Vliv čisticích prostředků a osvěžovačů vzduchu na funkci plic

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Vliv čisticích prostředků a osvěžovačů vzduchu na funkci plic

Existuje důvod, proč Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí zakazuje ve svých budovách nejen kouření, ale také voňavé nebo parfémované výrobky.

17. 12. 2021

Sdílet toto video

V nedávném odborném posudku „Škodlivých účinků čisticích prostředků do domácností na plíce,“ vědci poznamenali, že „vedlejší účinky čisticích prostředků na dýchací cesty byly poprvé pozorovány u populací vystavovaných jim ve velké míře na pracovišti, tedy například u uklízeček a zdravotnických pracovníků. Hlavním tématem bylo astma.“ Pracovní užívání dezinfekčních prostředků je také spojováno s vyšším rizikem rozvoje obstrukční plicní nemoci, jako je emfyzém. A nyní už víme, že nejde jen o kontakt na pracovišti, ale také „běžné vystavení v domácnostech,“ i to je „rizikovým faktorem pro respirační poruchy v dětství“ a potenciálně i rizikovým faktorem pro astma u dospělých. Běžné sprejové čisticí prostředky do domácnosti jsou zodpovědné až za 1 ze 7 případů astma u dospělých. Myslíme si, že inhalace chemických dráždivých látek může způsobit poranění dýchacích cest vedoucí k oxidativnímu stresu a zánětu. Dobře, co s tím můžeme udělat? Možná potíže způsobují jen spreje. Čisticí prostředky aplikované jinak než rozprašováním nebyly spojovány s astmatem. Také je možné, že prostředky šetrné k životnímu prostředí mohou představovat bezpečnější volbu, přesto i ony nesou určité riziko. Nejlepší by bylo, kdybychom měli i bezpečnější čisticí prostředky. Naneštěstí dle výzkumu „výrobci, prodejci a komerční úklidové firmy jen zřídka berou zdraví uživatelů na zřetel.“ Přemýšlím, kolik z toho je způsobeno tím, že „většina zaměstnanců vystavována čisticím prostředkům (v práci a podle všeho i doma) jsou ženy." Jednou z problematických složek mohou být parfémy. Jeden ze tří dotazovaných Američanů „uvedl zdravotní problémy, jako jsou migrény a dýchací potíže po kontaktu s parfémovanými výrobky.“ U poloviny z nich byly potíže tak velké, že kvůli nim museli práci opustit. „Výsledky z této studie odhalují, že více než jedna třetina Američanů trpí nežádoucími účinky na zdraví, například dýchacími potížemi a migrénami, kvůli vystavení parfémovaným výrobkům. Polovina ze všech zúčastněných uvedla, že účinky mohou být omezující. Přesto je více než 99 % Američanů parfémovaným výrobkům vystavováno nejméně jednou týdně...“ Na astmatiky mohou mít ještě horší účinky, ovlivní skoro dvě třetiny z nich. Obzvláště problematickou látkou je 1,4-dichlorbenzen, také známý jako para-dichlorbenzen. Najdeme ho v mnoha osvěžovačích vzduchů, WC vůních a odpuzovačích molů. V těle se rozpadá na látku zvanou 2,5-dichlorfenol, který vymočíte. Vědci tak mají spolehlivý ukazatel ke změření vystavení dichlorbenzenu. Nejen, že může zhoršit dýchací potíže u těch, kteří je již mají, ale vystavení dichlorbenzenu „při krevních hladinách naměřených u obecné populace USA může vést ke snížení funkce plic“ u lidí, kteří původně dýchali zcela normálně. Ještě horší je, že vyšší vystavení bylo spojeno s vyšším výskytem kardiovaskulárního onemocnění a rakoviny. To není dobré! Lepší je tedy číst etikety, viďte? Překvapivě „v USA neexistuje zákon, který by vyžadoval uvádění všech složek parfémovaných výrobků.“ U osvěžovačů vzduchů, pracích prostředků a čisticích prostředků dokonce nemusí výrobce ve složení uvádět parfémy vůbec. Dozvíte se to až po přičichnutí. Jestliže nemůžeme zjistit, jaké chemikálie v daném výrobků jsou, můžete se inspirovat u CDC, Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Nejen, že je ve vnitřních prostorách stále zakázáno kouřit cigarety, ale „parfemované výrobky jsou zakázány ve všech vnitřních prostorech vlastněných nebo pronajímaných CDC.“ Přál bych si, aby přepravní služby jako Uber a Lyft měly stejné podmínky, nebo alespoň nabízely možnost svézt se bez vůní. Zhruba jeden z pěti, více než tisíc dotazovaných Američanů, řeklo, že by okamžitě odešlo z firmy, pokud by tam ucítili osvěžovače vzduchu nebo jiné parfémované výrobky. Tato volba je tedy i v nejlepším zájmu firem, jelikož „víc než 50 % populace by dalo přednost pracovištím, zdravotním střediskům, lékařům, hotelům a letadlům bez parfémů.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Dumas O, Le Moual N. Damaging effects of household cleaning products on the lungs. Expert Rev Respir Med. 2020;14(1):1-4.
Dumas O, Varraso R, Boggs KM, et al. Association of occupational exposure to disinfectants with incidence of chronic obstructive pulmonary disease among US female nurses. JAMA Netw Open. 2019;2(10):e1913563.
Zock JP, Plana E, Jarvis D, et al. The use of household cleaning sprays and adult asthma: An international longitudinal study. Am J Respir Crit Care Med. 2007;176(8):735-41.
Garza JL, Cavallari JM, Wakai S, et al. Traditional and environmentally preferable cleaning product exposure and health symptoms in custodians. Am J Ind Med. 2015;58(9):988-95.
Folletti I, Siracusa A, Paolocci G. Update on asthma and cleaning agents. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2017;17(2):90-5.
Steinemann A. Fragranced consumer products: Exposures and effects from emissions. Air Qual Atmos Health. 2016;9(8):861-6.
Steinemann A. Fragranced consumer products: Effects on asthmatics. Air Qual Atmos Health. 2018;11(1):3-9.
Elliott L, Longnecker MP, Kissling GE, London SJ. Volatile organic compounds and pulmonary function in the Third National Health and Nutrition Examination Survey, 1988-1994. Environ Health Perspect. 2006;114(8):1210-4.
Rooney MR, Lutsey PL, Bhatti P, Prizment A. Urinary 2,5-dicholorophenol and 2,4-dichlorophenol concentrations and prevalent disease among adults in the National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES). Occup Environ Med. 2018;76(3):105278.
Jerschow E, Parikh P, McGinn AP, et al. Relationship between urine dichlorophenol levels and asthma morbidity. Ann Allergy Asthma Immunol. 2014;112(6):511-8.e1.
CDC has issued the “Indoor Environmental Quality Policy.” Centers for Disease Control and Prevention. 2009.