Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Co obsahuje masový plátek v hamburgeru?
Patologové z clevelandské kliniky rozpitvali hamburgerové plátky z rychlého občerstvení, aby zjistili, co v nich je.
Co dalšího kromě hormonů v hamburgeru najdeme? V Annals of Diagnostic Patology nedávno vyšlo, že anatomičtí patologové z Clevelandské kliniky rozpitvali masové plátky do hamburgerů, aby zjistili, co v nich je.
„Hamburgery z restaurací rychlého občerstvení: co doopravdy jíme?“ Ročně sníme pět miliard hamburgerů, přičemž většina spotřebitelů předpokládá, že hamburgery, které jedí, se skládají převážně z masa. Co v nich ve skutečnosti našli? Analyzovali hamburgery z osmi různých restaurací s rychlým občerstvením a zjistili, že obsahují stejné tkáně, jaké lze najít v párcích do párků v rohlíku. To asi není dobré znamení. Našli v nich cévy, nervy, chrupavky, a roje těchto malých parazitů. I takové je složení hamburgerů čtvrtiny vzorků z restaurací s rychlým občerstvením. Nebyl tam však žádný mozek, což je naopak dobrá zpráva.
Kolik hamburgerového plátku bylo tvořeno skutečným masem? Jaké velké procento hamburgeru z rychlého občerstvení je skutečně svalovina, namísto těch dalších tkání, parazitů, pojidel a jiných látek? Obsah masa v hamburgerech se pohyboval v rozmezí 2 až 14,8 %. Jen 2 % masa? To jsou takřka vegetariánské!
Část z těch zbývajících 85-98 % procent bylo tvořeno amoniakem. Díky dobře odvedené investigativní žurnalistice jsme se v loňském roce dozvěděli, že jistá společnost vyvinula novou techniku k zneškodnění všech fekálních bakterií: injekčně vpravit do hovězího masa amoniak. Masný průmysl si to natolik oblíbil, že z toho vznikl multimiliardový průmysl. Amoniak se tak dostal do většiny hamburgerů prodávaných v USA. McDonald’s, Burger King… Našim dětem jsou ve školách ročně podávány miliony kilogramů.
Proces vypadá asi takto. Výsledkem je něco, co mikrobiolog z Amerického ministerstva zemědělství (USDA) nazval „růžovým slizem,“ jelikož takovou věc už ani nepovažuje za maso. A když nám i ministerstvo říká, že něco není maso… Není to dost dobré ani pro vězně v Georgii. Poslali to zpátky, protože maso zapáchalo jako čisticí prostředek na okna. Proč by tímto někdo krmil školáky? Úředníci zodpovídající za sestavování školních obědů řekli, že nakonec souhlasili s použitím ošetřeného masa, protože se tak ušetří asi tři centy z ceny za výrobu půl kilogramu mletého hovězího masa. Tři centy (cca 70 haléřů).
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org