. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

A2 mléko / autismus / bílkoviny / děti / kasein / kasomorfiny / kojenci / kojenecká výživa / kojení / mateřské mléko / mléčné výrobky / mléko / pšenice / studie na zvířatech / zdravá žena / zdravý mozek