Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Testování programů zdraví a wellness na pracovišti
Proč tolik wellness programů na pracovišti nepřináší výsledky?
Jakou cenu má lidský život? Ideálně bychom chtěli věřit, že je nevyčíslitelný. Každý život je jedinečný a neocenitelný. Jenže máme omezené zdroje a musíme činit politická rozhodnutí, což pak vede ke vzniku fascinujících vědeckých článků, jako je tento: Efektivita nákladů 500 různých intervencí na záchranu životů. 587, abychom byli přesní. Některé stojí přes deset miliard dolarů při záchraně jednoho roku života. Celkově vychází průměrná cena intervence na 42 000 dolarů (milion Kč). Tolik například stojí ušetření roku života jednoho člověka instalací světelné signalizace na železničním přejezdu. Jak byste mohli odůvodnit odmítnutí instalace takové signalizace? Například tak, že více životů zachráníte stejnou investicí do drážkovaného povrchu na silnicích. Kdyby vám ale vážně záleželo na ochraně řidičů, mohli byste zachránit skoro stokrát více životů investicí stejné částky do mediálních kampaní na podporu používání pásů.
Pokud byste chtěli skutečně co největší hodnotu, co nejvíce prevence za co nejméně peněz, pak tu jsou intervence, které dokonce ušetří více zdrojů, než stojí. Většina intervencí sice stojí ročně 10 000 dolarů (250 000 Kč) a více za ušetřený rok života, ale podívejte se na tyhle. Nejen finančně neutrální, ale dokonce můžete zachraňovat životy a zároveň šetřit peníze! Lepší už to nemůže být!
Studie například říkají: „Programy na podporu wellness zaměstnanců mohou přinést úspory.“ Ušetříte nejen o trochu více, než utratíte, je tam potenciál ztrojnásobit si peníze pouhou investicí do wellness. Protože je však účast zaměstnanců skoro vždy dobrovolná, vzniká prostor pro zkreslení selekcí. Zdravější lidi to totiž více táhne k wellness programům. Potvrzuje se to tím, že během roku předcházejícího účasti ve wellness programu měli lidé s pozdější účastí v programu nižší zdravotní výdaje a zdravější návyky než ti, kteří se pak nepřihlásili. Není proto překvapivé, že si vedli lépe než jejich spolupracovníci bez programu. Wellness program k tomu ani nemusel nijak sám přispět. Naštěstí přibývají počty randomizovaných kontrolovaných studií wellness programů a my tak můžeme zjistit, jestli lze prokázat příčinnost. A zodpovědět otázku: „Fungují zaměstnanecké wellness programy?“ Je to obzvláště důležitá otázka, když zvážíme, že zaměstnanecké wellness programy se rozrostly v multimiliardový dolarový sektor.
Jedna z nejnovějších randomizovaných kontrolovaných studií byla vydána v Journal of the American Medical Association. Tisíce zaměstnanců byly efektivně randomizováni k wellness programu u BJ’s Wholesale Club. Ačkoliv účastníci programu uváděli, že si osvojují zdravější návyky jako pravidelné cvičení, nebyly naměřeny žádné rozdíly v klinických ukazatelích zdraví ani v útratách za zdravotní péči a jejím využívání. Autoři navrhují, že možná bude potřeba zkrotit svá očekávání ohledně finanční návratnosti investic do wellness programů, přinejmenším v krátkodobém horizontu.
Někteří namítají, že už bezztrátový program, takový, jenž nezatěžuje firmu náklady navíc, ale dokáže přinést výrazné zlepšení zdraví populace, může stát za zvážení. Možná by přibývající důkazy o omezených nebo nejasných přínosech wellness programů měly povzbudit poskytovatele wellness programů a zaměstnavatele, aby kriticky přezkoumali náplň svých programů a pokusili se je vylepšit. Průzkum na 162 wellness programech ukázal, že jen třetina z nich nabízela výživové poradenství. A ani s poradenstvím nestačí lidi jednoduše zkusit přesvědčit, aby o sebe lépe pečovali. Je zapotřebí, aby organizace vytvořila prostředí, ve kterém je vedení zdravé životosprávy výchozí volbou. Co například prosazují ve firemní jídelně? Co podávají na setkáních a čím plní automaty s občerstvením?
Program zdravé životosprávy v PepsiCo nedokázal firmě ušetřit peníze, ale osobně pochybuji, že jedním z bodů wellness programu v PepsiCo zvaném Healthy Living, bylo také říkat zaměstnancům, aby nekonzumovali žádný z výrobků firmy, ve které pracují.
Když se podíváme znovu na případ BJ's Wholesale Club, tak pár procent zaměstnanců sice řeklo, že teď pravidelněji cvičí, ale co se týče výživy, byl to úplný propadák. Nepili méně limonád a nejedli více ovoce a zeleniny. Není divu, že se jejich zdraví takřka nezměnilo.
V systematickém posudku ze všech předchozích posudků na téma účinnosti výživových intervencí na pracovišti vyplývá, že průměrné zlepšení v příjmu ovoce a zeleniny bylo souhrnně o 0,7 porcí denně. Není divu, že si tyto programy moc dobře nevedou.
V knize Bohatství národů Adam Smith píše, že pracovníci budou s menší pravděpodobností produktivní „když jsou často nemocní, než kdyby se těšili celkově dobrému zdraví“. Nemocnost „nemůže selhat ve zmenšení produkce v průmyslu“. Možná jen potřebují více ovoce a zeleniny než 0,7 porcí denně.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org