Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Léčení deprese půstem

Omezení příjmu kalorií může zvýšit hladinu neurotrofického faktoru, jenž je považován za klíčový při poruchách nálady.

13. 12. 2021

Sdílet toto video

Po více než sto let je držení půstu označováno za prostředek k léčbě, který je údajně „skvělým nástrojem pro zachování zdraví,“ zejména pak k omlazení těla i ducha. Jenže už po 18 hodinách půstu jsou lidé hladoví a popudliví. Po jednom až dvou dnech pozitivní nálada opadne, přijde špatná nálada a po 72 hodinách už se lidé cítí smutní, sebeobviňují se a pociťují ztrátu libida. Pak se však začne dít něco podivného. Po pár dnech lidé pocítí „půstem vyvolané zlepšení nálady... ústup úzkostí, deprese, únavy a příval energie.“ A toto ukazují všechny studie. Jakmile překonáte kritickou hranici, tak při půstu pocítíte „zvýšení bdělosti a zlepšení nálady, subjektivní pocit spokojenosti a někdy dokonce přímo euforii.“ Není divu, že v tu dobu jsou vaše hladiny endorfinů zvýšené skoro o 50 %. Toto zlepšení nálady, bdělosti a pohoda z určitého pohledu dává jistý smysl. Ze začátku vaše tělo chce, abyste se cítili špatně, čímž vás nutí jíst každý den, kdy je vám jídlo dostupné. Pokud však uplyne několik dní bez přísunu potravy, vašemu tělu dojde, že nemůže dále sklíčeně sedět v jeskyni. Potřebujete motivaci vyrazit ven a sehnat nějaké kalorie. Lze tedy půst využít k léčbě poruch nálad, jako je deprese? Je sice skvělé, že můžeme lidem přivodit lepší náladu po několika dnech půstu, ale klíčovou otázkou je, „jak dlouho přetrvá zlepšení nálady v čase“ a vydrží-li i když začnete zase jíst. Odpověď se nedozvíme, dokud to nepodrobíme testu. Zajímavé je, že těch pár publikovaných výzkumů pochází z Japonska a z tehdejšího Sovětského svazu. Něco z toho až směšné. Například tato studie, která zahrnula ženy se škálou potíží, jenž vědci sváděli převážně na manželské problémy. Aha, manžel se k vám nechová hezky? Co takhle trocha léčby elektrickými šoky? Ta jim však evidentně nepomohla, co tedy zkusit léčbu hladovkou? Hladovka u žen pochopitelně vyvolala hlad, ale na to měli Thorazine. Když jim budete opakovaně píchat antipsychotikum na uklidnění, pomůže jim to celý proces zvládnout. A co se tedy stalo? Koho zajímá, co se stalo? Co bychom vůbec s těmi výsledky dělali? Další studie Thorazine vynechala. Deset dní půstu. Ženy však navíc byly celé dny v posteli a zcela izolovány, bez kontaktu s okolním světem. Ať už se tedy lidem ulevilo nebo přitížilo, bylo by nemožné z toho vyvodit vliv samotného půstu. Evidentně se jim vedlo lépe, účinnost údajně byla pozorována u 31 z 36 pacientů trpících depresí. Vědci proto došli k závěru, že terapie půstem poskytuje alternativu k užívání antidepresiv. Považují ji za „druh šokové terapie.“ Lidem se tak uleví, když mohou znovu začít jíst a vyjít ze samotky, nebo i jen vylézt z postele, že uvádějí zlepšení nálady. Dobře, ale to platilo v čase propuštění. Jak se cítili další den, týden, měsíc? Půst je z podstaty neudržitelný. V ideálním případě bychom chtěli vidět nějaké dlouhotrvající účinky. Výzkumníci proto zkontrolovali stav několika stovek pacientů ne po pár měsících, ale dokonce po několika letech. Z 69 osob, které očividně trpěly depresí, jich 90 % hlásilo dobré nebo skvělé výsledky na konci desetidenního půstu a kupodivu i roky poté 87 % z 62, kteří odpověděli, prohlašovalo, že se stále cítí dobře. Žádnou kontrolní skupinu neměli. Nevíme tedy, jestli by se stejně dobře necítili i bez půstu. A šlo jen o samohlášení, takže možná došlo ke zkreslení odpovědí jednoduše tím, že se snažili potěšit výzkumníky nebo se báli, že by byli jinak znovu posláni na samotku. Nemáme ponětí, jak to bylo. Máme však dostatečné důkazy o krátkodobém zlepšení nálady. Otázkou je, čím je to způsobeno. Kromě endorfinů dochází během půstu k přívalu serotoninu, kterému se přezdívá hormon štěstí. Narůstá také BDNF, mozkový neurotrofický faktor, který hraje klíčovou roli v poruchách nálad. A nejde jen o to, že by po něm pokusní hlodavci byli veselejší. Lidé s vážnou depresí mají nižší hladiny BDNF v krvi. Pitevní studie obětí sebevražd nacházejí jen poloviční množství BDNF v klíčových částech mozku při srovnání s normálem. Naznačuje nám to, že BDNF možná hraje důležitou roli v sebevražedném chování. BDNF lze navýšit pomocí antidepresiv a elektrošoků nebo kalorické restrikce. Po vyřazení 25 % kalorií z denního příjmu jsou po třech měsících naměřeny o 70 % vyšší hodnoty. Existuje nějaká potravina, která by pomohla zvýšit hladiny BDNF, abychom získali jeho přínosy bez hladovění? To zjistíme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org