Má pobyt v přírodě zdravotní přínosy?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Má pobyt v přírodě zdravotní přínosy?

Studie o pohybu v přírodě, přínosnosti městské zeleně i pouhého pohledu na stromy skrze okno nemocničního pokoje s pacienty po operaci.

16. 6. 2021

Sdílet toto video

Zhruba 99,99 % existence našeho druhu na Zemi jsme žili venku, v přírodním prostředí. Mohlo by mít nějaké zdravotní přínosy občas si vyjít ven a obklopit se přírodou? Tuto otázku si položili územní městští projektanti. Jsou lidé bydlící v zelenějších oblastech zdravější než lidé v oblastech s méně zelení? Měli bychom postavit městský park nebo parkoviště? V zelenějším prostředí lidé hlásí méně příznaků nemoci a lépe hodnotí své celkové a duševní zdraví, hlášený rozdíl je výrazný. Pokud jde o vztah příčiny a následku, ozelenění o 10 % vede k poklesu počtu příznaků, jaký je porovnatelný s poklesem věku osob o 5 let. To je však odvážný odhad. Přesto si lze představit potenciální mechanismy, které by to mohly vysvětlit. Například menší znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší není žádná legrace; jde o 5. nejčastější příčinu úmrtí na planetě Zemi. Ročně připraví o život zhruba 5 milionu lidí. Naše strava však zabíjí 2x více lidí, je největším rizikovým faktorem úmrtí. Takže pročištění vzduchu může hrát roli. Možná však pobyt v zeleni nabízí něco jedinečného, více než jen další příležitosti k pohybu, byť to by bylo asi nejjednodušší vysvětlení. Pobyt v přírodě jednoduše podporuje „chování posilující zdraví, spíše než že by měl specifické a přímé přínosy pro naše zdraví.“ Je těžší vyběhnout do parku, když okolo žádný park není. Paradoxní je, že dokonce i když lidé mají přístup k přírodě, ne vždy ho také využívají. A i kdyby ta spojitost existovala, možná to není tak, že by příroda podněcovala k větší fyzické aktivitě, možná jsou fyzicky aktivnější jedinci zkrátka jen více přitahováni k bydlení v dosahu přírody. Chtěl jsem zjistit, jestli samotný pobyt v přírodě má zdravotní přínosy nesouvisející s podporou pohybu. Je pravda, že pouhé vystavení slunečnímu svitu může léčit záležitosti, jako je sezónní afektivní porucha, a poskytnout sluneční vitamín D. Má však pobyt v přírodě vlastní přínosy? To zjistíme jedině pořádným testováním. Některé studie jsou však hloupé. U této jsem si nejprve myslel, že jde o akademické úspěchy při vegetariánství, ale ne, píše se tam vegetace. Autoři objevili korelaci mezi mimolesní vegetací a prospěchem ve školách. Možná jsou výsledky škol v Ivy League (Břečťanová liga) jenom důsledkem toho břečťanu. Dobře, pojďme dále. Tato studie už se zdá mnohem zajímavější. Výhled z okna může mít příznivý vliv na zotavování z operace. V této předměstské nemocnici měli někteří pacienti z pokoje výhled na stromy a jiní jen na cihlovou zeď. „Pacienti po operaci, kteří dostali pokoj s výhledem na přírodní scenérii, zůstávali po operaci v nemocnici kratší dobu, rychleji se zotavovali“ a užívali méně silných léků proti bolesti než podobní pacienti v podobných místnostech, jen s výhledem na cihlovou zeď. Toto nelze připsat vlivu vitamínu D. Co dělá pohled na stromy tak léčivým? Možná je to vitamín Z, zelená, barva vegetace. Víme přeci, jak zdravá je konzumace listové zeleniny. Jak zdravý je tedy pohled na zeleň? Výzkumníci přiměli účastníky cvičit při sledování videa simulujícího procházku přírodní zelenou krajinou, nebo stejného videa v černo-bílé variantě, nebo videa v červené barvě. A. Nebyly zjištěny žádné rozdíly, pouze červené video účastníky jenom rozčílilo. Nejzajímavějším navrhovaným mechanismem, na jaký jsem narazil, byly fraktály. Víte, jak i jednotlivé větve stromu samy svým tvarem docela připomínají celé stromy? Fraktálové vzory se nacházejí napříč celou přírodou, všude jsou kaskády sebenapodobujících vzorů v celé řadě zvětšení. Když lidi připojíte na EEG, můžete pozorovat, že se mozku z nějakého důvodu fraktály líbí. Ať už je mechanismus jakýkoliv, když spojíte výsledky všech kontrolovaných studií zkoumajících vliv přírody na zdraví, spatříte především psychologické přínosy. Fyzické zlepšení zdraví nebylo pozorováno příliš konzistentně. Nejběžnějším výsledkem studie byly pacienty hlášené rozdíly v síle pociťování různých emocí. Co vám navodí příjemnější pocity, pohled na sad kiwi nebo zírání na budovu? Popisují to jaksi kostrbatě, zřejmě kvůli jazykové bariéře, jako porovnání mezi „syntetickou a organickou stimulací.“ Přírodní krajina může zlepšit pozornost nebo zahnat smutek, ale pokud jde o objektivní měřítka, jako je třeba krevní tlak, žádný jasný účinek nebyl naměřen. Když se zeptáte lidí sportujících v přírodě, poví vám, že se cítí skvěle, což by naznačovalo, že „pohyb v přírodě“ má kapacitu zlepšovat náladu, soustředění a doplňovat energii, a to už do pěti minut od vstupu do lesa. Jenže takové studie nebyly randomizovanými studiemi. Výzkumníci se jen zeptali lidí, kteří již vyhledávali přírodu, co si o přírodě myslí. Takže není divu, že se jim líbila, jinak by do ní ani nechodili. Ale přesto, pokusy s pobytem v přírodě jsou levné, často dokonce zdarma, navíc jsou neinvazivní, pokud tedy nepočítáte komáry. Takže pokud toužíte po „přírodní vzpruze,“ tak za mě do toho klidně jděte. Dělejte, co vás těší. Ne všichni venkovní sportovci však mají rádi stromy. Golfisté na ně například nahlížejí jako na pouhé překážky.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org