Závažnost COVID-19 se velmi liší v závislosti na vstupním zdravotním stavu. Lidé s vysokým krevním tlakem mají dvakrát větší pravděpodobnost vážného průběhu onemocnění a lidé s kardiovaskulárním onemocněním až třikrát větší. A co více, lidé s jednou z těchto nemocí 4x častěji končí na JIP. Lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí, např. emfyzémem, mají riziko největší - 6x častěji mívají závažný průběh COVID-19 a takřka 18x častěji musí být přijati na jednotku intenzivní péče.  Víme, že vystavení znečištěnému ovzduší může zvýšit náchylnost vůči virovým infekcím dýchacích cest, a to se může týkat i COVID-19, jelikož vyšší míra znečištění se zdá korelovat s úmrtností při pandemii. Stejně jako znečištění ovzduší může mít vliv na průběh COVID-19, tak i výskyt COVID-19 ovlivňuje znečištění ovzduší. Zde jsou satelitní snímky z NASA. Takto vypadaly hladiny oxidu dusičitého před, a takto po izolaci. Takto vypadalo znečištění v epicentru pandemie, provincii Wuhan, ve stejném období roku minulý rok. A takto po úderu pandemie. Jste připraveni na dávku paradoxu? Snížení znečištění při karanténě bylo tak velké, že pandemie COVID-19 mohla paradoxně snížit celkový počet úmrtí tím, že výrazně snížila množství úmrtí způsobené znečištěným ovzduším, zabránila až 30 000 úmrtním měsíčně jen v Číně. Jinými slovy, kvalita vzduchu v Číně byla tak špatná, že COVID-19 nakonec životy zachraňoval, zhruba tak 1 000 životů denně!  Historie kouření je rizikovým faktorem progrese onemocnění, ale překvapivě aktivní kuřáctví může, ale nemusí být. Tento zdánlivý paradox může poskytnout nápovědu k tomu, proč jsou lidé s vyšším tlakem více ohroženi.  Je jednoduché si představit, proč lidé se srdečním onemocněním mají vyšší riziko úmrtí na COVID-19. Dokonce i bez přímého poškození srdce mohou na něj infekce v plicích vyvíjet obrovskou zátěž. Až 30 % pacientů hospitalizovaných s běžným zápalem plic prodělá také kardiovaskulární komplikace. Asi 1 z 35 utrpí srdeční zástavu a ti, kteří ne, mají stále 4x vyšší riziko srdečního infarktu nebo mrtvice během 30 dní od propuštění z nemocnice. Dobře, ale proč je i vysoký krevní tlak rizikovým faktorem závažnosti COVID-19?  Za určitých podmínek lidé hospitalizovaní s běžným zápalem plic a hypertenzí na tom mohou být lépe. Výzkumníci spekulují, že to může být protizánětlivými účinky třídy léčiv na vysoký krevní tlak, zvané inhibitory ACE, například lisinopril, který je jen v USA ročně předepsán více než stomilionkrát. Jde o velmi běžná léčiva. Je to tak, lidé užívající tyto léky mají nejen nižší riziko úmrtí na zápal plic, ale také zápal plic tak často nedostávají. Paradoxem je, že ten stejný důvod, proč lidé s hypertenzí mohou být chráněni před běžným zápalem plic, může zároveň vysvětlovat, proč mají lidé s hypertenzí horší průběh COVID-19.  Inhibitory ACE mohou působit protizánětlivě, ale také mohou zesilovat expresi ACE2, což je, pokud si pamatujete, enzym, na který se virus COVID-19 přichytává svými výběžky v našich plicích a pak buňky infikuje a šíří se dále. Možná je tedy příčinou větších potíží pacientů s hypertenzí to, že mnoho z nich užívá tuto třídu léčiv, která může zvyšovat jejich náchylnost vůči invazi viru.  