Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

APOE – nejdůležitější gen pro dlouhověkost

APOE je hlavním přenašečem cholesterolu v mozku a hraje hlavní roli při balení a transportu LDL cholesterolu po celém těle.

10. 6. 2024

Sdílet toto video

Ačkoliv je genetický podíl na délce života relativně drobný, existují specifické geny spojené s dlouhověkostí? Převládající metodou pro komplexní genetické mapování je celogenomová asociační analýza. Lze ji připodobnit masivní verzi karetní hry Go Fish; jde o porovnávání milionů nebo více písmen DNA mezi skupinami podobných lidí a pátrání po shodě. Když například rozpletete DNA stovek stoletých lidí a porovnáte tyto sekvence s lidmi s kratším životem, našli bychom DNA písmeno v určité pozici, které století lidé disproporčně častěji sdílejí? Problémem je, že pár stovek stoletých lidí je maximum, co výzkumníci mohou sehnat. Extrémně dlouhověcí lidé, jako století lidé, představují jen malý zlomek populace. Asi jednoho z 10 000 lidí. Jak si umíte představit, čím více lidí máte v celogenomové asociační studii, tím větší máte šanci nalézt jehlu v kupce DNA sena. Když je ke studování extrémní dlouhověkosti možno najít jen tak málo lidí, stává se složitějším identifikovat trendy. Někteří výzkumníci se pokusili tento problém vyřešit snížením laťky věku na 85 let. Pak můžete do studie lehce zapojit tisíce lidí. Jenže dožít se 90 let není stejné jako dožít se 100. Statisticky je stejně obtížné dostat se z 90 na 100 jako dostat se na těch 90 let. Takže zahrnutím mladší věkové kategorie nám možná uniká objev tajemství stoletých lidí. To nás přivádí k dosud největší celogenomové asociační studii délky života založené na datech od milionu lidí. Jak se výzkumníkům povedlo sehnat tolik účastníků? Korelováním genetických otisků půl milionů jedinců středního věku s věkem obou jejich rodičů. Tak našli tucet oblastí DNA spojených s délkou života, které byly zjevně zodpovědné až za pětiletý rozdíl v dožití mezi jedinci. Dvanáct markerů DNA je ve skutečnosti překvapivě málo. Například v porovnání s výškou, kterou předurčuje přes 400 různých míst v DNA. Nicméně na rozdíl od délky života je výška vysoce dědičná. Posudek ze všech celogenomových asociačních studií nalezl pouze jeden gen potvrzený v několika nezávislých metaanalýzách. Je to „Alzheimerův gen“ ApoE. Kromě předurčení vyššího nebo nižšího rizika demence je ApoE vůbec nejdůležitější gen týkající se dlouhověkosti. To stále neznamená moc. ApoE kóduje protein dlouhý 299 aminokyselin zvaný apolipoprotein E. Někteří lidé mají ApoE geny kódující protein s aminokyselinou cysteinem na pozicích 112 a 158, tato varianta genu se nazývá ApoE2. Jiní mají v těchto místech arginin, to je varianta ApoE4. ApoE3 je třetím hlavním typem, ten má každou jedenkrát. Přítomnost genů kódujících variantu ApoE4 zvyšuje vaše riziko kognitivního úpadku, plně rozvinuté Alzheimerovy choroby a předčasné smrti. Když máte jednu kopii ApoE4 genu od své matky nebo otce, vaše šance stát se stoletým pokleslou zhruba na polovinu. Pokud zdědíte ApoE4 geny od obou rodičů, šance dožít se stovky klesnou o více než 80 %. Co tento protein dělá, že má tak velký dopad na naše zdraví a dlouhověkost? ApoE je primárním přenašečem cholesterolu v mozku a hraje důležitou roli v balení a transportování LDL cholesterolu napříč tělem. Hladina LDL cholesterolu u lidí s ApoE4 geny je v průměru o více než 1 mmol/l vyšší než u lidí s ApoE2 geny. Zanáší tak tepny, které vyživují srdce i mozek. LDL cholesterol je rizikový faktor nejen srdečního onemocnění, ale i Alzheimerovy choroby. Když lidi převedete na stravu chudší na živočišný tuk a cholesterol, tak rozdíly v LDL cholesterolu vymizí. Pokles LDL téměř o 1,5 mmol/l. Rozdíl v hladině cholesterolu způsobený jiným ApoE genem může jednoduše zmizet, když budete jíst stravu dostatečně chudou na nasycený tuk a cholesterol. Takže strava umí přeprat geny. Mohlo by to vysvětlit tzv. nigerijský paradox. Pokud podědíte jeden ApoE4 gen, vaše riziko rozvoje Alzheimera se může ztrojnásobit. A pokud získáte ApoE4 geny od obou rodičů, což se týká jednoho z padesáti lidí v USA, můžete skončit s devítinásobkem rizika. Nejvyšší četnost výskytu ApoE4 varianty najdeme v Nigérii. Jenže zároveň mají jeden z nejnižších výskytů Alzheimerovy choroby. Jak je to možné? Populace s nejvyšším výskytem „Alzheimerova genu“ má jeden z nejnižších výskytů Alzheimerovy choroby? Tento nesoulad lze vysvětlit extrémně nízkými krevními hladinami cholesterolu Nigerijců. A to díky stravě s malým podílem živočišného tuku. Jídelníček se skládá hlavně z obilovin a zeleniny. Lidské tělo je stavěno na udržování hladin LDL cholesterolu okolo 0,6 mmol/l. Jenže průměr v západním světě je okolo 3,1 mmol/l. Není divu, že srdeční onemocnění je hlavní příčinou úmrtí v bohatých zemích. A Alzheimerova choroba je podle Světové zdravotnické organizace zabijákem číslo dvě. Lékaři a pacienti příliš často zaujímají fatalistický postoj ke chronickým degenerativním nemocem a Alzheimerova choroba není výjimkou. Říkají „vše to máte v genech“ a „co se má stát, to se stane“. Výzkum nám však ukazuje, že máme možnost nějak naložit i se svými špatnými genetickými kartami. Pomocí stravy můžete karty zamíchat a znovu rozdat.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org