Dopady masa z laboratoře na lidské zdraví: rezistence na antibiotika

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Dopady masa z laboratoře na lidské zdraví: rezistence na antibiotika

Zázračnými antibiotiky se plýtvá, aby se kompenzovaly přeplněné, stresující a nehygienické podmínky na velkochovech. Je laboratorně pěstované maso řešením?

15. 11. 2021

Sdílet toto video

Pěstování svaloviny přímo z buněk namísto jejího vyřezávání ze zvířat by snížilo riziko onemocnění z potravin, které je nyní způsobeno kontaminací výkaly při porážce a vykuchávání jatečně upravených těl, protože by nedocházelo k výkalům, porážce a vykuchávání jatečně upravených těl. Kromě toho by se také snížila hrozba rezistence vůči antibiotikům. Aby se kompenzovaly přeplněné, stresující a nehygienické podmínky v továrních chovech, jsou zvířatům hromadně podávána antibiotika. Hodně antibiotik - mluvíme o 20 milionech kilogramů lékařsky důležitých antibiotik ročně. Takže hospodářským zvířatům ve Spojených státech dáváme asi 2 miliony liber penicilinových léků a 15 milionů liber tetracyklinů. To je šílenství. Dostávají je přímo do krmiva a vody. Mluvíme o antibiotikách důležitých pro lidskou medicínu, která se kravám, prasatům a kuřatům podávají po tunách - po tisících tunách - přidávaných do krmiva nebo vody. A to vše bez lékařského předpisu. Devadesát sedm procent z desítek milionů kilogramů antibiotik podávaných hospodářským zvířatům ve Spojených státech je zakoupeno bez předpisu, tedy bez objednávky od veterináře. Chcete-li získat i jen pár miligramů penicilinu, potřebujete lékařský předpis, protože jde o zázračné léky, kterými se nesmí plýtvat. Mezitím však mohou farmáři se svými nákladními auty zajet až do obchodu s krmivy. A nyní je polovina salmonel v maloobchodním mase (kuřecím, krůtím, hovězím a vepřovém) odolná vůči tetracyklinu. Asi čtvrtina bakterií je nyní rezistentní vůči třem nebo více celým třídám antibiotik, včetně některých rezistentních vůči ceftriaxonu, což je kriticky důležitý lék, který používáme k léčbě těžkých infekcí salmonelou, zejména u dětí. Takovéto použití antimikrobiálních látek v zemědělství je nyní považováno za naléhavou hrozbu pro lidské zdraví, přičemž souvislost mezi používáním antibiotik u zvířat a rezistencí na antibiotika u lidí je považována za jednoznačnou. Vše začíná v hovínkách. Dochází k selekci brouků rezistentních vůči antibiotikům, kteří se pak mohou šířit prostřednictvím masa nebo produktů kontaminovaných výkaly, nebo v křídlech, ve vzduchu, ve vodě či přenášených hmyzem. Existuje spousta cest, kterými mohou rezistentní superbakterie uniknout. Takže i když nejíte maso, můžete být ohroženi patogeny uvolněnými ze stresovaných, imunitně oslabených, kontaminantem napumpovaných hospodářských zvířat napumpovaných antibiotiky. To je jeden z důvodů, proč Americká asociace veřejného zdraví vyzvala k moratoriu na tovární farmy - veškeré znečištění okolních komunit. Na každého muže, ženu a dítě ve Spojených státech připadá ročně více než pět tun zvířecího hnoje. Vše začíná u výkalů. Pěstované maso však znamená žádná střeva, žádné výkaly, žádné fekální infekce, žádná potřebná antibiotika a žádná rezidua fekálií nebo antibiotik, která v mase mohou potenciálně způsobit řadu vedlejších efektů, nejen přenos bakterií rezistentních na antibiotika na člověka. A situace se zhoršuje, nikoli zlepšuje. V americkém živočišném zemědělství se nyní používá více antibiotik než kdykoli předtím. A není to jen proto, že chováme více zvířat. Prodej antibiotik v USA předstihuje produkci masa. Ano, produkce masa stoupá, ale podívejte se na nárůst prodeje antibiotik pro produkci masa. Vzhledem ke kombinované síle velkého zemědělského sektoru a velkých farmaceutických firem (které profitují z prodeje všech léků) je těžké si představit, že by se něco změnilo po politické stránce. Možná jedinou nadějí je změna na straně výroby. Nezadržitelný nárůst superrezistentních kmenů bakterií je vážným celosvětovým problémem, který má každoročně za následek 700 000 úmrtí. A prognózy celosvětového používání antibiotik v potravinářské živočišné výrobě jsou zlověstné, do roku 2030 možná překročí 100 000 tun antibiotik napumpovaných do zvířat určených k výživě. Jednoduše řečeno, můžeme být na cestě k neléčitelným infekcím, protože používáme i některá antibiotika poslední záchrany, jako jsou karbapenemy, jen abychom ušetřili pár centů za kilo masa. A nejde jen o bakterie přenášené potravinami. Jsou tu šílená kravská, prasečí a ptačí chřipka, které mají potenciál zabít miliony lidí. Jste skeptičtí? Mám pro vás knihu, kterou si díky autorově vynikající vypravěčské schopnosti zřejmě musíte přečíst. Vzhledem k hrozbě, že se kuřata vracejí domů, považoval redakční článek v časopise American Journal of Public Health za zvláštní, že přestat je jíst nebo alespoň radikálně omezit jejich množství, které se konzumuje, je z velké části mimo pozornost jako významné opatření k prevenci příští chřipkové pandemie. Přesto se zdá, že lidstvo o této možnosti ani neuvažuje. Lidstvo však o této možnosti uvažovat nemusí, protože kuřat si můžete vyrobit, kolik chcete, bez vnitřností a plic.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org