Brokolicový receptor: naše první obranná linie

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Brokolicový receptor: naše první obranná linie

Ve střevech máme receptor, který je aktivován fytoživinami obsaženými v brukvovité zelenině, výsledkem je posílení imunity (Ah receptor).

26. 6. 2015

Sdílet toto video

To, čím jsme nejvíce vystaveni životnímu prostředí, to, čím nejvíce naše tělo interaguje s okolním světem, není naše kůže, ale naše střevní výstelka, jejíž plocha činí stovky čtverečních metrů. A v našem střevě, vše, co nás odděluje od vnějšího světa je jediná vrstva buněk o tloušťce 50 miliontin metru. Vzdálenost mezi vnějším světem a naším krevním oběhem je menší než tloušťka listu papíru. V kontrastu s tím: zde je vrstva kůže. Podívejte se na to – desítky ochranných vrstev buněk, které mají udržet vnější svět mimo naše těla. Proč nemáme v naší střevní stěně také více vrstev? Protože musíme vstřebat živiny z jídla do našeho těla. Pro naši kůži je to dobrý nápad, aby byla vodotěsná, protože do nás tak nezačne zatékat, ale výstelka našeho střeva musí umožnit vstřebávání tekutin a živin. S takovou tenkou a křehkou vrstvou mezi naším sterilním jádrem a vnějším chaosem by pro nás bylo lepší mít také slušný obranný systém, a skutečně, zde vstupují do hry intraepiteliální lymfocyty. Slouží dvěma účelům: udržují a opravují tuto tenkou bariéru a poskytují obranu přední linie proti střevním patogenům. Tyto nesmírně důležité buňky jsou pokryty receptory, které se nazývají Ah receptory. Receptor Ah je jako zámek. Celé desítky let vědci hledali přirozený klíč, který se vejde do tohoto zámku, aby aktivovali tyto receptory a pomohli zachovat naši imunitu. A právě jsme tento klíč objevili, je to brokolice. Brukvovitá zelenina – brokolice, růžičková kapusta, kapusta, květák, zelí – obsahuje fytonutrient, který je přeměňován naší žaludeční kyselinou na klíč, který pasuje do zámků Ah receptorů na našich intraepiteliálních lymfocytech a způsobuje tak jejich aktivaci. Zde je méně složitý diagram, který ilustruje stejnou věc. Brokolice, která vede k aktivaci našich imunitních pěšáků. Takže teď už víme, že určité složky potravy přítomné v brukvovité zelenině, působí přes Ah receptory a podporují tak intestinální imunitní funkce. Už od dětství se učíme, že zelenina je pro nás dobrá, a většina z nás jí zeleninu, aniž by nějak zvlášť přemýšlela o důkazech, které se skrývají za tímto přejatým moudrem, nebo o tom, jaké mechanismy stojí za údajnými zdraví podporujícími vlastnostmi stravy bohaté na zeleninu. Ale teď víme, že určité složky potravy, které se ve velkých množstvích nacházejí v brukvovité zelenině, jako jsou brokolice, květák či zelí, „jsou nezbytné pro udržení imunitní funkce střev.“ Zelená zelenina je ve skutečnosti nezbytná pro zachování velká populace těchto ochranných intraepiteliálních lymfocytů. Možná proto je spojen příjem zeleniny s nižším rizikem zánětlivých onemocnění střev, jako je ulcerativní kolitida, zatímco příjem západní stravy, jejíž hlavní složkou je maso, je spojen s vyšším rizikem zánětlivých onemocnění střev. To může být způsobeno tím, že aktivace receptorů v našich intestinálních imunitních buňkách je v podstatě senzorem fytochemikálií pocházejících z rostlin. To vyvolává další otázku. Proč náš imunitní systém vyvíjí tento požadavek na brokolici a jiné potraviny rostlinného původu? No, zkuste o tom přemýšlet. Kdy potřebujeme zvýšit nejvíce zvýšit obrannou kapacitu našich střev? Když jíme. Tudíž spojení mezi zvýšenou imunitní aktivaci střev a příjmem potravy může sloužit k posílení imunity přesně tehdy, když je to zapotřebí. Zároveň by to umožnilo energii, aby byla uschována pro dobu, kdy bude potravin nedostatek, protože to vyžaduje hodně energie. Proč zůstávat v pohotovostním režimu 24 hodin denně, 7 dní týdnu, když jíme jen párkrát denně? V průběhu dějin lidského rodu naše strava obsahovala většinou rostliny – divoké rostliny, tmavě zelenou listovou zeleninu, nebo, podle toho, co víme o našich počátcích, jen listy. Když budeme s jídlem přijímat stejné množství zeleniny, může to našim tělům posloužit jako signál, aby udržovala náš imunitní systém. Takže staré doporučení „jezte zeleninu,“ má silné základy na molekulární úrovni. Tento objev byl zajímavý pro farmaceutické společnosti, které se zabývají farmaceutickými léčivými přípravky obsahujícími receptory Ah. „Nicméně,“ jak dospěl k závěru jeden výzkumný tým v Cambridge, „spíše než vyvíjet další protizánětlivé léky, by to chtělo změnit stravu, která v současnosti obsahuje vysoce zpracované potraviny a jen velmi málo zeleniny. To by mohla být, co se týče nákladů, mnohem efektivnější cesta ke zdraví a pohodě.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org