Jaká je nejlepší hubnoucí dieta?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jaká je nejlepší hubnoucí dieta?

Nejúčinnější dieta pro hubnutí může být zároveň tou nejzdravější.

9. 6. 2021

Sdílet toto video

Proč jsou vegetariánské jídelníčky tak účinné v prevenci a léčbě cukrovky? Možná je to tím, že se s nimi hubne. Lidé stravující se více rostlinně obvykle bývají štíhlejší. Máme pro to silnější důkazy než pouhý náhled do průřezu populací. Lze totiž provést intervenční studie a domněnku otestovat: randomizovaná, kontrolovaná komunitní studie celistvé rostlinné stravy. Klíčovým rozdílem mezi rostlinnou výživou a dalšími přístupy k hubnutí je to, že účastníci studie byli poučeni o tom, že nezpracovaných rostlinných potravin mohou jíst ad libitum, tedy neomezeně, dle libosti. Žádné počítání kalorií, žádné omezování porcí. Stačí jíst. Tato metoda spočívá ve zvýšení kvality potravy, nikoliv omezování jejího množství. Ve studii také lidem řekli, aby se soustředili pouze na stravu, aby nepřidávali pohybovou aktivitu. Vědci chtěli izolovat vliv samotného zdravějšího jídelníčku. Jak to dopadlo? Žádné omezování porcí, zdravého jídla jezte, co hrdlo ráčí. Takto začínali: v průměru byli obézní s takřka 95 kg. Průměrná výška byla 165 cm. Za tři měsíce zhubnuli přes 8 kg. Za šest měsíců už zhubnuli 11,8 kg. Asi však tušíte, jak takové hubnoucí studie dopadají. Studie neprobíhala v žádné instituci, kde by byli účastníci zavřeni a dostávali jídlo. Žádné nedostávali. Účastníci byli pouze informováni o přínosech rostlinné stravy a také motivováni k tomu, aby ji doma, ve svých životech a rodinách, vyzkoušeli. V takových studiích s volným režimem obvykle za šest měsíců pozorujeme hubnutí. Ale poté, zhruba po roce od začátku, se kila vracejí, někdy i nějaká navíc. V této studii však účastníci byli schopni váhový úbytek udržet celý rok. Jejich cholesterol se pochopitelně také zlepšil. Uznání si však zasluhuje to, že dosáhli většího váhového úbytku 6. a 12. měsíc než jakákoliv jiná hubnoucí studie, která neomezovala kalorický příjem ani nenařizovala pravidelný pohyb. Stojí za to si to zopakovat. Celistvá rostlinná strava dosáhla největšího váhového úbytku v 6. a 12. měsíci ze všech podobných studií vydaných v lékařské literatuře. Je jasné, že pomocí výrazně nízkokalorické diety a hladovění dokážete snížit váhu jedince na jakékoliv číslo. Nicméně takové diety s tekutou stravou a pod lékařským dohledem jsou jednoznačně jen krátkodobým řešením s řadou nevýhod, hodně lidí odpadne a pravděpodobnost opětovného nabírání je velmi vysoká. Naopak celistvá rostlinná výživa je navržena tak, aby maximalizovala dlouhodobé zdraví a pomohla s dlouhověkostí. Uvedu příklad. I kdyby například nízkosacharidové diety byly stejně účinné, tak účelem hubnutí přece není vejít se do menší rakve. Studie vlivu nízkosacharidové stravy na tělo ukázaly vysoké hodnoty úmrtnosti na všechny příčiny - což znamená kratší životy. Dále také zhoršenou funkci tepen, zhoršení ischemické choroby srdeční, zvýšení výskytu zácpy, bolesti hlavy, špatný dech, bolesti svalů, celkovou únavu a vyrážku. Navíc se neukázaly ani stejně účinné jako rostlinná strava, která má k tomu i příznivé vedlejší účinky, jako je snížení rizika cukrovky přesahující vliv váhového úbytku. Ano, je pravda, že nižší riziko cukrovky 2. typu mezi vegetariány může být částečně objasněno nižší tělesnou váhou. Nicméně nižší riziko může být taktéž způsobeno vyšším příjmem vlákniny a rostlinných bílkovin z potravy doprovázeným absencí bílkovin z masa a vajec, hemového železa a také nižším příjmem nasyceného tuku. Většina studií uvádí nejnižší riziko cukrovky 2. typu mezi lidmi dodržujícími výhradně rostlinný jídelníček. Vysvětlit by se to dalo faktem, že vegani na rozdíl od vegetariánů nejedí vejce, která jsou zřejmě spojena s vyšším rizikem vzniku cukrovky. Možná pomáhá konzumace potravin umístěných níže v potravním řetězci. Tak se lze vyhnout perzistentním organickým znečišťujícím látkám jako PCB a DDT z živočišných potravin, které hrají roli jako rizikový faktor pro cukrovku. Možná to souvisí se střevní mikroflórou. Díky množství vlákniny není překvapením, že ve střevě najdeme méně škodlivých mikroorganismů a více těch ochranných. Takto lze snížit zánět napříč tělem, což může být klíčovou vlastností spojující zdravější střeva s příznivými účinky na celkové zdraví - například na metabolickou dysfunkci, kterou lze pozorovat při cukrovce 2. typu. Právě široká škála zdravotních přínosů může pomoci s dodržováním jídelníčku a příjetím nového stravování v rodině. V domácnosti s členy bez cukrovky se nedočkáte nadšeného osvojení „diabetické diety“, ale zdravá strava není zaměřená na konkrétní nemoc, může pomoci s mnohými dalšími chronickými problémy. Takže diabetický pacient se nejspíše dočká zlepšení hodnot krevního cukru a jeho choť zase pocítí úlevu od zácpy, případně od vysokého krevního tlaku. Přínosů se dočkají také děti s nadváhou, pokud ze zdravé stravy uděláte rodinnou záležitost.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org