Proč pravidelná konzumace zeleniny snižuje riziko deprese o více než polovinu? A častou konzumací nemyslí vědci 3 a více porcí denně, myslí jen 3 a více porcí týdně! I toto množství snížilo pravděpodobnost rozvoje deprese o 60 % i po vyloučení vlivu dlouhého seznamu dalších proměnných. Ve studii z roku 2012 bylo zjištěno, že vyloučení živočišných výrobků během dvou týdnů zlepšilo náladu účastníků. Výzkumníci obvinili kyselinu arachidonovou, která se nachází především v kuřecím mase a vejcích. Ta může nepříznivě ovlivnit duševní zdraví tím, že mozek zavalí zánětem. Lepší nálada na rostlinné stravě však může být způsobena také zdravými látkami obsaženými v rostlinách, třídou fytoživin, které dokáží překročit hematoencefalickou bariéru a vstoupit tak do mozku. Tento nedávný odborný posudek v časopise Nutritional Neuroscience naznačuje, že hojná konzumace ovoce a zeleniny „může představovat neinvazivní, přirozený a levný léčebný prostředek k podpoře zdravého mozku.“ Jak je to možné? Abychom pochopili důsledek, musíme pochopit i základní biologii, takzvanou monoaminovou teorii deprese. Jde o myšlenku, že deprese může vzniknout jako důsledek chemické nerovnováhy v mozku. Tady máte zjednodušenou verzi. Jedním ze způsobů, jakým v našem mozku miliardy nervů navzájem komunikují, je prostřednictvím chemických signálů, k čemuž slouží tzv. neurotransmitery. Zde je konec jednoho nervu a začátek druhého. Jde o skutečný snímek z mikroskopu. Všimněte si, že se nervové buňky ve skutečnosti nedotýkají, je mezi nimi fyzická mezera. Aby tuto mezeru nerv překlenul, když potřebuje „poklepat na rameno“ jinému, uvolní do této mezery chemické látky. Mezi takové látky patří i tři monoaminy: serotonin, dopamin a norepinefrin. Tyto neurotransmitery pak putují k druhému nervu a usilují o jeho pozornost. První nerv je poté nasaje zpět, aby je mohl použít při další příležitosti. Zároveň však neustále vytváří nové. Enzym zvaný monoaminooxidáza je neustále „žvýká,“ aby udržoval správné množství. Dle našich poznatků kokain funguje tak, že působí jako inhibitor zpětného vychytávání monoaminu nervem. Zabraňuje tomu prvnímu nervu zpátky nasát tyto tři chemické látky, proto to „klepání na rameno“ dalšímu nervu neustává a nervový vzruch nepřetržitě pokračuje. Amfetaminy fungují stejným způsobem, ale zároveň zvyšují uvolňování monoaminu. Extáze funguje stejně jako amfetamin (speed), ale způsobuje poměrně větší uvolňování serotoninu. Po nějaké době si druhý nerv řekne: „Dost, to už stačí!“ Utlumí proto své receptory, čímž sníží intenzitu nervového vzruchu. Obrazně řečeno si nasadí špunty do uší. Proto si člověk musí k dosažení stejného účinku brát stále větší dávky drogy. Jakmile drogu přestanete užívat, můžete se cítit mizerně, protože normální intenzita nervového přenosu už vám nedostačuje. Má se za to, že antidepresiva fungují na základě těchto mechanismů. Vypadá to, že lidé s depresí mívají zvýšené hladiny monoaminooxidázy v mozku. To je již zmiňovaný enzym, který rozkládá neurotransmitery. Když tohoto enzymu máme v klíčových částech mozku příliš mnoho (černé kruhy jsou úrovně v mozku jedinců s depresí a bílé kruhy u zdravých jedinců), pokud jsou hladiny vašeho neurotransmiterového enzymu zvýšené, pak vaše hladiny neurotransmiterů klesnou a vás postihne deprese. Nebo tak to alespoň říká teorie. Byla proto vyvinuta řada různých tříd léků proti depresi. Tricyklická antidepresiva, pojmenovaná podle chemické struktury se třemi uzavřenými řetězci, zabraňují opětovnému vychytávání norepinefrinu a dopaminu. Takže přestože vaše enzymy tyto látky pohlcují ve větší míře než normálně, již uvolněné látky vydrží sloužit déle. Pak přišly léky patřící do třídy SSRI, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, například Prozac. Teď už budete vědět, co to znamená. Tyto léky jednoduše blokují opětovné vychytávání serotoninu. Pak jsou léky, které blokují pouze opětovné vychytávání norepinefrinu, léky soustřeďující se na dopamin, nebo naopak. Ale pokud je problémem příliš vysoká hladina monoaminooxidázy, proč jednoduše neblokovat tento enzym? Vytvořte inhibitor monoaminooxidázy, což oni samozřejmě udělali, jenže tyto léky se používají až jako léky poslední záchrany kvůli závažným vedlejším účinkům. Mezi ně patří v neposlední řadě obávaný „sýrový efekt,“ při kterém konzumace určitých jídel, například některých druhy sýrů, může mít při užívání léku potenciálně smrtelné následky. Kdyby tak existoval způsob, jak zmírnit aktivitu tohoto enzymu bez nutnosti riskovat krvácení do mozku a smrt. Nyní si můžeme konečně promluvit o nejnovější teorii na téma, proč ovoce a zelenina dokáží zlepšit naši náladu. V různých rostlinách se nacházejí inhibitory tohoto enzymu spojeného s depresí. Jde například o fytoživiny z koření, jako jsou hřebíček, oregano, skořice a muškátový oříšek. Jenže látek z koření se do mozku nedostane dost. Tato tmavě zelená listová jich má hodně, jenže její jméno je tabák. To je ostatně jeden z důvodů, proč mohou cigarety kuřákům navozovat příjemné pocity. Dobře, ale co když nechceme ani krvácení do mozku, ani rakovinu plic? Existuje fytoživina obsažená v jablkách, bobulovinách, hroznech, kapustě, cibuli a zeleném čaji, která může skutečně ovlivnit naši biologii mozku natolik, že nám zlepší náladu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to practicalowl and gloom via flickr, and Mouagip, Nrets, Dake, ThePallanz, and Savant-fou via Wikimedia. Thanks to Ellen Reid, Maxim Fetissenko, PhD, and Laurie-Marie Pisciotta for their help with Keynote.

alternativní medicína / aneuryzma / antidepresiva / bobuloviny / cibule / deprese / dopamin / duševní zdraví / fytonutrienty / hřebíček / hrozny / jablko / kapusta / kokain / koření / kouření / kuřata / kyselina arachidonová / léky / muškátový oříšek / nálada / onemocnění mozku / oregano / ovoce / Prozac / rakovina plic / rostlinná strava / serotonin / skořice / tabák / vedlejší účinky / vegani / vegetariáni / vejce / zánět / zdravé plíce / zdravý mozek / zelenina / zelený čaj / živočišné produkty