Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Minimální doporučená denní dávka antioxidantů
Kolik potravin bohatých na antioxidanty denně musíme sníst, abychom se vyhnuli upadnutí do oxidativního dluhu?
Uhlohydrát (sacharid) je v podstatě hydratovaný uhlík, tedy oxid uhličitý a voda. Tyto prvky rostliny používají k výrobě sacharidů. A stejné látky po nich zbydou i poté, co je spálíme na energii pro naše svaly a mozek. Nicméně tento proces oxidace sacharidů nutný k vytvoření energie není zrovna čistý a vznikají při něm volné radikály. Když například vypijeme vodu s cukrem, úroveň oxidace v našem krevním řečišti bude během několika hodin stoupat. Proč jsou naše těla stvořena zrovna tak, aby nepříznivě reagovala na náš hlavní zdroj paliva? Protože během dlouhých období našich dějin nic jako cukrová voda neexistovalo. Všechny cukry a škroby byly zabaleny do balíčku. S čím? S antioxidanty. V přírodě se cukr vždy vyskytuje společně s fytoživinami.
Pokud vypijete stejné množství cukru v podobě pomerančové šťávy, oxidace v těle tak nestoupne. Proč? Protože ovoce kromě cukru obsahuje také antioxidanty. Nemůžeme prostě vypít cukrovou vodu obohacenou o vitamín C? Ne, vitamín C nebyl tou důležitou látkou v pomerančové šťávě, jde nám o citrusové fytoživiny, jakými je hesperetin a naringenin. Tyto látky omezují oxidaci.
Pokud s každým jídlem nebudeme jíst rostlinné potraviny bohaté na fytoživiny, například ovoce, pak naše těla budou celé hodiny od konzumace mimo rovnováhu, v prooxidační stavu. To nás může učinit náchylnými vůči onemocněními souvisejícím s oxidativním stresem. Volné radikály v našem těle mohou například zoxidovat tuky v krvi a přispět tak k rozvoji srdečního onemocnění.
Zde jsou hladiny zoxidovaného tuku v naší krvi 1, 2, a 3 hodiny po požití cukrové vody, a zde vidíte odpovídající pokles hladin vitaminu E v krvi, který odpovídá tomu, jak se naše zásoby antioxidantů v těle během několika hodin postupně vyčerpávají. Pokud v jídle nemáme žádné potraviny s obsahem fytoživin, naše tělo musí sáhnout do své záložní zásoby antioxidantů, která však nevydrží příliš dlouho. Takže v ideálním případě bychom si měli dopřávat co největší množství potravin bohatých na fytoživiny. Přinejmenším bychom měli jíst tolik antioxidantů, abychom potlačili oxidaci vznikající při trávení. Přinejmenším nechceme dopadnout tak, že bychom museli každý den brát ze zásob a na konci dne měli v těle méně antioxidantů, než s kolika jsme se ráno probudili.
Abychom se tomuto vyhnuli, potřebujeme každý den přijmout zde znázorněné množství antioxidantů každý den. Množství záleží na tom, kolik toho sníme. Je to minimální množství potřebné k potlačení oxidace vznikající při trávení (měřeno v milimolech metodou TEAC – číslo je ekvivalentem kapacity troloxu). Muži v USA průměrně přijmou zhruba 2 500 kalorií denně, takže by měli přijmout alespoň 11 000 mikromolů denně. Ženy, které jedí v průměru kolem 1 800 kalorií, by měly přijmout minimálně 8 000, aby nevyčerpávaly své zásoby antioxidantů. Nicméně průměrný Američan nedosáhne ani poloviny tohoto minima! Není divu, že onemocnění spojená s oxidativním stresem jsou u nás tak běžná. V naší stravě je tak málo antioxidantů, že ani nedokážeme držet krok s vytvářenými volnými radikály vznikajícími při trávení jídla. Jsme národ, který se nachází v chronickém oxidativním dluhu.
Ve vyspělých společnostech lidé konzumují hodně jídla, ale málo rostlinných potravin, což může mít za následek posilování a prodlužování metabolické, oxidační a imunitní nerovnováhy. Výsledkem je příležitost ke vzniku biologického poškození, které časem může odrovnat biologickou obranu a opravné systémy těla. Toto se projeví buněčnou dysfunkci, nemocí a nakonec smrtí.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- H. Ghanim, P. Mohanty, R. Pathak, A. Chaudhuri, C. L. Sia, P. Dandona. Orange juice or fructose intake does not induce oxidative and inflammatory response. Diabetes Care 2007 30(6):1406 - 1411.
- X. Wu, G. R. Beecher, J. M. Holden, D. B. Haytowitz, S. E. Gebhardt, R. L. Prior. Lipophilic and hydrophilic antioxidant capacities of common foods in the United States. J. Agric. Food. Chem. 2004 52(12):4026 - 4037.
- B. Burton-Freeman. Postprandial metabolic events and fruit-derived phenolics: a review of the science. Br. J. Nutr. 2010 104(Suppl 3):S1 - 14.
- P. Mohanty, W. Hamouda, R. Garg, A. Aljada, H. Ghanim, P. Dandona. Glucose challenge stimulates reactive oxygen species (ROS) generation by leucocytes. J. Clin. Endocrinol. Metab. 2000 85(8):2970 - 2973.
- B. Burton-Freeman, A. Linares, D. Hyson, T. Kappagoda. Strawberry modulates LDL oxidation and postprandial lipemia in response to high-fat meal in overweight hyperlipidemic men and women. J Am Coll Nutr. 2010 29(1):46 - 54.
- F. Ursini, A. Zamburlini, G. Cazzolato, M. Maiorino, G. B. Bon, A. Sevanian. Postprandial plasma lipid hydroperoxides: a possible link between diet and atherosclerosis. Free Radic. Biol. Med. 1998 25(2):250 - 252.
- D. B. Zilversmit. Atherogenesis: a postprandial phenomenon. Circulation 1979 60(3):473 - 485.
- R.L. Prior, L Gu, X Wu, RA Jacob, G Sotoudeh, AA Kader, RA Cook.Plasma antioxidant capacity changes following a meal as a measure of the ability of a food to alter in vivo antioxidant status. J Am Coll Nutr. 2007 26(2):170-81.
Images thanks to TheFoodJunk via flickr; and OCAL, Joshua8420, and Philip Hilgaertner via clker.com. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise, and Jeff Thomas for his Keynote help.