Nejlepší dieta pro COVID a Long-COVID

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Nejlepší dieta pro COVID a Long-COVID

Zdá se, že zdravá rostlinná strava pomáhá snižovat riziko závažného průběhu COVID-19 a vzniku infekce, a to i nezávisle na komorbiditách.

21. 12. 2023

Sdílet toto video

Jakou roli hraje výživa v prevenci a překonání COVID-19? Mýty spojené s výživou a ochranou i léčbou byly v této pandemii široce rozšířené. Ačkoliv neexistuje strava, která by zcela zabránila nakažení, rozhodně jsou určité kroky, které lze učinit pro minimalizaci rizika. Lidé se zdravější stravou obecně evidentně nemají tak často vážný průběh. Nejspíše však jde o nepřímý přínos nižšího výskytu obezity a již diagnostikovaných nemocí. Skvělé, ale existuje i nějaká strava, která by měla přímé účinky na průběh onemocnění nebo náchylnost k vlastnímu nakažení se? Rostlinné stravování má prokázanou schopnost snižovat riziko ostatních respiračních infekcí. Během pandemie v roce 1918 byly církevní školy, kde se jedlo vegansky, ušetřeny vážných následků. Jak by mohla rostlinná strava pomoci? Rostlinné dusičnany koncentrované v tmavě zelené listové zelenině tělo využívá k přeměně na oxid dusnatý, který je součástí první linie obrany našich plic proti infekci. V rostlinách navíc najdeme fytoživiny polyfenoly, které mohou přímo potlačit virovou infekci. Pak tu jsou příznivé účinky na naši střevní mikroflóru, jež hraje klíčovou roli v imunitním systému. Potraviny obsahující vlákninu umožňují symbiotický vztah se střevními bakteriemi, zatímco zpracované a živočišné jídlo může mít opačný, dysbiotický účinek. Vláknina koncentrovaná v celistvých rostlinných potravinách je vůbec nejsilnější protizánětlivou složkou potravy. Naopak nasycený tuk koncentrovaný v mase, mléku a pochutinách je nejvíce prozánětlivou složkou stravy. Není překvapením, že lidé konzumující více prozánětlivou stravu měli větší riziko těžšího průběhu a samotného nakažení COVID-19, takřka 12x vyšší pravděpodobnost. A to i po zohlednění tělesné váhy, cukrovky a krevního tlaku. Jenže tato studie zahrnovala jen 60 COVID pacientů. Co takhle 11 000 COVID pacientů? Zánět spojený se stravováním zvyšoval riziko infekce COVID-19, závažný průběh onemocnění i úmrtí. Mohlo by to pomoci vysvětlit, proč smrtnost COVID byla v Africe stokrát nižší? Může rostlinná strava pomoci zmírnit COVID-19? Pojďme to zjistit. V této studii závažnosti onemocnění COVID-19 u seniorů ve vztahu k nevegetariánské a vegetariánské stravě statisticky vyšlo, že nevegetariáni měli až 20x vyšší riziko prodělání silně závažného COVID-19. Jenže jen na základě 9 vegetariánů. Zde máme studii na tisících zdravotnických pracovníku první linie ze šesti zemí. Studie zjistila, že lidé konzumující rostlinnou stravu měli o 73 % nižší riziko prodělání středního nebo závažného COVID-19. A i při zkombinování s pescetariány (ti, kteří jedí ryby, ale ne jiné maso) jim vyšlo významně nižší riziko. Největší rozdíl byl mezi lidmi na rostlinné stravě a na nízkosacharidové stravě. V porovnání se zdravotníky na rostlinách ti na nízkosacharidové a vysokobílkovinné stravě měli takřka 4x vyšší riziko prodělání vážné infekce. Nemusí nás to překvapovat, jelikož mnoho z rizikových faktorů pro úmrtí na COVID-19: obezita, srdeční onemocnění, vysoký krevní tlak a cukrovka 2. typu, lze dostat pod kontrolu nebo i vyléčit dostatečně zdravou rostlinnou stravou a životosprávou. Evidentní přínos rostlinné stravy však zasahoval ještě dále. Značně snížené riziko bylo nezávislé na všech těch diagnózách. Výzkumníci naznačují, že „zdravá strava nabitá potravinami s množstvím živin může být považována za ochranu před vážným průběhem COVID-19.“ Kategorií potravin nejvíce spojenou s nižší závažností příznaků byly v ambulantní studii luštěniny. Hned za nimi obiloviny, nejlepší zdroje vlákniny. Výzkumníci navrhují, že by spojitost mohly vysvětlovat protizánětlivé účinky mastných kyselin s krátkým řetězcem vyráběné prospěšnou mikroflórou z vlákniny ze stravy. Studie na zdravotnících zahrnovala pár tisíc lidí, ale výzkumníci z Harvardu sesbírali data od téměř 600 000 účastníků. Využili skórovací systém rostlinné stravy, ve kterém dostáváte body za příjem zdravých rostlinných potravin a odebírají se vám body za maso, vejce, pochutiny a mléčné výrobky. A vyšlo to, lidé s vyšším skóre měli značně nižší riziko prodělání vážného COVID-19, ale také značně nižší riziko toho, že vůbec onemocní. A znovu platí, že toto vyšlo po zohlednění komorbidit, ale i nevýživových rizikových faktorů jako cvičení a kouření. Závěr: „Nejlepší dostupné důkazy nám naznačují, že je rostlinná strava přínosná ve schopnosti přímo snižovat riziko vážných příznaků COVID-19 a riziko samotného nakažení,“ dokonce i nezávisle na dalších faktorech souvisejících se zdravím. Strava středomořského typu může snížit riziko nakažení o 22 %, zatímco ještě více rostlinná strava dokáže snížit riziko infekce na polovinu. Pro léčbu dlouhého covidu je doporučena rostlinná strava na základě hojných důkazů ukazujících příznivou spojitost mezi rostlinným stravováním a zlepšenou funkcí imunity, rovnováhy neurotransmiterů, redukce bolesti a zánětu, zlepšení spánku i duševního zdraví. Co se týče úprav životosprávy pro management dlouhého covidu, „propagace rostlinného stravování ve velkém měřítku“ může mít potenciál zlepšit fyzické i duševní dopady, ale podrobeno testování to zatím nebylo. Byla provedena studie, která naznačila, že lidé konzumující více zeleniny mají menší riziko deprese a lidé konzumující více ořechů, luštěnin a celozrnných obilovin mohou mít méně deprese, úzkostí a stresu po COVID-19. Hladina stresu naopak korelovala s vyšším příjmem masa. Jediné dostupné intervenční studie jsou tohoto typu, ukazují nepříznivý dopad stravy plné tuku a cukru, ale na syrské křečky. Křečci však na nezdravé stravě rozhodně měli velmi nespokojené plíce. Celkově vzato přijetí rostlinné stravy může být mocným nástrojem pro snížení rizika závažného COVID-19 a mělo by být propagováno jako opatření pro bezpečnost veřejného zdraví. A jaké jsou vedlejší účinky? Oddálení stárnutí a snížená nemocnost. Možná právě tohle je ta pravá posilující injekce. Konec konců, kdyby byla skutečná snaha investována do podněcování a zvýhodňování zdravějšího stravování a životosprávy, tak bychom nejen zachránili mnohem více životů před COVID-19, ale také bychom snížili budoucí úmrtnost na všechny hlavní příčiny úmrtí.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org