Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Dopad masa z laboratoře na lidské zdraví: bezpečnost potravin
Bezpečnost laboratorně pěstovaného masa. Jaké jsou přímé zdravotní důsledky výroby čistého masa - tedy masa bez zvířat?
V článku v časopise Popular Mechanics z roku 1932 nazvaném „Za padesát let“ Winston Churchill předpověděl, že jednoho dne se vyhneme absurditě - neefektivitě - pěstování celého kuřete, abychom snědli prsa nebo křídla, a budeme pěstovat jen ty části, které potřebujeme. Pěstování masa přímo ze svalových buněk by skutečně mohlo snížit emise skleníkových plynů až o 96 %, snížit spotřebu vody až o 96 % a snížit využití půdy až o 99 %.
Pokud se chceme do poloviny století vyhnout nebezpečným změnám klimatu, celosvětová spotřeba masa prostě nemůže nadále růst současným tempem. A jistě se objevily iniciativy, jako jsou bezmasé pondělky, které se snaží přimět lidi k omezení, ale zatím „se nezdá, že by nějak významně přispívaly k tomu, aby se myšlenka jíst méně masa dostala do hlavního proudu“. Vzhledem k přetrvávající touze lidí jíst maso se tedy zdá, že problémy spojené s konzumací se změnou postojů lidí pravděpodobně zcela nevyřeší. Možná bychom se tedy místo toho měli pokusit změnit výrobek.
Z ekologického hlediska se to zdá být jako jasná věc. Z hlediska dobrých životních podmínek zvířat bychom se mohli nadobro zbavit velkochovů a jatek a já bych nemusel ve vědecké literatuře narážet na podobné články. Vždyť co víc potřebujete vědět o moderním chovu zvířat než to, že po celé zemi byly navrženy a schváleny takzvané „ag-gag“ zákony, které zakazují tajné fotografie uvnitř takových provozů, abychom všichni zůstali v nevědomosti.
Dobře, ale co důsledky pěstovaného masa pro lidské zdraví? Chápu výhody pro dobré životní podmínky zvířat, životní prostředí a potravinovou bezpečnost, ale co možnost, že by pěstované maso mělo zdravotní a bezpečnostní výhody pro jednotlivé spotřebitele? Z nutričního hlediska je nejdůležitější výhodou možnost vyměnit typ tuku, protože právě teď se pěstuje pouze přímá svalová tkáň. Mohli byste ji mramorovat něčím méně škodlivým, než je živočišný tuk, i když samozřejmě stále zůstáváte u živočišných bílkovin.
Ze zdravotního hlediska je největší a nejzřetelnější výhodou bezpečnost potravin, snížení rizika výskytu patogenů přenášených potravinami. Za posledních několik desetiletí došlo k šestinásobnému nárůstu otrav z potravin. Jen ve Spojených státech hovoříme o desítkách milionů případů onemocnění infikovanými potravinami ročně, včetně stovek tisíc hospitalizací a tisíců úmrtí ročně. Nejčastější příčinou je kontaminované maso a další živočišné produkty.
Když průmysl pěstování masa nazývá své výrobky čistým masem, není to jen přitakání čisté energii. Patogeny otravy z potravin, jako jsou E. coli, Campylobacter a Salmonella, jsou fekální bakterie. Jsou výsledkem fekální kontaminace. Jsou to střevní bakterie, a proto se jich nemusíte obávat, pokud vyrábíte maso bez střev.
Ano, v dnešní době existují nejrůznější metody odstraňování viditelné fekální kontaminace na jatkách, a dokonce i experimentální zobrazovací technologie určené k odhalování více zředěných fekálních kontaminací. Ale na maloobchodní úrovni nám stále zůstává asi 10 % kuřat kontaminovaných salmonelou, 40 % kuřat v maloobchodě kontaminovaných kampylobakterem a většina drůbeže a asi polovina mletého hovězího masa a vepřových kotlet v maloobchodě kontaminovaných E. coli, což je indikátor fekálních zbytků. Z kultivovaného masa však nemusíte vařit žádné svinstvo, protože v něm žádné svinstvo není.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Churchill W. Fifty Years Hence. Popular Mechanics. March 1932.
- Tuomisto HL, de Mattos MJ. Environmental impacts of cultured meat production. Environ Sci Technol. 2011;45(14):6117-23.
- Wellesley L, Happer C, Froggatt A. Changing climate, changing diets: Pathways to lower meat consumption. Chatham House, The Royal Institute of International Affairs, London, 2015.
- Morris C, Kirwan J, Lally R. Less Meat Initiatives: An Initial Exploration of a Dietfocused Social Innovation in Transitions to a More Sustainable Regime of Meat Provisioning. IJSAF. 2014;21(2):189-208.
- Wilks M, Phillips CJ. Attitudes to in vitro meat: A survey of potential consumers in the United States. PLoS One. 2017;12(2):e0171904.
- Broad GM. Animal Production, Ag-gag Laws, and the Social Production of Ignorance: Exploring the Role of Storytelling. Environ Commun. 2016;10(1):43-61.
- Bryant C, Barnett J. Consumer acceptance of cultured meat: A systematic review. Meat Sci. 2018;143:8-17.
- Bhat ZF, Bhat H. Tissue engineered meat- future meat. J Stored Prod Postharvest Res. 2011;2(1):1-10.
- Mattick CS, Allenby BR. Cultured meat: the systemic implications of an emerging technology. 2012 IEEE International Symposium on Sustainable Systems and Technology (ISSST), Boston, MA. 2012:1-6.
- Bhat ZF, Kumar S, Bhat HF. In vitro meat: A future animal-free harvest. Crit Rev Food Sci Nutr. 2017;57(4):782-9.
- The price of foodborne illness in the USA. Lancet. 2010;375(9718):866.
- Shapiro P. Clean meat. New York: Gallery Books, 2018.
- Giombelli A, Gloria MB. Prevalence of Salmonella and Campylobacter on broiler chickens from farm to slaughter and efficiency of methods to remove visible fecal contamination. J Food Prot. 2014;77(11):1851-9.
- Seo Y, Lee H, Mo C, et al. Multispectral Fluorescence Imaging Technique for On-Line Inspection of Fecal Residues on Poultry Carcasses. Sensors (Basel). 2019;19(16):3483.
- National Antimicrobial Resistance Monitoring System. NARMS integrated report: 2012 - 2013: the National Antimicrobial Resistance Monitoring System: enteric bacteria. U.S. Food and Drug Administration. 2015.