Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Návratnost investic (ROI) do programů zdraví a wellness pro zaměstnance
Wellness programy na pracovišti vykazují průměrnou návratnost investice (ROI) 3, což znamená, že na každý investovaný 1 dolar připadají 3 dolary.
Působivý počet studií ukázal, že životospráva je hlavní příčinou našeho trápení, zejména chronických nemocí. Studie také ukazují, že změna životosprávy může mít drastický vliv na zlepšení zdraví ve fázi prevence i léčby onemocnění. Vzhledem k přínosům intervencí medicíny životního stylu by dávalo smysl, kdyby naše zdravotnictví co nejrychleji tento směr přijalo. Jenže tomu jsme na míle daleko. Uvědomuji si, že máme soukromý zdravotnický systém, ale dokonce i z pohledu peněz to může dávat smysl a dá se na tom i vydělat.
Většina Američanů má své zdravotní pojištění vedené u zaměstnavatele a jeho cena stoupá závratným tempem. Výše pojistného na zdravotním pojištění stoupá každý rok stále výš. Smutné je, že všechny ty utracené peníze nevedly ke zdravějším zaměstnancům nebo zdravějším Američanům. Za zdravotní péči na jednu osobu utrácíme zdaleka nejvíce, přesto není americká populace zdravá. V roce 2014 už naše očekávaná délka života sklouzla na 43. světovou příčku. A od té doby rok za rokem dále upadá. A není to jen tím, že si ostatní země vedou lépe, my si vedeme hůře a žijeme stále kratší životy. A nemocnější životy. I zde platí, že je to nežádoucí i z finanční stránky věci, stovky miliard v produktivitě nenávratně pryč, a to nemluvě o nákladech na zdravotní péči.
Jeden zaměstnanec dostane cukrovku a stojí to za rok o 10 000 dolarů (250 000 Kč) více. Kdyby firmy s vlastním pojištěním dokázaly zabránit těmto případům nebo je napravit, mohly by ušetřit spoustu peněz. Tím se nabízí možnost, že by zaměstnanecké wellness programy mohly být nejen finančně neutrální, ale dokonce by mohly firmě ušetřit peníze, nebo i vynášet. A tím se dostáváme ke konceptu návratnosti investice, ROI. Návratnost nám říká, kolik peněz dostanete zpět za každý utracený dolar. Návratnost 3 : 1 znamená, že vám každý dolar vydělá tři nazpět. Investováním do takového programu byste si peníze ztrojnásobili. Skutečná čísla se dozvíme jedině náležitým otestováním.
Například Johnson & Johnson tvrdí, že investicí do wellness programů zaměstnanců získá asi dva až čtyři dolary za každý investovaný dolar. Citibank odhadla svou návratnost investice na pět dolarů zpět za každý utracený dolar. Komplilace hrstky podobných studií zjistila, že průměrná návratnost činí více než tři dolary ušetřené v nákladech za zdravotní péči za každý dolar utracený na podporu zdravého života. Novější posudek zahrnující přes dvacet studií dospěl k návratnosti investice vyšší než pět ku jedné. Ještě novější posudek z Harvardu zkoumající přes třicet studií pak vypočítal už jen tři ku jedné. Utrať jeden dolar, získej tři zpět. To není špatné.
Jedna výrobní společnost hlásila neuvěřitelnou návratnost 34 : 1, a to počítali jen přímé náklady na zdravotní péči. Některé jejich nepřímé náklady jako absence při nemoci a zdravotní indispozice, poklesly ještě více. Další možné přínosy si asi umíte představit - šťastnější zaměstnanci jsou produktivnější zaměstnanci, kteří u vás spíše dlouhodobě zůstanou. Takže platí, že firmy investující do podpory zdraví zaměstnanců mají kompetitivní výhodu?
Veřejně obchodovatelné společnosti, jenž získaly ocenění Corporate Health Achievement Awards, překonaly S&P 500 o 40 %. Firmy oceněné C. Everett Koop Award překonaly S&P 500 dvě ku jedné. Firmy s vysokou úrovní podpory zdraví na pracovišti také vyhrávají. A nejnověji se to stejné ukázalo i u společností investujících do vnitřní kultury zdraví.
