Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jak synchronizovat své centrální a periferní cirkadiánní hodiny
Vystavení těla jasnému světlu vede k synchronizaci centrálních cirkadiánních hodin v mozku a správné načasování jídel zase pomáchá synchronizovat hodinové geny napříč zbytkem těla.
Jedním z nejdůležitějších objevů posledních let jsou periferní hodiny. O centrálních hodinách, tzv. suprachiasmatickém jádru, víme již desítky let. Nachází se ve středu mozku, kousek nad místem, kde se kříží optické nervy. Mohou tak reagovat na noc a den. Věděli jsme, že poloautonomní hodiny najdeme skoro v každém orgánu těla. Naše srdce se řídí hodinami, plíce se řídí hodinami, ledviny také. Až 80 % genů v játrech se projevuje v souladu s cirkadiánním rytmem. Celá zažívací soustava se řídí hodinami.
Rychlost, jakou se vyprazdňuje žaludek, vylučování trávících enzymů a exprese transportérů ve střevní výstelce určených ke vstřebávání cukru a tuku, to vše se odehrává v cyklu. Schopnost tukových buněk vstřebávat další kalorie také podléhá určitému cyklu. Jak víme, že jsou tyto cykly řízeny lokálními hodinami namísto centrálního řízení mozkem? Protože lze odebrat tukovou tkáň, umístit ji do Petriho misky a pozorovat, jak nadále funguje v cyklu.
Celá ta záležitost s hodinami není jen biologickou kuriozitou. Naše zdraví může záviset na tom, jak jsou tyto hodiny synchronizovány. Přirovnejme si to k dítěti na houpačce. Představte si, že se odrážíte, ale vaši pozornost odvedou jiné věci probíhající na hřišti a vy přestanete sledovat načasování. Zapomenete se odrazit, odrazíte se brzy, nebo pozdě. Co se stane? Vypadnete z rytmu, houpání bude nevyrovnané, zpomalí se, nebo se i zastaví. A to se stane, když cestujeme napříč několika časovými pásmy nebo musíme pracovat na noční směně.
Tím, kdo odráží houpačku, je zde světlo pronikající do očí. Náš cirkadiánní rytmus počítá po východu slunce se silným světlem. Když slunce vyjde v jiný čas, nebo jsme vystaveni silnému světlu uprostřed noci, může to náš cyklus rozhodit a my se můžeme cítit nepříjemně. To je příklad nesouladu mezi vnějším prostředím a centrálními hodinami. Problémy mohou také vzniknout, když se naruší soulad mezi centrálními hodinami v mozku a hodinami v ostatních orgánech napříč tělem. Extrémním příkladem této situace je pozoruhodná série pokusů naznačující, že dokonce i vyměšování stolice může utrpět jetlag.
Naše střevní mikroflóra zřejmě má svůj vlastní cirkadiánní rytmus. Ačkoliv je v místech, kam slunce nesvítí, probíhají tam denní výkyvy v počtu bakterií a jejich aktivitě. To je zajímavé, ale co na tom záleží? Poslechněte si tohle: Když posadíte lidi do letadla, necháte je obletět půlku světa a pak jejich stolici dáte myším, ztloustnou z toho více než myši krmené stolicí vyloučenou před letem. Mohlo by to být jen špatným jídlem na palubě, ale výzkumníci tvrdí, že ztučňující mikroflóra byla důsledkem narušení cirkadiánního rytmu. Nyní už máme několik nezávislých linií důkazů implikujících, že chronodisrupce, stav rozladění centrálních a periferních hodin, hraje roli v řadě zdravotních problémů, od předčasného stárnutí a rakoviny až po poruchy nálady a obezitu.
Vystavení jasnému světlu funguje jako ladička našich centrálních hodin. A co řídí naše vnitřní orgánové hodiny, které nejsou vystaveny světlu? Příjem potravy. Právě proto může být načasování jídla tak důležité. Odstranění všech externích vodítek o čase dosažené uzavřením lidí do místnosti s nepřetržitým tlumeným osvětlením ukázalo, že lze účinně odpojit centrální rytmus od periferních rytmů změnou načasování příjmu potravy. Vědci odebírali vzorky krve každou hodinu a dokonce odebírali i vzorky tuku každých 6 hodin, aby ukázali vznikající metabolický zmatek.