Exprese ACE2 je zvýšená u některých z těchto komorbidit, ale spojitost s lékem musí být ještě potvrzena. Pro potvrzení spojitosti naléhavě potřebujeme více důkazů, které by (ne)prokázaly souvislost mezi léky na vysoký krevní tlak a COVID-19. Do té doby vašemu lékaři může pomoci toto schéma k nalezení odpovědi. Měli bychom tedy inhibitory ACE užívat? U pacientů, kteří léky berou kvůli srdečnímu selhání nebo silné a nekontrolované hypertenzi, je to určitě na místě. Když jsou JIP přeplněné, rozhodně není vhodná doba na mrtvici. Nicméně většina lidí užívá tyto léky k léčbě dobře zvládané, středně závažné hypertenze. A u těchto pacientů by lékaři měli zvážit dočasné vysazení léků, pokud mají zároveň vysoké riziko onemocnění COVID-19. Dokud nebudeme vědět více. Jako vždy i tady platí, že byste nikdy neměli sami přestat s užíváním léků bez porady s lékařem, který vám je předepsal.  Ti z vás, kteří mě sledují i na sociálních médiích, vědí, že jsem už na začátku lidem doporučil přestat užívat ibuprofen, pokud to není nutné. Jde totiž o další lék, který možná posiluje expresi ACE2. Ačkoliv obavy zůstávají v teoretické rovině, žádný lék není zcela neškodný. Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) jako ibuprofen poškozují výstelku trávicího ústrojí až u 80 % uživatelů. Takže léky by se neměly užívat neuváženě. A co více, užívání NSAID, ibuprofenu, se silně nedoporučuje při infekcích dolních cest dýchacích, jelikož je spojováno s vyšším rizikem komplikací u dětí i dospělých se zápalem plic. Horečka může být při onemocnění COVID-19 dokonce přínosná a pravděpodobně by neměla být žádnými prostředky rutinně snižována. Pokud máte horečku, udělá se vám lépe jednoduchým přikládáním chladivých obkladů na obličej a zároveň tím nesnížíte svou zvýšenou vnitřní teplotu, která vám může pomáhat v boji s infekcí. Navzdory tomu všemu by lidé, kterým byly předepsány nízké dávky aspirinu, naopak s užíváním měli pokračovat.  Vraťme se zpátky k tomu kuřáctví. Spojitost s ACE2 může pomoci osvětlit nekonzistentní vliv na průběh COVID-19 u současných a odnaučených kuřáků. Nikotin dokáže tlumit ACE2. I když přestat kouřit je vždy dobrý nápad, vysvětluje se tím, proč aktivní kuřáci mohou i nemusí mít zvýšené riziko progrese COVID-19.  Vyléčení cukrovky 2. typu může pomoci, protože lidé s cukrovkou mohou mít horší průběh. To stejné platilo pro předchozí smrtící koronavirové nákazy, SARS a MERS - Blízkovýchodní respirační syndrom.  V tomto ohledu nám virus vytrvale zdůrazňuje, kde leží naše světová Achillova šlacha - v metabolické dysfunkci. Ukazuje však i na příležitost, jak viru můžeme úder vrátit. Tento boj nevyhrajeme jen s dezinfekcí, gelem na ruce nebo protizánětlivými léky. Boj můžeme vyhrát pouze, když se skutečně zavážeme zlepšit metabolické zdraví všech obyvatel. Začít můžeme tím nejdostupnějším, co nám důkazy říkají: úpravou stravy a životního stylu. Jinými slovy, konzumací čerstvých, nezpracovaných potravin bohatých na vlákninu. Taková strava může utlumit nadměrnou prozánětlivou imunitní reakci, která se zjevně dostavuje u pacientů s COVID-19, kteří mají cukrovku a nadváhu. Tato strava se musí stát hlavním bodem zájmu u všech klinických doporučeních pacientům a pokynů pro zdravotnictví během pandemie.  Samotný nadbytek tuku je zřejmě rizikovým faktorem, nezávisle na cukrovce. Lidé s těžkou obezitou - vážící nad 97 kg při průměrné americké výšce 167 cm - mají 7x vyšší riziko, že skončí na plicním ventilátoru. Ovšem už nadváha dokáže ohrozit. Lidé s BMI 28 a vyšším (okolo 79 kg při průměrné výšce) zřejmě mají skoro 6x vyšší riziko, že budou mít vážný průběh onemocnění COVID-19. Takže s BMI 28 a více máte riziko více než pětinásobné. Průměrné BMI v USA je přitom více než 29. Není tedy řeč jen o obezitě, stačí mít nadváhu, být vlastně ještě štíhlejší než průměrný Američan, a už máte mnohem vyšší riziko. Nadměrné riziko při nadbytku tělesného tuku může plynout z většího systémového zánětu, tuku pokrývajícího srdce nebo restrikce dýchaní způsobené nadměrným množstvím tukové tkáně v oblasti horní části těla. I kdybychom odhlédli od nadváhy, tak naneštěstí většina dospělých Američanů nad 50 let věku trpí komorbiditou, která je může ohrožovat, například srdečním onemocněním, onemocněním plic, cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo rakovinou.  