Přibývající množství důkazů ukazuje, že mozkový neurotrofický faktor (BDNF) zřejmě hraje roli v lidské depresi. BDNF řídí růst nových nervových buněk, „proto jeho nízké hladiny mohou vysvětlit atrofii v určitých částech mozku vídanou u pacientů v depresi.“ Může to být jedním z důvodů, proč je pohyb pro naše mozky tak dobrý. Když začnete věnovat každý den hodinu pohybu, tak během tří měsíců zčtyřnásobíte uvolňování BDNF z mozku.  Dává to smysl. Kdykoliv jsme zoufale potřebovali něco ulovit nebo uniknout před predátorem, museli jsme mít bystrou mysl. Když držíme půst nebo se pohybujeme a jsme v kalorickém deficitu, náš mozek začne chrlit BDNF, aby zajistil, že pojede na plné obrátky. Farmaceutický průmysl pochopitelně touží vyrobit léky napodobující tento účinek, máme však i přirozené možnosti, jak posílit BDNF? Ano, však už jsem to řekl - půst a pohyb! Dobře, dobře, ale je i něco, co bychom mohli k posílení BDNF jen zařadit do jídelníčku?  Vyšší příjmy flavonoidů ze stravy jsou ochranně spojovány s projevy deprese. Harvard Nurse's Study sledovala desítky tisíc žen celé roky a zjistila, že ženy konzumující nejvíce flavonoidů snížily své riziko propuknutí deprese. Flavonoidy se přirozeně vyskytují v rostlinách a v řadě zdravých potravin jich najdeme velké množství. Počkejte, jak víme, že přínosy poskytují flavonoidy a ne zdravé stravování obecně? Dozvíme se to jedině otestováním.  Některé druhy ovoce a zeleniny jich obsahují více než jiné. Jablka mají více než meruňky, švestky mají více než broskve, červené zelí má více než bílé, kapusta má více než okurky. Randomizovali lidi do jedné ze třech skupin. Více ovoce a zeleniny bohaté na flavonoidy. Více ovoce a zeleniny chudší na flavonoidy. A skupina bez přidaného ovoce a zeleniny. Po 18 týdnech jen skupina s vysokým příjmem flavonoidů měla velký nárůst BDNF, což korespondovalo se zlepšením kognitivního výkonu. Nárůst BDNF může pomoci vysvětlit, proč každá další porce ovoce a zeleniny byla spojena s 3% snížením rizika deprese.  Čajová lžička kurkumy denně dokáže zvýšit hladiny BDNF o více než 50 % během měsíce. Zjištění je konzistentní s dalšími randomizovanými kontrolovanými studiemi, jež byly dosud provedeny.  I ořechy mohou pomoci. Ve studii PREDIMED byli lidé randomizováni k obdržení týdenních zásilek s ořechy nebo olivovým olejem. Ořechová skupina snížila své riziko nízkých hladin BDNF o 78 %.  Mozkový neurotrofický faktor není zapojen jen do depresí, ale také do schizofrenie. Když lidé se schizofrenií podstoupili 12týdenní cvičební program, výrazně jim to navýšilo hladiny BDNF. Vědce to vedlo k myšlence, že „pohybem vyvolaná modulace BDNF může hrát důležitou roli ve vývoji nefarmakologické léčby pacientů s chronickou schizofrenií.“ Dobře, ale co se vlastně dělo s jejich příznaky schizofrenie? Pojďme to zjistit.  Třicet jedinců se schizofrenií bylo randomizováno k navýšení pohybu na 40 minut aerobního cvičení 3x týdně nebo k žádnému cvičení. Zdálo se, že psychiatrické potíže, jako např. halucinace, se zlepšily, stejně jako kvalita života. Můžeme dokonce vizualizovat, co se jim událo v mozcích. Ztráta objemu mozku v určitých částech je zjevně součástí schizofrenie, nicméně už 30 minut cvičení 3x týdně stačilo až k 20% navýšení hmoty v postižené oblasti během tří měsíců.  Kalorická restrikce také může zvyšovat hladiny BDNF u schizofreniků, ve studii však nejedli jen méně, ale také zdravěji - méně nasyceného tuku, méně cukru a více ovoce a zeleniny. Podobá se to sovětským studiím půstu u schizofreniků. Hlásili vskutku neuvěřitelné výsledky, vraceli lidi k normálu a půst popisovali jako „jedinečný úspěch v léčbě schizofrenie.“ Část problému však je, že diagnostický systém použitý Sověty je zcela jiný, je proto těžké výsledky interpretovat. Mají však podskupinu, která zřejmě odpovídá západní definici. A i u ní uvádějí zlepšení mezi 40 a 60 % po půstu.  Jenže půst není vše, co dělali. Po půstu trvajícím až jeden měsíc začali s bezmasou a bezvaječnou stravou. Takže když uvádějí pozoruhodné účinky přetrvávající i roky poté, tak ty platily pro jedince, kteří se té stravy drželi nadále. Lidí, kteří přestali, měli relaps. Čím poctivěji bylo stravování dodržováno, tím lepší byl výsledek. Upozorňují, že „ne všichni pacienti byli schopni zůstat vegetariány,“ snažili se však jíst maso minimálně. A podívejte, z randomizovaných kontrolovaných studií víme, že už jen odstranění masa a vajec může zlepšit duševní zdraví během dvou týdnů. Je proto těžké rozpoznat, jakou roli měl samotný půst v uváděném zlepšení.  Jediné tučné jídlo dokáže během hodin snížit hladiny BDNF. Můžeme prokázat, že je to tukem samotným, jelikož to stejné pozorujeme, když lidem podáme tuk přímo do žil. Mohlo by to pomoci vysvětlit, proč se zvýšená konzumace nasycených tuků při vysokotučném stravování může podílet na mozkové dysfunkci, neurodegenerativních nemocech, ztrátě dlouhodobé paměti a kognitivní poruše. Asi nám to i může pomoci vysvětlit, proč je standardní americká strava spojována s vyšším rizikem deprese. Výživové faktory ovlivňují hladiny mozkového neurotrofického faktoru.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

broskve / deprese / duševní zdraví / flavonoidy / jablko / kalorická restrikce / kalorie / kognice / maso / meruňky / nasycené tuky / ořechy / ovoce / paměť / pohyb / PREDIMED / půst / rostlinná strava / schizofrenie / standardní strava / švestky / vegani / vegetariáni / vejce / zelenina / zelí / živočišné produkty