Stejně jako může ranní světlo pomoci seřídit centrální hodiny v mozku, může snídaně pomoci seřídit periferní hodiny napříč zbytkem těla. Vynechávání snídaně narušuje normální expresi a rytmus samotných hodinových genů, přičemž dochází k nepříznivým účinkům na tělesný metabolismus. Naštěstí lze tyto účinky zvrátit. Když vyberete skupinu lidí pravidelně vynechávajících snídani a přikážete jim jíst tři jídla denně, v 8, 13 a 18 hodin, jejich cholesterol a triglyceridy se zlepší - ve srovnání s příjmem jídla ve 13, 18 a 23 hodin. I tvorba cholesterolu v těle se řídí cirkadiánním rytmem, který je také silně ovlivněn příjmem potravy, jak dokládá pokles tvorby cholesterolu o 95 % v důsledku 1 dne držení půstu. To je důvod, proč posun v načasování jídla jen o pár hodin dokáže snížit LDL cholesterol o 0,5 mmol/l - stačí jíst ta jídla dříve.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Garaulet M, Gómez-Abellán P. Timing of food intake and obesity: a novel association. Physiol Behav. 2014;134:44-50.
- Weaver DR. The suprachiasmatic nucleus: a 25-year retrospective. J Biol Rhythms. 1998;13(2):100-12.
- Challet E. Circadian clocks, food intake, and metabolism. Prog Mol Biol Transl Sci. 2013;119:105-35.
- Dashti HS, Mogensen KM. Recommending small, frequent meals in the clinical care of adults: a review of the evidence and important considerations. Nutr Clin Pract. 2017;32(3):365-77.
- Coomans CP, Lucassen EA, Kooijman S, et al. Plasticity of circadian clocks and consequences for metabolism. Diabetes Obes Metab. 2015;17 Suppl 1:65-75.
- van Someren EJ, Riemersma-van der Lek RF. Live to the rhythm, slave to the rhythm. Sleep Med Rev. 2007;11(6):465-84.
- Thaiss CA, Zeevi D, Levy M, et al. Transkingdom control of microbiota diurnal oscillations promotes metabolic homeostasis. Cell. 2014;159(3):514-29.
- Garaulet M, Ordovás JM, Madrid JA. The chronobiology, etiology and pathophysiology of obesity. Int J Obes (Lond). 2010;34(12):1667-83.
- Kuehn BM. Resetting the circadian clock might boost metabolic health. JAMA. 2017;317(13):1303-5.
- Wehrens SMT, Christou S, Isherwood C, et al. Meal timing regulates the human circadian system. Curr Biol. 2017;27(12):1768-75.e3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28578930
- Jakubowicz D, Wainstein J, Landau Z, et al. Influences of breakfast on clock gene expression and postprandial glycemia in healthy individuals and individuals with diabetes: a randomized clinical trial. Diabetes Care. 2017;40(11):1573-9.
- Yoshizaki T, Tada Y, Hida A, et al. Effects of feeding schedule changes on the circadian phase of the cardiac autonomic nervous system and serum lipid levels. Eur J Appl Physiol. 2013;113(10):2603-11.
- Cella LK, Van Cauter E, Schoeller DA. Effect of meal timing on diurnal rhythm of human cholesterol synthesis. Am J Physiol. 1995;269(5 Pt 1):E878-83.
- Carrasco-Benso MP, Rivero-Gutierrez B, Lopez-Minguez J, et al. Human adipose tissue expresses intrinsic circadian rhythm in insulin sensitivity. FASEB J. 2016;30(9):3117-23.
Image credit: Ilona via pixabay. Image has been modified. Video production by Glass Entertainment. Motion graphics by Avocado Video.