Vím, že se teď zabývám spíše nakažlivými onemocněními než medicínou životního stylu, ale nemohu to nechat bez poznámky. Hlavní komorbidity předurčující nás k vážnému průběhu COVID-19 a úmrtí na něj, tj. obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu a srdeční onemocnění, jsou potíže, které jde zmírnit nebo i vyléčit dostatečně zdravou stravou založenou na celistvých rostlinných potravinách. S ohledem na pozitivní vliv výživy je nyní více než kdy jindy hlavní prioritou zajistit širší přístup ke zdravým potravinám. Jedinci by měli dbát na správné stravovací návyky, aby snížili svou náchylnost vůči COVID-19 a riziko dlouhodobých komplikací.  Ne všechny rizikové faktory můžeme ovlivnit. Pokročilý věk je také klíčovým rizikovým faktorem progrese a úmrtí na COVID-19. Ačkoliv nemoc zasahuje všechny, od několikadenních novorozenců až po seniory 90+, tak většina pacientů, konkrétně 90 %, dle jedné z rozsáhlých případových zpráv, má mezi 30 a 79 lety. Závažný průběh se však disproporční vyskytuje převážně u starších jedinců. V Číně byl průměrný věk pacientů přijatých na JIP 62 let, zatímco pacientům nevyžadujícím JIP bylo v průměru 46 let. V USA dokonce i lidé nad 65 let bez jiných onemocnění nebo dalších rizikových faktorů bývají hospitalizováni nebo končí na JIP přibližně 3x častěji než pacienti ve věku 19-64 let.  Ačkoliv média se hodně přiživovala na příbězích mladých a zdravých jedinců prožívajících vážné nebo dokonce smrtící následky, tak lidé pod 65 let bez jakékoliv další nemoci zvyšující jejich riziko představují pouze 1 % úmrtí na COVID-19. Jižní Korea má k dispozici jeden z nejlepších souborů dat, jelikož prováděla velmi rozsáhlé testování. Jak můžete vidět, z potvrzených případů zemřel jen 1 z 1000 mezi 30-40 lety. Pokud jste zdraví třicátníci, čtyřicátníci, vaše riziko úmrtí na COVID-19 je jenom 1 : 1 000. Pokud jste však padesátníci, už se to blíží 1 : 200. Šedesátníci mají pravděpodobnost úmrtí 1 : 50. Sedmdesátníci už 1 : 14 a takřka 1 z 5 osmdesátníků stojí COVID-19 život.  Ačkoliv relativní nedostatek testování dělá americká data méně spolehlivá, tak na základě prvních několika tisíců amerických případů lze říci, že úmrtí dle věkových kategoriích odpovídají uvedenému. Viz zde. Povšimněte si těch procent. Nakazí se mnohem více mladších lidí, takže při pohledu na absolutní čísla lze vidět, že velké množství lidí ve věku kolem 20, 30, 40 a 50 let je hospitalizováno a posláno na JIP. Mnoho mladších lidí a lidí středního věku nemocí trpí, ovšem zranitelnost našich seniorů při pandemii lze názorně ilustrovat na případu prvního rozsáhlého výskytu COVID-19 v USA v domově pro seniory ve státě Washington. Ze zhruba 130 rezidentů se jich nakazilo 101 a třetina z nich zemřela.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Asie / CHOPN / chronická onemocnění / Čína / COVID-19 / cukrovka / emfyzém / horečka / hypertenze / Ibuprofen / kardiovaskulární onemocnění / koronavirus / kouření / krevní tlak / medicína životního stylu / mrtvice / pandemie / respirační infekce / rostlinná strava / srdeční onemocnění / stárnutí / tělesný tuk / úmrtnost / virové infekce / vysoký krevní tlak / zánět / zápal plic / zdravé plíce / zdravé srdce / zoonotická onemocnění