Vzhledem k tomu, že se několik desetiletí používaly ketogenní diety k léčbě určitých případů pediatrické epilepsie, máme nyní k dispozici velké množství dat. Zdá se, že nedostatečný příjem živin je na ketogenní stravě zřejmým problémem. Nedostatečný příjem 17 mikroživin, vitamínů a minerálů byl zaznamenán právě u pacientů na přísné ketogenní dietě. Dodržování diety je přitom období, kdy je zvláště důležité ujistit se, že přijímáte tolik esenciálních živin, kolik vaše tělo potřebuje, jelikož mnohdy konzumujete menší množství jídla než obvykle. Ketogenní strava bývá tak chudá na živiny, že podle jednoho odhadu byste pro dosažení dostatečného denního příjmu všech esenciálních vitamínů a minerálů museli sníst více než 37 000 kalorií denně. Proto je strava upřednostňující rostlinné potraviny lepší volbou. Jak řekl šéfredaktor časopisu Journal of American Dietetic Association: „Jaká strava by mohla být bohatší na živiny než vegetariánská?“ Rozhodnout se pro zdravou stravu může být jednodušší než si dát kávu s 50 porcemi másla. A řeč není jen o nedosažení doporučených denních dávek. Několik dětí na ketogenní dietě dostalo kurděje. Pár dětí dokonce zemřelo na nedostatek selenu (ten může způsobit náhlou srdeční smrt). Nedostatek vitamínů a minerálů lze vyřešit pomocí doplňků stravy, ale co prebiotika a desítky druhů vlákniny a rezistentních škrobů nacházejících se především v celozrnných obilovinách a luštěninách? O to všechno byste přicházeli. Není divu, že na ketogenní stravě je zácpa velmi častým problémem. Jak jsem vám vysvětloval již dříve, vyhladovění prospěšných střevních bakterií (nedostatečným přísunem prebiotik) může mít celou řadu nepříznivých důsledků. Bylo prokázáno, že ketogenní strava snižuje hojnost a rozmanitost naší střevní flóry. Změny mikrobiomu lze zjistit už během 24 hodin od přechodu na stravu s nízkým obsahem vlákniny. Nedostatek vlákniny vyhladoví naše prospěšné střevní bakterie. Domnívali jsme se, že skoro všechen tuk z jídla se vstřebá už v tenkém střevě. Na základě studií sledující pohyb radiologicky označených částic v těle nyní víme, že asi 7 % nasycených tuků z tučného jídla dokáže proniknout až do tlustého střeva. To může mít za následek škodlivé změny v našem střevním mikrobiomu, přírůstek hmotnosti, zvýšenu propustnost střev a podpoření zánětu. Například úbytek prospěšných bifidobakterií a snížení celkové produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem jsou faktory, které se většinou pojí se zvýšením rizika poruch trávicí soustavy. Podívejme se teď na to nejdůležitější: Co všechen ten nasycený tuk může udělat se zdravím našeho srdce? Pokud se podíváte, jak si stojí nízkosacharidová strava s úmrtností na všechny příčiny, zjistíte, že konzumenti nízkosacharidové stravy mají výrazně vyšší riziko předčasného úmrtí na všechny příčiny. To znamená, že žijí v průměru výrazně kratší životy. Z pohledu srdečního onemocnění však záleží hlavně na tom, jestli jde o tuk živočišného nebo rostlinného původu. Díky slavným Harvardským kohortám víme, že konzumace nízkosacharidové stravy s převahou živočišných potravin byla spojena s vyšší úmrtností na srdečně-cévní onemocnění. Tito lidé měli o 50 % vyšší riziko úmrtí na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Žádná taková spojitost přitom nebyla nalezena u nízkosacharidové stravy založené na rostlinných potravinách. A toto neprokázal jen výzkum z Harvardu. Nízkosacharidové stravování upřednostňující živočišné bílkoviny a živočišný tuk ze zdrojů, jako je červené maso nebo kuřecí maso, bylo spojeno s vyšší úmrtností. Naopak strava upřednostňující rostlinné bílkoviny a rostlinné tuky, ze zdrojů jako jsou zelenina, ořechy, arašídové máslo nebo celozrnné obiloviny, byla spojena s nižší úmrtností. Tvorba cholesterolu v těle přímo koreluje s tělesnou hmotností. Každého půl kilogramu shozeného prakticky jakýmkoliv způsobem je spojeno s poklesem celkového cholesterolu v krvi asi o 0,025 mmol/l. Pokud však přimějete lidi konzumovat velmi nízkosacharidovou a ketogenní stravu, příznivý vliv na LDL („špatný“) cholesterol se zmenší nebo zcela zneutralizuje. Změna velikosti částic LDL cholesterolu nebo zvýšení HDL (cholesterolu, který jsme považovali za prospěšný) přitom nestačí na to, aby se tím vzniklé riziko vyvážilo. Nepříznivé účinky se však projeví ještě dříve, než se vám cholesterol usadí v tepnách. Do tří hodin po konzumaci jídla s vysokým obsahem nasycených tuků lze pozorovat závažné zhoršení funkce tepen. I kdybyste zhubnuli 5 kilogramů, tak by se funkce vašich cév na ketogenní stravě zhoršila. To přitom evidentně platí pro nízkosacharidové stravování obecně. Takže špatné pro střeva, špatné pro srdce, ale je to špatné i pro kosti? To se dozvíme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: maglara via adobe stock photos. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

arašídové máslo / bílkoviny / cholesterol / délka života / děti / diety / dlouhověkost / doplňky stravy / epilepsie / fazole / Harvardova univerzita / hubnutí / inzulín / kalorická restrikce / kalorie / kardiovaskulární onemocnění / ketodieta / ketony / kuřata / LDL cholesterol / maso / mastné kyseliny s krátkým řetězcem / mikrobiom / mrtvice / nasycené tuky / nízkosacharidové diety / obezita / ořechy / prebiotika / rezistentní škrob / rostlinná strava / rostlinné bílkoviny / selen / srdeční onemocnění / střevní flóra / tělesný tuk / tuky / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vitamín C / vitamíny / vláknina / záchvaty / zánět / zelenina / živočišné produkty / živočišné tuky / zrno