Možná to není tak, že zdraví zaměstnanci vedou k výdělečnější společnosti, možná výdělečnější společnosti zkrátka mají více peněz na útratu za podporu zdraví zaměstnanců. Existuje spojitost mezi růstem ceny akcií a zavedením skvělého programu pro wellness zaměstnanců? Možná, ale korelace ještě neznamená kauzalitu. Možná je prioritizace wellness jen znakem skvělého týmu vedení a to je ten skutečný důvod, proč se topí v penězích.
Většina studií návratnosti neměla adekvátní kontrolní skupinu. Nemůžeme jen porovnat náklady na zaměstnance firem zapojených a nezapojených do programu, protože zdravější lidé jsou zkrátka k takovým programům přirozeně přitahováni. Proto potřebujeme randomizované klinické studie, abychom tomu skutečně přišli na kloub. A na ty se podíváme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Shurney D. Bringing lifestyle into the equation. J Managed Care Med. 2011;14(2):5.
- Bodai BI, Nakata TE, Wong WT, et al. Lifestyle medicine: a brief review of its dramatic impact on health and survival. Perm J. 2018;22:17-025.
- Gulati M, Delaney M. The lifestyle medicine physician’s case to self-insured employers: a business model for physicians, a bargain for companies. Am J Lifestyle Med. 2019;13(5):462-9.
- Lavizzo-Mourey R. Why we need to build a culture of health in the united states. Acad Med. 2015;90(7):846-8.
- US Burden of Disease Collaborators, Mokdad AH, Ballestros K, et al. The state of us health, 1990-2016: burden of diseases, injuries, and risk factors among us states. JAMA. 2018;319(14):1444-72.
- Koh HK, Parekh AK, Park JJ. Confronting the rise and fall of us life expectancy. JAMA. 2019;322(20):1963-5.
- Goetzel RZ, Henke RM, Tabrizi M, et al. Do workplace health promotion (Wellness) programs work? J Occup Environ Med. 2014;56(9):927-34.
- Henke RM, Goetzel RZ, McHugh J, Isaac F. Recent experience in health promotion at Johnson & Johnson: lower health spending, strong return on investment. Health Aff (Millwood). 2011;30(3):490-9.
- Ozminkowski RJ, Dunn RL, Goetzel RZ, Cantor RI, Murnane J, Harrison M. A return on investment evaluation of the Citibank, N.A., health management program. Am J Health Promot. 1999;14(1):31-43.
- Aldana SG. Financial impact of health promotion programs: a comprehensive review of the literature. Am J Health Promot. 2001;15(5):296-320.
- Chapman LS, American Journal of Health Promotion Inc. Meta-evaluation of worksite health promotion economic return studies: 2005 update. Am J Health Promot. 2005;19(6):1-11.
- Baicker K, Cutler D, Song Z. Workplace wellness programs can generate savings. Health Aff (Millwood). 2010;29(2):304-11.
- Allen H. Success overlooked–Navistar, 1999 to 2009: the huge impact an employer’s approach to wellness can have on health care costs and sustained value. J Occup Environ Med. 2015;57(1):e3-7.
- Goetzel RZ. Comment on “Do workplace health promotion (Wellness) programs work?” (September 2014, Volume 56, Issue 9). J Occup Environ Med. 2015;57(1):e10.
- Fabius R, Loeppke RR, Hohn T, et al. Tracking the market performance of companies that integrate a culture of health and safety: an assessment of corporate health achievement award applicants. J Occup Environ Med. 2016;58(1):3-8.
- Goetzel RZ, Fabius R, Fabius D, et al. The stock performance of c. Everett koop award winners compared with the standard & poor’s 500 index. J Occup Environ Med. 2016;58(1):9-15.
- Grossmeier J, Fabius R, Flynn JP, et al. Linking workplace health promotion best practices and organizational financial performance: tracking market performance of companies with highest scores on the hero scorecard. J Occup Environ Med. 2016;58(1):16-23.
- Goetzel RZ, Fabius R, Roemer EC, et al. The stock performance of american companies investing in a culture of health. Am J Health Promot. 2019;33(3):439-47.
- O’Donnell MP. Is there a link between stock market price growth and having a great employee wellness program? Maybe. J Occup Environ Med. 2016;58(1):e18-20.
- Song Z, Baicker K. Effect of a workplace wellness program on employee health and economic outcomes: a randomized clinical trial. JAMA. 2019;321(15):1491-501.